Koncert v Ta kavárně
Vždycky, když jdeme hrát, tak to doprovází několik fenoménů: nervozita, většinou časový pres, otrava se stěhováním, taky těšení se, abych nebyl jen negativní. Takže i teď to bylo takové. Nicméně se to všechno nějak slilo do celkově pozitivního dojmu z celé akce. I když byly dost chyby, v jedný písničce málem spad řemen, jeden nástup taky nebyl úplně jak by si to autoři představovali, tak jsme hráli ve velké pohodě, s čitelným zvukem (to bylo velké překvapení, protože tři stěny Ta kavárny jsou jenom skleněné tabule...), přiměřenými tempy a dost jsme si to užívali. Část publika to strhlo k tanci (to si bubeník vždycky přál), takže radost a napříště bude možná převládat to těšení se.
