Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Slipy crossover-blues / Praha
Playlist kapely
Členové skupiny
Kontakty a odkazy
Z důvodů ochrany proti spamu jsou kontakty skryté a chráněné captchou.
CAPTCHA je většinou různě zdeformovaný obrázek obsahující text, který má ověřit, zda u počítače sedí člověk anebo jde o robota. Robot totiž nedokáže rozpoznat text, který se na obrázku nachází. CAPTCHA slouží k tomu, aby automatizovaní roboti neposílali nevyžádanou poštu (tzv. spam) na uvedené emailové adresy.
Dodatečné info
Současný repertoár nese prvky blues, jazzu, rocku, reggae, country, ale i české klasické písničky.
Hrajeme v následujícím složení:
Luboš Larry Kylar - autor textů a hudby, aranží skladeb, rytmická kytara, vocal
Michal Lenoch- baskytara a aranže
Jana Medjuza Hallová- bicí, percussion
Jochana- vocal a autorka textů
Edy Bird Palata- saxofon
David Bob Kudrna- kytara, ukulele, vocal
Frankie Toman- foukací harmoniky
Miloš Beran- bongo
Honza Kupka a Yann Kowalczuk- sólové kytary
J. J. Beránek – nafukovací kytary, speciální jednotónová flétna a show na otevřené scéně
Bio a historie
Kořeny vzniku kapely sahají až do 80-tých let minulého století, kdy dva nadějní mladí občanští pracovníci Vojenského projektového ústavu v Dejvicích, rozhodli o jejím vzniku. Otcové zakladatelé se jmenovali se Luboš Kylar a Jarda Beránek. Název Slipy byl podložen pravidelnou konverzací o laciném „módemanství“, nepoctivé pop music, kterou John Lennon kdysi nazval hanlivým názvem „musac“ a dalšími známkami povrchnosti a nepoctivosti nejenom v umění, ale i v jiných lidských oborech. Docházel tak k různým humorným scénkám typu – „ten pytel určitě nosí slipy, a ne trenky“ (podobná diskuze je známá i z filmu „Den ďábla“ s Jarkem Nohavicou a skupinou Čechomor – kdo).
Jako správní rockeři a recesisté si ještě před prvním koncertem založili vlastní Fan club a zvolili jeho prvního generálního presidenta J.B. Kroftu. Kvalita budoucí muziky byla zaručena skutečností, že byli oba odkojeni kapelami legendárních 60. let. V době totality se k této hudbě dostali s pomocí rádia Svobodná Evropa, kdy tehdy bylo možno celé odpoledne tuto muziku prakticky nerušeně poslouchat. Takže britští Beatles, Rolling Stones , The Who, John Mayall a další, nebo například američtí Bob Dylan, Canned Heat, Mamas and Papas, Jimmy Hendrix, Doors, Chuck Berry, Frank Zappa atd…. Později potom třeba Led Zeppelin, různí černí bluesmeni, Santana, Sting a další, nelze vyjmenovat zdaleka všechny osobnosti, které naši pozdější muziku ovlivnili.
První vlastní skladby byly samozřejmě ovlivněny vojenským prostředím, takže vznikla například píseň Stará dobrá brigadýrka (s lehkou ironií pojatá jako údajná náklonost k uniformě – napsaná ale tak šikovně, že byla vážně hrána i na Armádní soutěži umělecké tvořivosti (dále ASUT). Lampasáci samozřejmě tušili, že si z nich děláme srandu, ale nemohli to nikterak dokázat. Byli jsme asi tehdy fascinováni částmi oblečení, protože vznikly například písně Smutek zaprášené rádiovky, Starý kabát bluesového zpěváka, Konečně ve spacím pytli a další. Vystupovali jsme potom ještě s dalšími spoluhráči (například Láďa Tyl, Tomáš Viták, Honza Veverka, Jirka „Houba“ Sixta a další) i na tak zvaných Portách, kde jsme ale nebyli pro příliš rockový náboj vítáni. To platilo samozřejmě i pro výše uvedené ASUTY (tam jsme prý byli zase málo zapáleni pro myšlenky socialismu). Takže nám nezbylo, než hrát po hospodách pro své známé a s Fan clubem Slipy postupně projet celou republiku (loni se konal již 36. ročník tak zvaného Slipotripu – vandru s hudebními nástroji, kdy se přes den trochu chodí za účelem vytvoření žízně a potom celou noc hraje někde v hospodě). Vlastní vystupování kapely však bylo otupeno úmrtím legendárního saxofonisty Toma Vitáka, a produkce byla dočasně zastavena.
Někdy ke konci 90. let došlo k osudovému setkání Luboše Kylara a basového kytaristy Michala Lenocha. Došlo k několika jamům, kde Michal poprvé zaslechl vlastní Lubošovy skladby – především zhudebnění básní prokletých básníků (Baudelaire, Verlaine, Rimbaud a další). Bylo rozhodnuto a kapela byla obnovena. K muzikantům se přidal sólový kytarista francouzsko-ukrajinského původu Yann Kowalczuk. Potom úž byl malý krůček k bicím, za které zasedla Jana „Medjuza“ Hallová. Vokální projev byl obohacen skvělou zpěvačkou typu „a la Eva Olmerová“ Ivanou Hádkovou s uměleckým jménem Jochana. Dalšími spoluhráči jsou další sóloví kytaristé Honza Kupka a David Bob Kudrna, bluesový harmonikář Frankie Toman a na bongo hudbu dotváří vědecký pracovník a cestovatel Miloš Beran. Na saxofon s kapelou hrává fenomenální vyzrálý hráč Edy Palata.
Současný repertoár kapely je tedy prověřen výše uvedenými zkušenostmi a není ho nutno nijak škatulkovat. Najdete zde prvky blues, jazzu, rocku, reggae, country, ale i české klasické písničky (Suchý, Šlitr, Ježek a další). Zkrátka mnoha lety prověřené hodnoty.
Kapelu je nutno vidět nejlépe živě na pódiu, protože radost z muziky ochotně přenáší i na posluchače a dochází ke vzájemnému nabíjení energií. Koncerty nejsou jednotvárné, není hrán jen jeden styl muziky do omrzení publika. Chvílemi zní třeba jako Plastic People of the Universe, dále pak jako kapela Boba Dylana, The Doors a podobně. Nikdy ale nekopírujeme, jdeme cestou vlastních aranží skladeb. V budoucnu se chceme zapojit do celosvětového programu Playing for change (možno vidět na youtube).
