Robert Rajs emo-electronica / Kyje

Má milovaná žena má dnes svátek, květiny bez kořenů neocení, tak co já bych jí… Hmmm… Už to mám!! Daruji jí tak dva tři fanoušky k další dosud nezveřejněné písni, jež znám jen já a ona. Tato je mnohem novější, než Klaunova revoluce. Vznikla v červnu LP 2014 a k okolnostem v době tvorby této skladby bych napsal snad jen tolik, že pro mne představovala úlevu v době, kdy jsem podstoupil operaci vyrvání dvou osmiček na spodní čelisti. Průběh měla neveselý. Vzal jsem si na to nakonec pár dní dovolené ku zotavení, ještě asi půl roku po operaci jsem necítil zhruba polovinu jazyka a modřina se táhla a rozlévala až na hrudníku. Darmo psát. Proto jsem píseň nazval Zubobol. Je celá vytvořená jen na klávesách (tak, jako starší Milovaná píseň), měla by patřit do cyklu písní Dětem a nezná žádné takové věci, jako například programování bicích, rovnání čehokoliv nebo nějaký sofistikovanější mastering. Vznikla velmi rychle (asi za dva dny) a přestože jí mám opravdu rád, nikdy jsem jí nezveřejnil, neboť přecijen nebyla brána tak úplně vážně. Dokonce obsahuje v jednom místě jeden z nejhorších hudebních kameňáků, co jsem kdy slyšel. Pro tento slavný den a víkend jsem také ochoten změnit si profilové foto za slavnostní - tématické. V pondělí tuto píseň přesunu na konec playlistu BZ a vrátím vše do původního stavu, bych touto razantní změnou nepůsobil šok dalším návštěvníkům mých kybernetických profilů. Děkuji za poslech i za případné reakce či sdílení a přeji vám krásný víkend!:-)

Přátelé, kamarádi a vy ostatní, s potěšením oznamuji, že jsem se po třech letech v zapomnění dokázal smířit se skladbou, jíž dnes zveřejňuji na Bandzone jako novinku z roku 2012. Tato patří do cyklu kompozic naturalistických. Proviňuje se proti snad všem pravidlům hudební kompozice. Klaunova revoluce byla původně předurčena k nenápadnému dožití v šuplíku mezi ostatní podobně postiženou tvorbou. Bohužel (pro vás) jakýmsi řízením osudu se mi Klaunova revoluce opět dostala na mušku. Zbloudila chudera v náhodném výběru skladeb na mém přehrávači, čímž jsem si jí po třech letech opět poslechl a vynesl nad ní krutý verdikt zveřejnění. Tak dlouho jsem jí neslyšel, že při tom poslechu mi nejdřív připadala jakási nápadně povědomá a poté, co mi došlo, že se jedná o mé vlastní hudební dítko, stále mne překvapovaly nové a nové pasáže, jež jsem do té doby již dávno zapomněl.

Předem se musím omluvit kritikům za přítomnost všech možných prohřešků, kterými Klaunova revoluce trpí. A to jak po stránce kompoziční, tak i zvukové. Nicméně život tomu tak chce, abych si i za touto skladbou dnes již pevně stál. Této “revoluci” předcházelo shlédnutí filmu Diktátor mého oblíbeného všestranného umělce Charlieho Chaplina. Z ničeho nic jsem zatoužil zhudebnit celý finální projev hlavního hrdiny zmíněného filmu. No a protože projev je na konci filmu a jak už jsem byl v tom, nechal jsem film prostě dojet do konce, takže se dočkáte i patetické poenty, při které lze buď plakat nebo skřípat zubama a čekat, kdy už to sakra skončí. Já (naštěstí pro mne) patřím do té skupiny první.

Po třech letech úplného zapomnění jsem se konečně dokázal oprostit od touhy opravit všechny nedostatky, přezvučit, postříhat či celkově od hlavy až k patě tuto skladbu komplet předělat. Dneska už je mi to jedno, takže vám jí servíruji tak, jak je. Navíc zásah do onoho digitálního chumlu by mohlo být velmi riskantní, neboť co si tak vzpomínám, také tavící se plasty i plech mého statečného notebooku a neustálé padání hudebního software pod tíhou výpočtů přispěly k onomu rozhodnutí na tuto skladbu již nesahat a, slušně řečeno, “kašlat na to”. Vidíte a dneska jsem rád, že jí mám. Ikdyž je tak trochu postižená, rád si s ní zapláču a prožiji pár krutých i něžných chvil třeba sám, ovšem… Raději mám společnost dobrých lidí a přátel a proto zvu k poslechu také vás všechny, kdož si tohoto nenápadného příspěvku povšimnete. Takových kompozic mám (bohužel pro vás) více, takže se může stát, že někdy po pár letech, až zas nebudu vědět kudy kam, něco proklouzne ven. A protože mi s ní tenkrát pomohli dva kamarádi, neodpustím si pro tentokrát zmínit obsazení:

Kompozice, klávesy, programování, mix atd.: Robert Rajs
Kytara: Milan Urza (První hoře)
Pár moc hezkých basových figur: Jiří Hes (První hoře)

Mějte se krásně, užijte si poslech a zase někdy ahoj!! :-)

Přátelé, kamarádi.

Kdosi z vás zaregistroval příchod nové písně. Milovaná píseň též patří k souboru (pracovním názvem) Dětem. Bylo mi velkým potěšením a poctou životu jí vytvořit. A přeji vám všem i příchozím mnoho šťastných dní a let budoucích. ;-)