Nová recenze
Další recenzi jsem vyšťárali na webzine R.U.M.: www.rumzine.com
SMASHED FACE – Misanthropocentric (CD-2010, Shindy Productions)
Kdyby ještě v R.U.M. zinu působil kolega Gory, určitě by si na novém opusu „Misanthropocentric“ smlsnul – myšleno tedy, že by uklohnil vítězoslavnou recenzi, jenž by dozajista konstatovala jediné: SMASHED FACE natočili zatím svou nejlepší desku! Klukům to zkrátka šlape! Z nahrávky je cítit naprostá vyhranost, která se pojí se snadno rozpoznatelnou suverenitou. Pokud na předchozích fošnách byl cítit krapet oné s těží popsatelné nevyzrálosti, tak na aktuálním počinu se kapela skutečně vytáhla. Nové skladby na mě udělaly zatím největší dojem z toho všeho, co mi kdy bylo od SMASHED FACE naservírováno. Celkový vzestup do vyšších pater deathmetalových lig je tedy zdá se nezadržitelný…
Velmi vřele jsem přivítal pestrost, se kterou se borci vytasili. Už to není jen o přímočaré brutalitě, ze které si člověk pamatoval v podstatě jen začátek a konec…
Jistě…i „Misanthropocentric“ je kolekce nanejvýš bestiální, nicméně instrumentální vyzrálost dovoluje kapele vybrouzdat se i v doposud neprobádaných tůňkách, nehledě na nezadržitelný vliv metalcoru, což ovšem není u SMASHED FACE žádná novinka. Čím více však bude přímočarost rozkrájena na kousky, tím více bude mít fanoušek pestřejší zážitek z poslechu ( i když i s tou košatostí by se to nemělo přehánět). Kapela dokáže v podstatě mávnutím biče rozporcovat zrcadlo songu, jež následně s pozorným posluchačem skládá do původního tvaru s takřka výchovnou metodikou. To vše okořeněno energií a nezdolnou vitalitou, kterou ovšem kapela dokáže přetáhnout i na koncerty. Ukazuje se, že není třeba vyvíjet snahu o natočení „nejlepšího alba na světě“, právem postačí pečlivost ve vlastních žánrových preferencích. Snadné a fungují, ale ono se to řekne…
Pokud by SMASHED FACE brali svou hudbu pouze jako jednoduché hobby, zřejmě by si vystačili i s málem. Z jejich koncepční práce je však cítit, že pro ně jsou tuzemské hranice málo. Už z toho důvodu je určitě dobře, když má recenzent na kapelu s nemalými ambicemi přísnější metr. Pravda, výše jsem ho zatím nepoužil, ačkoli se k němu nyní dostávám. Nevím, kterak to v uších válcuje bubínky ostatním, nicméně já si nemohu pomoci…obecně mi sound „přijde nějakej divnej“. Nedá se sice hovořit o často připomínaném „českém zvuku“, ale tak nějak jsem nabyl dojmu, že by to všechno mohlo znít přece jen výrazněji. Jaké bylo ovšem mé překvapení, když jsem zjistil, že kluci natáčeli ve Grapow studiu, patřící bývalému kytaristovi HELLOWEEN, jenž se zároveň postaral i produkci? Zvláštní…
Když tedy pominu výše uvedenou pihu na kráse (se kterou nakonec ale mnozí nemusejí vůbec souhlasit), není třeba pochybovat o kvalitním počinu. Jestli budou kluci v obdobném evoluci pokračovat, mohou si brzy rovnocenně podávat ruce s těmi nejlepšími. Album „Misanthropocentric“ musí potěšit každého příznivce agresivní (moderní) muziky. Věřme, že nezůstane jen u naděje tuzemské scény…
ALL
