Petr Hruška acoustic-alternative / Praha

Youtube Video Q1nm7Cd1mho

Youtube Video KOQVAiWcb5Q

Text:

Tiše v noci, postava v podpalubí...

Nikdo neví, proč se vlastně plaví...

Po vodách které, jen tak nevydají

tajemství která tak pečlivě skrývají.

S plynoucím časem ztrácíš možnost vystoupení.

A vlny bijou o příď, k životu to není!

Tak vyjdeš ven a už tě maj, kůži z tebe strhávaj,

a ty teď požaduješ soud, však svou šanci už nechals plout...

V noci nespí, dech se jí tají...

ze strachu že jí nahoře už hledají.

Nikdy nevyleze, na to se příliš bojí

a nadechne se jenom, když jí to povolí...

S plynoucím časem ztrácíš možnost vystoupení

 a přitom když to zkusíš, tak zlý už to není!

Stačí jen řvát: "Tady jsem!", nebejt sebou podveden!

I přes těch tisíc očí klam, stát u kormidla nesvázán.

V rámci nespoutanosti, vyhnout se obecnosti.

Nebejt jedním z mnoha jmen, pohlcen oceánem.

Nebejt jenom zprávou v láhvi, nuzákem před síní slávy

a když na to přijde den

v námořnické písni refrénem!

"Píseň o paradoxu stagnace v rámci vývoje."

Jednoho dne jsem se probudil a náhodou na internetu narazil na dost citlivé téma. Rádoby vtipné komentáře plné "černého humoru", které pod tématem převažovali, mě naprosto šokovali. Nebyl jsem schopen pochopit, jak někdo může s čistým svědomím něco takového napsat a ještě peskovat své oponenty za to, že prý nerozumí černému humoru. Za nějaký čas jsem narazil na to samé u tématu podobného...

Je to stejný jako před rokem,

stejný jak všechna předchozí léta.

Ne za, spíš krok před krokem,

tušíš jak asi dopadne ta věta.

Dnes večer nic nemusíš nechat na ráno,

stačí když ráno přijdete po svých.

Spíš než zápas si viděl dohráno,

normální lidi co bláznům sou pro smích

Ve spánku všechno neusíná, tam realita může zdát se...

zcela nepatrně pokřivená, při bdění nevíš, co je tu zase.

Refrén:

Občas člověku zdá se že lítá,

občas neví, zda je to sen.

Občas se zase spánek jeví jako jediná cesta ven...

Někdy je to prostě nahouby, nejradši zase usnul by...

Je to stejný jako včera večer, stejný jak dneska ráno-

ať už něco bouchne a nebo hoří, buď je to daleko a nebo dávno.

A ty směj se, sic si moralista a celej tvůj život je nám k pláči!

Doba jistá není jistá dozajista...

My tě naučíme, ty jeden sráči!

21 je jiná doba,

svobod se tu povětšinou dostává.

Dávno už se těžko nehledají slova,

zvyk za konvencí pomalu roztává.

Přesto však s údivem lze pozorovat (to),

co by se jinak jenom zdálo.

Chvíle, kdy svět je moc a noční můry málo...

CHVÍLE, KDY SVĚT JE MOC A NOČNÍ MŮRY MÁLO!

Refrén: