Na trati
Roman Horký a Jiří Pařez se znají z Brna. Potkávali se tam nejen při vystoupeních na trampských a bluegrassových pódiích, ale i na legendárním pátém nástupišti, při cestách z města ven. Jejich hudební cesty začaly hodně podobně, u kytary, zpěvu a psaní vlastních písniček, přesto však většinu svého muzikantského života strávili jako frontmani kapely. Roman Horký se dostal s Kamelotem od trampského swingu k španělskému flamencu a tropickému folkrocku, Jiří Pařez překročil v Pozdním sběru hranice moderního bluegrassu a zabydlel se v širším proudu moderní country a jižanského rocku. Spolupráce na tomto albu jim umožnila dosažené hudební hranice ještě trochu rozšířit směrem k dospělému současnému modernímu folku.
Vedle jistého žánrové sblížení – po tolika letech – našli oba autoři a interpreti ještě jednu společnou oblast, a tou jsou texty. Oba píší o téže krajině, o stejném městě, mluví za téměř stejnou generaci, mají podobné zkušenosti. Přestože většinu písniček na tomto albu napsal Jiří Pařez, může se hostující Roman Horký u Posledního sběru cítit jako doma. V písničkách se objevuje dnešní Morava se svými kopci, řekami, vinohrady, železničními tratěmi, věžemi, hospodami, místy slavnými i nechvalně proslulými, podvodníky i lidmi, na které se dá spolehnout, prvními a posledními láskami, sny i prohrami. Zpívat o krajině svého srdce je krásné, a příběh může být klidně i smutný. Krajina, která nemá svoje písně, jako by neexistovala. Kolik známe písniček o současném Brně? Kolik o chytání ryb na Oslavce? Album Na trati, k jehož poslechu nás zve Roman Horký a Pozdní sběr s hosty, zachycuje na novou zvukovou mapu našeho kousku země nové, svěží detaily.
