PROUZA koncert PRAHA, BRNO
Pátek 11.12. PRAHA od 20.30 klubu Basement. (Francouzská 76, Praha 10).
Sobota 12.12. BRNO od 19.00 klub Mersey. (Minská 15, Brno 61600).
Partnerem „Návratu kytarové legendy“ je Rádio 1 a hudební časopis Fullmoonzine.
Písničky, které zazní na koncertě:
https://www.youtube.com/watch?v=hqcurdx98fE
https://www.youtube.com/watch?v=oFSR1QRncZ0
https://www.youtube.com/watch?v=Jeock5kfofM
https://www.youtube.com/watch?v=6zKTJyf3RyM
https://www.youtube.com/watch?v=XQrQkTQ7WRs
https://www.youtube.com/watch?v=3-N0ZFARlAs
https://www.youtube.com/watch?v=3orYjWCGCok
Jednotlivá CD je možno najít zde http://www.prouza.eu/desky/.
A ještě pár úryvků z pera hudebních kritiků:
Jindřich Göth - časopis Rock a Pop
To podstatné zůstalo – schopnost psát nenápadné, o to ale silnější písničky, které s několika poslechy spolehlivě zalezou pod kůži a za nehty jako první mráz. Že to Prouza stále zvládá na výtečnou, dokazuje i nová deska Ve starém
městě. Opět je tu typická atmosféra ranou gotikou zahalených, přirozeně zpěvných kytarových skladeb s notnou dávkou melancholie, místy až skepse. Prouza není plakátově rozjásaná. Když ve skladbě „Houpeme lodí“ zní, že „Bůh zcela jistě je optimista“,
je v tom notný kus sarkasmu, ale i s léty získaného nadhledu. A propos, texty: Prouza v tomto ohledu vždy dbala na vysoký standard a Ve starém městě není výjimkou.
Jiří Kubalík – www.musicserver.cz
Kolik že to uplynulo let od posledního alba Prouzy? Patnáct? Za patnáct let se toho změnilo opravdu hodně. Prouza se absolutně proměnila, nezůstal v ní kámen na kameni. Odešli všichni kromě Vladimíra Fraňka, ale přitom zůstala stejná nálada,
zůstaly stejné pocity. Je to skvělý pocit zjistit, že velká očekávání mohou být naplněna. Moji dobří holubi se velmi často vraceli do pro mě nepřístupných a vzdálených krajin. Prouza ne. Ta je stále ve Frýdku-Místku a v mém přehrávači. Prostě
přesně tam, kam patří.
Benjamin Slavík – www.musicserver.cz
Vážně nesouhlasím s tím, že nová deska Prouzy je dobrá jen pro ty, kteří mají vztah ke starším albům a k minulosti. Nikdo jim nevěřil a oni to dokázali. Je zajímavé a svým způsobem i děsivé, že ačkoliv skupina stojí na úplně
jiných lidech než v dobách, díky kterým jejich comeback někoho zajímá, tak novinka nese téměř stejný pocit jako starší alba. Prouza zní jako nejlepší česká kytarovka, která nemá zapotřebí být moderní kapelou, protože ví, že to je dneska celkem
průser.
Honza Průša - www.musicserver.cz
Společná reedice obou alb Prouzy mě velmi potěšila. Tímto předvánočním dárkem se mi vrátily vzpomínky na bezstarostné časy střední školy. První poslech vyzdvihl tisíckrát opakovaný slogan: "Mění se jména, zůstává pocit.". Marně bych hledal
výstižnější charakteristiku Prouzy. "V tichosti" jen potvrzuje to, co jsem si o kapele myslel už dávno - Prouza je osobitým fenoménem tuzemské kytarové scény, který v 90. letech předběhl svou dobu. Poslechněte si aktuální album a přesvědčte
se sami.
Ondřej Pravda - www.musicserver.cz
Co je důležité, hudebně se Prouze podařilo důstojně navázat na slavné doby, kytarista Vladimír Franek měl slušnou inspiraci. A ona pověstná atmosféra také nezmizela, místy se velmi snadno mysl vrátí do dob s Priessnitz. Takovýto "český rock"
možná není super originální, ale pro mě hodně uvěřitelný, což se počítá. Prostě jeden z návratů, který má smysl.
Honza Binder - www.musiczone.cz
Pro fanouška české nezávislé scény je příjemné vidět, jak se z comebacků komerčně úspěšných interpretů stává fraška, zatímco kultovní klubové kapely se vracejí s víceméně kvalitními projekty. Dobrým příkladem může být i Prouza. Zvuk
svébytné frýdecko-místecké Prouzy pro mě osobně zosobňuje zvuk celých devadesátých let. Při nedávném pražském koncertu v Lucerna Music Baru bylo jasně slyšet, jak moc fanouškům staré nadčasové hity přirostly k srdci. „Čas všechno prověří, říkají
leckteří. Čas všechno prověří, zkouším jim nevěřit“ zpívá se v titulní písničce druhé desky. Čas Prouzu prověřil a schválil. Starým deskám Prouzy dávám cejch „Must have“. Je fajn, že se „módní značkou“ v life style médiích může stát
i kapela, která nekopíruje britský cool sračky
