Tichá voda břehy mele...
Po dlouhé době aktualizujeme novinky ze světa
rock'n'rollu (zbrusu nová zkušebna ve sklepě)...
Jak jste si jistě všimli (protože naší stránku navštěvujete každý den) dlouho jsme se nehlásili.
Důvod je jednoduchý. Po absolutním vítězství na Bradlec Festu (zdravíme poražené Kočky Neberem) propukly bujaré oslavy. Po týdnu kalení jsme si ale uvědomili, že teď na bedrech neseme obrovskou tíhu. Tíhu kapely, která dokázala oslovit
tisíce lidí po celém světě a to je úděl, přátelé, nelehký.
Proto jsme se rozhodli, že odjedeme na zkušenou do světa a naše poznatky poté uplatníme v nových, neotřelých písních.
Ondra vzal tuto roli nejzodpovědněji a ještě v alkoholickém oparu se rozhodl pro odjezd k protinožcům zkoumat tradiční maurskou hudbu (a taky si nechat udělat tetování na obličej, protože hvězdičky už nejsou cool).
Nám ostatním to trvalo trochu déle.
Líbik řečený Libor Veliký odjel do Litvy, ale tam zjistil, že ho to tam lidově řečeno sere, tak se vrátil a přemýšlel co dál. Nakonec odcestoval za Tuarégy studovat domorodé rytmy.
Jenda tak trochu nedobrovolně okusil sovětské národní popěvky, ale jediné co si přivezl zpět je absolutní imunita na vodku.
Váša se nám ztratil kdesi na vrcholku Himalájí, kde se skrze své třetí oko spojuje s „druhým břehem“.
Hned jak se všichni sejdeme a nad šálkem dobrého čaje si vyměníme poznatky z cest, sbalíme nástroje a odjedeme nahrát nový materiál do studia v Kropáčově Vrutici.
S vřelými díky a srdečnými pozdravy
management PSF.
...celý text je absolutně realný a rozhodně ho neberte s nadhledem...
