...tak si Bobe sedím takhle k večíru u televizního příjmače, popíjím laciné Veltlínské zelené a co najednou nevidím. Se ti tam ejhle mluví vo Svitavech, tak si říkám, že by Kočku draftovali Kaťáci místo Dědka? Či snad že by pan Bob Bobič hodil kytaru za psem, odlakoval si nechty a rozhodl se skoncovat se zhýralým životem hárdkórovýho barda? I kdepak! Mluvili tam vo nějaký fabrice a že prej se nechá za levno koupit a draze prodat. No a já si furt říkal, že voni se tlačej do nějaký zaplivaný paluši, kde si člověk na WC musí před potřebou otřít pisoár rukávem pracně žehlené dederonové košile a ven se leze po schodech kde člověk v dobrém rozmaru zapomene vykročit a přistane tlamou na dlažbě, když tam maj hnedle naproti novej kultůrák! Tak už vim, voni ne jen že na 20 metrů poznaj po čichu pívo od gambáče, ale voni i vědí zákulisní techtle! Tak to potom jo, to už se na ně nezlobím.