Keeping punk stupid & loud since 2002!
(bývalí a současní) členové:
Jeník The Gardener - kytara. Ve velmi útlém věku šlápl u babičky na zahrádce na ležící hrábě, které ho udeřili do hlavičky tak silně, že utrpěl těžkou frakturu lebky a upadl na půl roku do kómatu. Když se probral, začal chodit jen v pracovních hadrech na zahrádku a odmítal na sebe navlíct cokoliv jiného. Taky začal široce rozkročen, třímajíc elektrickou kytaru a se šíleným výrazem ve tváři vyřvávat zahrádkářské písně.
Barrow Breddy - baskytara a zpívání. Ve věku osmi let přišel při tragické nehodě (ve které figurovala jedna sekačka na trávu, dětské hrabičky a divnej chlápek co se pořád zastával kina) o svého křečka Bobíka. Kvůli prožitému šoku odmítl žít všední život, pořídil si baskytaru a začal se účastnit závodů trakařů do vrchu (je mistrem republiky z let 1999, 2003 a 2005).
Kukyn Bucket - bubenik. Do kapely vstoupil zcela nedobrovolně. Jednoho temného večera se vydal na pravidelné osmipívo do své oblíbené putyky. Když byl již značně nachmelen, přisedli si k němu na bar dva podezřele vypadající týpci v montérkách a jali se mu kupovati panáky. Ráno se probudil navlečen taktéž v montérkách sedě za bicí soupravou a bylo mu sděleno, že je členem R.I.G....
HarvesterDriver Koubas (odešel ze zdravotních důvodů - naprasklá lebka) - světácké bicí
Salfa (lord Uck) - vnitřní hlas svědomí, managering
da_silva (byl odejit z důvodu breddyho basové virtuozity) - průtoková baskytara
Davorám (vyhozen, protože už asi dva roky nepřišel na zkoušku) - bassa ze střešovic utopená v dýmkovém kouři
Tojík (vyhozen, protože na zkoušku nepřišel nikdy) - zpěvy a chorály
Jarin Krouz (kapelu opustil) - kytara, dirigent, imitátor Jacksonova moonwalkingu a zpěv
Pixa (odešel z kapely sám, protože zjistil, že se na kytaru prostě neni schopnej naučit hrát. Ještě před tím ale stihnul nazpívat sbory na našem houbařském demu) - arytmická kytara
Anče (odešla sama) - bycí
L'ežér (kicked out!) - těžkotonážní bicí
blondýna A (Linda) (kicked out!) - "bassa"
blondýna B (Lucka) (kicked out!) - "bicí"
Kulhavec (kicked out!) - mc
Stručný nástin pohnutých dějin naší kapely:
Pamětníci tvrdí, že kapela se poprvé dala dohromady léta páně 2002. V té době jsem byl v deváté třídě ZŠ, byl jsem fanatickým fanouškem AC/DC a na kytaru jsem uměl tři akordy (éčko, áčko a déčko). Náhoda tomu chtěla, že se mnou do stejné třídy chodily dvě blondýny Lucka a Linda, které zrovna procházely tou částí puberty, kdy chtěly být drsnými rebelkami/punkerkami a poslouchali Jaksi Taksi a Offspring. Nevím už jak, ale nějak jsme se dohodli, že založíme kapelu. Chybělo nám ale to hlavní. Název. Z nepřeberného množství naprosto stupidních návrhů, z nichž už si pamatuji jen čísi výplod "Hadr", jsme se byli všichni tři schopni shodnou pouze na Rake in Grass, tedy česky Hrábě v Trávě. Pak se vyřešily nepodstatné podružnosti, jako kdo bude na co hrát a kde se bude zkoušet. Lucka si pořídila supernadupané bicí Yamaha a začala chodit do lekcí bubnování k nějakému českému bubenickému mágovi, o němž neustále mlela a jehož jméno jsem už dávno šťastně zapomněl. Taky jí vždycky z batohu čouhaly paličky, to aby každý na první pohled poznal, že jest drsnou bubenicí. Linda pořídila kvalitní baskytaru Ibanez a výkonné basové kombo. Už dlouho hrála na španělku a s přechodem na basu neměla problém. Ona si zase na krk pověsila trsátko, aby bylo hned jasné, že je rebelská (bas)kytaristka. Já jsem dál pilně docházel do svojí Lidušky, nebo jak se ten krám jmenoval a dělal nebývalé pokroky při vydrnkávání melodií jako "Běží liška k táboru" nebo "Jó třešně zrály" na španělu. Elektrickou kytaru jsem neměl, ale půjčil jsem si jí od kamaráda. A problém s nedostatkem kytarových aparátů ve svém okolí jsem vyřešil tak, že jsem kytaru zapojil do prastaré hifivěže.
