hľa, aké psycho nás čaká:
"Janota velmi zajímavým způsobem pracuje s hudbou. Kytarový doprovod je vystavěn
spíše rytmicky než melodicky – ne ovšem nahodile, je pokusem vytvořit hudbou to, co je skryto
ve zvuku slova. Tím je také dána vzájemná provázanost obou složek, kdy jedna spoluutváří
druhou. Vytvořením jednoduchých, vzájemně se překrývajících rytmických vzorců dochází u posluchače k určitému stavu odpoutání mysli, umožňujícímu vnímání samotných slov
způsobem, jaký by nikdy nemohl nastat vizuální recepcí. Sdělení tedy neprobíhá na přímé
vědomé úrovni, ale dochází k němu v okamžiku otevření se tomu, co v sobě nese slovo jako
vibrace. Toto možná poněkud nesrozumitelné vyjádření se pokusím vysvětlit na souvislosti se
známými 3D obrázky. Mohou být vnímány jako dvourozměrné, i v této podobě mají svou
estetickou hodnotu, své sdělení. Pokud se ale podaří „nesoustředit se“ na povrch, objeví se teprve to, co je skryto. K tomuto „nesoustředění se“ slouží Janotovi hudba."