Level on - Modlitba.cz
text písně
1. Hy chy ky ry hy chy ky ry dy ty ny
hy chy ky ry hy chy ky ry dy ty ny
Vole nevole volevelon Vole nevole volevelon
Vole halelujá Vole halelujá Vole halelujá Vole halelujá
2. Be fe le me be fe le me pes se veze
be fe le me pes se veze be fe le me pes se veze
Vole nevole volevelon Vole nevole volevelon
Vole halelujá Vole halelujá Vole halelujá Vole halelujá
3. A e i o a e i o u y ou
a e i o u y o u a e i o u y ou
Vole nevole volevelon Vole nevole volevelon
Vole halelujá Vole halelujá Vole halelujá Vole halelujá
4. A b c d a b c d kočka přede
a b c d e f g h ch i j k l m n o p q
ó . . . . . . . . m
Do re mi fa sol la si do do si la sol fa mi re do
X X X
Level on - auslegung die Volksweise
Tahle písnička je naprosto jedinečná už proto, že pochází ještě z doby Rakousko – Uherska. Zachovala se proto, že otec naštěstí její zápis uložil bezpečně doma, někdy před vznikem naší republiky v roce 1918.
Dokument sice není datován, ale podle obsahu je zřejmé, že text pochází z doby před válkou, kdy otec pracoval ve Vídni spolu se svým bratrem Josefem a Járou Cimrmanem. Ten je také pravděpodobně spoluautorem písně. Járova kopie však bohužel později shořela při známém neštěstí v Liptákově.
Písnička, to byl tehdy konspirační způsob, pomocí kterého Jára s otcem pilně procvičovali vídeňské krajany v základech rodné řeči, a připravovali je tak na svržení nenáviděné monarchie. To víte, později v době války, by za něco takového byl prach a olovo. Píseň chápali také jako pochodovou, ale pro větší utajení ji nacvičovali v 5/4 valčíkovém rytmu.
Tehdy ve Vídni nebylo zvykem používat češtinu veřejně, ať už na ulici, nebo i jinde. To nebylo jako dneska, kdy u nás na ulici je možné češtinu ještě běžně zaslechnout.
Škoda, že s tátou jsem už nestihl probrat, jak to tenkrát všechno bylo.
Podle liturgických názvuků v melodii a textu jsem přesvědčen, že oni to snad chodili nacvičovat do některého z vídeňských kostelů !?
No až to uslyšíte, jistě mi dáte za pravdu.
Živě si dovedu představit tu nadšenou odezvu Čechů, přítomných v kostele. Samozřejmě, že všichni hned věděli, o co jde a nepochybně se ke zpěvu sborově přidávali. Kdo ví, jestli tady dokonce nevznikl zárodek budoucího vítězství našich legií v bitvě u Zborova.
Panečku, to se ti rakouští uheráci divili takovémuto náboženskému zanícení. Ani se nedivím, že pak prý hlasitě vykřikovali : „Das ganze tchechische volk“!
Vsadil bych se, že tady také byly položeny základy našeho folkového hnutí. V té době nepochybně vzniklo i slavné a všeobecně známé Járovo heslo : „Mí Češi mi rozumějí“.
Tolik tedy na vysvětlenou ke vzniku a obsahu této naučné odbojové písně. Jejímu zlidovění pak evidentně zabránilo jen „Sarajevo“ a první světová válka.
S ohledem na budoucnost jsem písničku přejmenoval na "Modlitba.cz"
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO
Jak jsem sháněl sponzora
To jenom proto, aby ta moje Maruš měla konečně pokoj. Šel jsem na to od lesa a hledal, kde budou prachy. V místním kasinu mě vřele uvítali a hned že si plácnem. Dokonce mi nabídli, že za úhradu mi zajistí jako „dress code“ smokink a motýlka. Také mě ujistili, že mi umožní protekční uložení hotových peněz do své banky.
Aby viděli, že nejsem žádný mejdlo, dal jsem jim hned přečíst text mé písničky, připravené k propagaci a náboru návštěvníků do jejich herny.
Kamila
U ní se to všechno ztrácí tváří se jak nevinná
U ní se to všechno ztrácí říkáme jí Kamila
U ní se to všechno ztrácí ona vypadá tak nevinně
že zabalí Vás do bavlnky a bude chovat na klíně
Jó když jdete k ní dáte si růži na kabát
ale pak zpátky od ní nemáte ani na tabák
U ní se to všechno ztrácí v dolarech i v korunách
závidět jí klidně může trojúhelník v Bermudách
U ní se to všechno ztrácí snad raděj kdyby nebyla
přesto se k ní každý vrací taková je už Kamila
Její oči krásně svítí a jak se umí usmívat
jen co seženu pár korun jdu se hned za ní podívat
U ní se to všechno ztrácí to je celá Kamila
Je to totiž bedna hrací co nás zmámila
U ní se to všechno ztrácí inu ona už taková je
málokdy něco vrací a když tak jenom mně
Jó když jdete k ní dáte si růži na kabát
ale pak zpátky od ní nemáte ani fajku na tabák
U ní se to všechno ztrácí ona vypadá tak nevinně
že zabalí Vás do bavlnky a bude chovat na klíně
U ní se to všechno ztrácí a kdybys mě zabila
u ní se to všechno ztrácí má milá
Na to jen mlčky pokývali hlavou, vzali si deset tisíc jako zálohu na smoking a že mi dají vědět. Čekám teda teď na jejich výzvu a docela se už těším na spolupráci. Slíbili, že za nějakou dobu mě prý udělají klidně i prezidentem. Pro Maruš to pak bude jistě milé překvapení a jako první dáma mě už snad nebude tolik otravovat.
ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
Moje cesta do Super Stár
Začátek týdle věhlasný soutěže pro nadějný zpěváky jsem teda bohužel prošvih. Dozvěděl sem se vo tom až s křížkem po funuse. Protože nemám doma bednu, teda televizi, tak sem se domák informance vo týdle soutěži až z druhý ruky. Hned vám to na mě udělalo dojem. Protože si taky vobčas rád zazpívám, hned jsem si řek. Du do toho! Bezpečně totiž vim, že muj zpěv je všeobecně voblíbenej a žádanej. Aspoň na policii mi dycky řikali : „Ty kluku jeden. Koukej nám ještě něco pěknýho zazpívat.“ A k tomu ten muj pokročilej věk, to by byla tutovka do soutěže. A bylo rozhodnuto.
Du do super stár.
Dyž sem se teda dostavil do Prahy k přijímání, bylo vám tam nějaký překrásný děvče. Hned sem jí chtěl ukázat, zač je toho loket, ale vona furt že né. „Že jsem se prý určitě musel zmýlit“. „Oni že nejsou Super stár s dlouhým, ale Super star s krátkým“. Tak sem si teda řek. To je ale vostuda. Starý sou dobrý, ale jen dyž sou to Ostravaci. A co s tim naděláš. Tady by se teda neprosadila s tim svym hitem ani sama Parkánová.
Tak sem slečně slušně poděkoval a požádal jí, aby mi aspoň poradila, kam se mám teda nejlíp vobrátit, anžto nejsem z Prahy. Vochotně mi vysvětlila, že bych to moh jít zkusit třeba : „Na Karlův most, nebo se zúčastnit jiné, také výborné a remonované soutěže Mezi ploty.“ Hnedka sem vyrazil, ale po marnym celodenim hledání sem žádnou takovou adresu nenašel.
Tož sem si pak drobet schrupnul na Vilzoňáku a hned po ránu sem vyrazil k Vltavě. Praha ! Tak sem si tam hned vomyl nohy a podle vody pomalu došel až k mostu Karla.
Měli tam teda všelijaký žbrlení, to je pravda. Ale to já zase vim, že se to normálně u tědlech soutěží dělá. Protože dyž dobře zazpíváte s velikym felingem, může nastat mazec. To vám pak fanynky klidně rozeberou inštrumenty a dokonce i svršky.
Vy mně možná nevěříte, ale todleto se už kolikrát stalo. Třeba takovejm Bítls. Prostě sem hned poznal, že tadle soutěž bude něco velkýho a že to bude tak akorát něco pro mě. Protlačil sem se teda mezi tůristama a vlítnul nahoru na most.
Tam se mně hned vochotně ujali pořadatelé z Městský policie a vysvětlili mi, že veškerý i všecky soutěže jsou tady mentálně zrušený a že si tu neškrtla ani sama Madóna mia. Marně sem se jim snažil vysvětlit, že vo těchhle novotách já teda nic nevim. Ale vim určitě, že se tady na takový soutěži už prosadili známí zpěváci Paleček a Janík. Pořadatelé na mě koukali jako nudle z bandy a vůbec nevěděli, vo čem to mluvim.
Pak mi ale docvaklo, že to vlastně bylo za hlubokýho totáče a že tyhle mladý vo tom nemůžou vědět lautr nic. Docela sprostě mě vám pak vodbyli, dyž jsem jim chtěl přezpívat pár svejch nejlepších kousků. No co mi teda zbejvalo ? Sbalil jsem si fidlátka a vodjel domů k mámě.
Neházím ale flintu do žita, to teda né. Protože ňáká soutěž prej už byla zase vypsaná. Je vám snad jasný, že tam du zkusit štěstí znova.
Už se ale nespletu tak jako minule u Super stár. Pěkně dopředu si to vošahám, jesli tam zase nejsou ňáký Ostravaci, baby z Vatikánu, nebo samý ty mladý nevopeřený.
Zatim co sem slyšel, tak to vypadá dobře. Prej se tam dokonce bude soutěžit vo nějakou zlatou notu. Tak sem začal šetřit. Tutově se tam neztratí, dyž si k tý notě dám udělat zlatý zuby. Říkaj, že je to tam docela vodevřený a prej se tam může soutěžit až do alelujá. Jen aby to nebylo někde v polích a nebyl tam moc velkej průvan. Prej jim v tý soutěži taky ani nevadí, dyž ste už docela starej, nebo jak voni řikaj stár. Jeden takovej tam snad už je. A představte si, je to prej dokonce dědeček.
Tak mi držte palce, protože jesli v tej soutěži nebude sám mistr, musí bejt ta nota moje.