I začalo se zkoušet u Lindy ve sklepě. Na ty jediné tři akordy, co jsem ze začátku uměl, jsem složil riff k písni Rake In Grass (jaký to výtrysk imaginace), kterou jsme nazkoušeli (víceméně) a kterou se dodnes snažím protlačit do kterékoliv kapely, ve které zrovna hraju. Pak jsem se naučil hrát dvojhmaty (powerchordy), což znamenalo, že jsem se nemusel srát se zbytečným učením dalších akordů a mohli jsme se směle pustit do pokusů o hraní různých písní od Offspring a Tří sester. Z těchto dob pochází pár legračních nahrávek, kde se jakub.uck pokouší s kapelou zpívat píseň Dodo a Dude, kde nikdo nedrží rytmus, kde se nikdo nepatlal s laděním a tak podobně. Byly to krásné časy, ve kterých jsme dokonce uspořádali kapelní soustředění a o letních prázdninách odjeli i s vybavením zkoušet na Lucčinu chatu do Bedřichova. Ovšem pak přišla velká rána. Holky mě vyhodily z kapely, protože jsem prý nebyl dost "pankáčem" a protože jsem neuměl hrát na kytaru. Nechal jsem je za sebou s pocitem hořkosti, autorskými právy na název R.I.G., novou kytarou a aparátem a odhodláním pokračovat. Začal jsem pořádně cvičit na kytaru a taky se více zajímat o punk. Do prváku na gympl jsem šel naprosto přesvědčen, že tam najdu spoustu nových členů do Hrábí. A ono ne. Žádný vhodný adept. Nevěděl jsem co dělat. V tomto okamžiku jsem začal přesvědčovat svého kamaráda ze základky Davida, který se styděl zpívat, neuměl na nic hrát a o nějaké hraní v kapele se ani v nejmenším nezajímal, aby se do toho se mnou pustil a stal se basákem. Mým hlavním argumentem bylo, že baskytara má přece jenom 4 struny, takže se na ní musí naučit i úplnej blbec a to navíc ve velmi krátkém čase. David se mi nejdříve vysmíval, ale já byl vytrvalý. Během nějaké doby se mi ho podařilo přesvědčit o tom, že skutečně má aspoń nějaký hudební sluch a že je schopen se na basu naučit. Postupem času se David pro myšlenku kapely také nadchnul, pořídil basu a kombo a začal chodit do hodin.
Tak jsem se, povzbuzen svým úspěšným hučením do Davida, začal pokoušet ukecat svého dlouholetého kamaráda Pixu, aby se k nám přidal coby kytarista. Pixa se nadchnul celkem rychle, pořídil elektrickou kytaru a začal taky chodit do hodin. Ovšem asi po měsíci zjistil, že je totální dřevo, kytaru zase prodal a veškeré hudební kariéry se vzdal. Kapela ale víceméně existovala, občas jsme s Davidem zkoušeli u mě v pokoji, což bylo značně neuspokojující, kvůli na minimum staženým aparátům. V této době vzikly první fragmenty písně Ski Or Die, kterou se také dodnes snažím v různých kapelách hrát. Bylo docela dost nápadů, které jsou také zvěčněné na nějaké příšerné nahrávce spolu s pokusem o písničku Do Nebe od Krausberry a jednoho skotského tradicionálu. V létě jsme uspořádali památné kapelní sousředění na Davidově chatě v Milíně. Mimo mě a Davida se ho účastnil ještě Tojík a jakub.uck. Bohužel jsme na něm nic moc nevymysleli, protože jsme se tam převážně soustředili na to, abychom aspon trochu vystřízlivěli anebo se vyléčili z vražedných pěších výletů. Po prázdninách se mi doneslo, že si další spolužák ze základky s francouzským jménem L´žér pořídil bicí, na něž se s proměnlivými úspěchy pokoušel hrát. Samozřejmě jsme se k němu s Dejvem nasáčkovali a on se stal dalším členem Hrábí. Asi po měsíc jsme u něj pravidelně každý pátek zkoušeli a písně se klubaly. Ale potom mi jednou L´žér zavolal, že už ho nějak nebaví bubnování a že prodal bicí. Byli jsme s Davidem opět na dlažbě. Následuje delší období úpadku, během nějž se nic neděje. Pak poznávám Jarina, známého to punkera se zalíbením v Michaelu Jacksonovi. Slovo dalo slovo a už z něj byl Zahradník jako vyšitej. Jarin zpíval a hrál na kytaru. Zkoušeli jsme u něj ve sklepě – tato éra je nejlépe zaznamenaná na videu, na které je tady někde odkaz. Toto období trvalo asi půl roku do doby, než Jarin přestal mít chut‘ v kapele hrát, já byl zdeptán nepřítomností bicích a David začínal poslouchat hodně odlišnou muziku, než se v Rake in Grass hrála. Následuje rozpad a vyklizení zkušebny. Od té doby jediná další viditelná aktivita kapely byla, že jsme s Pixou jednou v létě totálně znudění a napůl opilí nahráli demo Houbaři, píseň to svojí demencí naprosto nebývalou. Od té doby jsem v sobě ZATÍM nenašel dost sil na další shánění členů, zkušeben a prostě na veškerou tu organizaci. Radši jsem se začal pokoušet přidávat do víceméně rozjetých kapel. S dosti proměnlivými úspěchy. Až jsem nakonec zakotvil v kapele Yesterday Heroes.
Ovšem myšlenka na znovuzrození Rake in Grass ve mně stále dřímá a stačí sebemenší impulz (tzn. že najdu jakéhokoliv muzikanta na stejné vlně) a Hrábě opět povstanou z popela!
Rake in peace
Váš Jeník