Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Po stopách Yettiho rock-alternative / Čáslav
Playlist kapely
-
Salám (2010)Nezařazeno
-
Moje žena (2010)Nezařazeno
-
Flaška (2010)Nezařazeno
-
Jiskřičky (2010)Nezařazeno
-
Řitíři (2010)Nezařazeno
-
Čajový drakPohádky
Členové skupiny
Nástrojové obsazení:
Piano, klavír,
Zpěv
Nástrojové obsazení:
Bicí
Kontakty a odkazy
Dodatečné info
Naše hudba...
měla kořeny v předujdoucím alternativním roku. Podle kritiků obsahovala nemalé množství jazzrocku a infantilnosti. Letmo jste mohli zaslechnout pokus o bleuspunk s africkými a jamajskými lidovými motivy. Pro nás bylo však nejdůležitější vnitřní poslání,
které jsme do naší hudby vkládali. Nešlo o bezbřehou prázdnou muziku, ale o hodnotnou meditativní symfonii, kterou jsme doporučovali poslouchat podle potřeby, avšak nejméně třikrát denně.
Bývalý členové:
Filip Vančura - kytara, zpěv
Štěpán Stočes - klávesy, zpěv, kytara
Filip Jun- bicí
Michal Richter - basová kytara, zpěv
Eliška Svobodová - klávesy
www.postopachyettiho.wz.cz
http://www.facebook.com/pages/Po-Stopách-Yettiho/89186547061?ref=ts
Yetti byl ve dvacátém století zahnán do kouta! Pomozme mu z něho ven!
Bio a historie
První složení kapely vzniklo čirou náhodou. Michal s Filipem se znali již nějaký čas a oba byli (a pořád jsou) vášnivými vyznavači tzv. extrémního turismu. Absolvovali spolu několik cest po velké části východní Evropy a při
svém měsíčním putování po Kavkaze, když bylo opravdu zle, došlo jim jídlo, zešeřilo se a široko daleko nebylo kde upíchnout stan, a jediná společnost byla neustále se přibližující vlčí smečka, se z křoví vynořila černá postava dřímající ve své ruce dlouhý
dřevěný předmět, kterým zahnala smečku vlků, a pak nešťastné pocestné odvedla do nedalekého stanového tábora. Tam se Michal s Filipem seznámili s druhým Filipem, a to byl první zárodek kapely jako takové. Samozřejmě, že nikdo netušil, že tato nově vzniklá
skupinka dobrodruhů bude někdy spolu vystupovat na pódiích hudebních klubů, ale osud tomu tak asi chtěl. Když se všichni z Kavkazu vrátili zpět do Čech, začali se scházet v jedné ze strážních věžiček husitského opevnění ve městě Čáslavi. Na tomto místě
připravili velkou výpravu, která měla překročit hranice kontinentu, a také složili několik písní, které chtěli pokud možno prodat, a za stržené peníze pokrýt alespoň nějakou část jejich cesty. Bohužel tento krok jim nemohl nikdy vyjít. Nikdo nechtěl
jejich songy koupit, ne že by byly nějak špatné, ale něco jim chybělo. Jejich cesta se začala hroutit, neměli dost peněz a tu do jejich života vstoupil další člověk. Přišel jednoho listopadového večera do strážní bašty a na stůl položil chybějící obnos
peněz. A tak se do kapely dostal Štěpán, syn pana továrníka, který vyráběl bylinný likér Gamba a cestu financoval jako sponzor. Kluci mohli odjet a jako dárek dali Štěpánovi songy. Ten si je poslechl a došel k závěru, že je vylepší, a napsal k nim texty.
Když se Michal s Filipem a Filipem vrátili na podzim roku 2001, založili oficiálně kapelu Po stopách Yettiho, jejíž hlavním úkolem bylo, a dosavad, je vydělat po festivalech nějaké peníze, které se pak využívají na financování dalších cest.
Jak roky ubíhají, jsou čím dál tím slavnější a známější. Lidé po celém světě se jich často ptají na Yettiho a oni častěji odpovídají, že je neustále s námi.
Po stopách Yettiho
V temném a hlubokém lese
žili lapkové,
jeden měl pytel,
druhý šíp a třetí luk.
Byli to bratrové
a každý z nich byl velký lump.
Sídlili v malé tvrzi a nic je nemrzí
a jejich duše tížily tisíce mrtvých,
a tak se jednou rozhodli,
že se změní, a do města se vydali
s vidinou bohatství.
Lidé, jak je viděli,
vzali sekery, vrhli se na lapky,
všechny je vyhnali,
místo do hrobu do díry je zahnali,
avšak duchové o půlnoci zvesela zpívali.
Když se jednou zešeřilo nad rozpálenou pouští,
písek byl horký a kůň ležel na zemi,
ten kůň, co kulkou hlavu si prohnal,
a pak se šel vožrat do hospody.
Daleko za okny v lokále hrála hudba,
pistolníci v klidu pili své pití,
když náhle křik a něčí kudla,
mrtví leží na zemi!
Na dřevěné podlaze klopity-klop,
do lokálu vstoupil divnej chlap,
zahřměl a pak odfrkl si,
zpod klobouku černý vlasy.
Oči on měl na obou stranách,
byl to ďábel šel z něj strach.
Pak vycenil svý zuby bílý jak padlý sníh,
Pane Bože, tohle není člověk ani pistolník.
V mém bytě jsou čtyři stěny,
mezi nima klečí můj stůl,
na mém stole je moje žena
a na mé ženě je moje hůl.
V mé kytaře je můj svět,
svět dalekých plání a ohnivých řek,
svět, který jednou ukážu ti,
jestli chceš.
Polykač ohně, někdo jiný,
kolem nich teď točí se můj den,
všechno všechno nebem hledí
a všechno je jen můj sen.
Můj sen o dalekých pláních
a ohnivých horách a řekách, co v dáli jsou,
sen který jednou budu ti vyprávět,
za sto let.
V mém bytě jsou čtyři stěny,
mezi nima klečí můj stůl,
na mém stole je moje žena
a na mé ženě je moje hůl.
V mé kytaře je můj svět,
svět dalekých plání a ohnivých řek,
svět, který jednou ukážu vám všem.
