V těchto dnesch vychází naše nová nahrávka.
Dvojka jako dvě strany mince. Na líci poezie, na rubu to, čemu se kdysi říkalo rock - zkrátka muzika s kytarami, vyslaná do otevřeného prostoru.
Dvojka jako druhá šance pro kapelu po změně sestavy.
Dvojka jako druhý pokus utkat se s vězeňskými texty Martina Jirouse po první desce z roku 2016. Už od začátku plánován jako hlubší ponor do nálady básní. S přídavkem jedné od Jana Skácela.
Dvojka jako dialog mezi kapelou a čarem Tajnýho studia, reprezentovaným ušima a rukama Honzy Brambůrka.
Dvojka jako dvojznačnost, metafora a pozvání k přemýšlení o svobodě, víře a znameních, které nejsou zjevné a první dobrou.
Safenat Paneach totiž prý znamená něco jako “ten, který odkrývá skryté věci.”
Snažit se spojit svůj příběh s poezií člověka, co prožil významnou část života v kriminále, je vlastně drzost. Na rovině životní zkušenosti to nejde. Na rovině duchovní jsme ale mohli ucítit, že Magor popsal i naše zápasy, zaznamenal i naše pády. A
tak jsme se alespoň na chvíli přidali se svým rytmem a melodií.
WE CAN BE JIROUS JUST FOR ONE DAY
