Štefi Kadlec pop-rock / Nový Jičín

Varle (latinsky: testis, množné číslo varlata, latinsky: testes) je samčí pohlavní žláza obratlovců, tedy i muže. Ve varleti dochází k vývoji mužské pohlavní buňky – spermie. Varlata jsou také důležitá endokrinní žláza, která produkuje pohlavní hormony (např. testosteron).
Jedná se o párový orgán; zdravý jedinec má dvě varlata, z nichž u člověka je levé většinou větší a sestouplejší.[1] Varlata mají vejčitý (ovoidní) tvar, jsou hladká, ze stran mírně zploštělá a na pohmat mírně citlivá. Velikost varlat je u člověka proměnlivá, uvádí se délka 4–5 cm, šířka 3–3,5 cm a tloušťka 2,5 cm.[2] Hmotnost jednoho varlete se pohybuje od 15 do 25 gramů.[1] Na jeho zadní a horní straně na něj navazuje nadvarle. Chámovod spolu s cévami tvoří svazek, který pokračuje do tříselného kanálu a dutiny břišní.
Homologickým orgánem samic jsou vaječníky.
U muže jsou varlata umístěné za penisem v kožním vaku, který se nazývá šourek (skrotum).

Ejakulát je výměšek pohlavních žláz samce skládající se ze spermií a semenné (seminální) plazmy.
Spermie jsou produkovány ve varlatech a semenné plazma v přídatných pohlavních žlázách. Vlastnosti ejakulátu, tzn. množství a hustota spermií; barva; vůně; pH; množství…, jsou dány druhem zvířete. Kvalita ejakulátu určuje vhodnost samce pro použití k plemenitbě.
Ejakulát má nejčastěji mléčně bílou, až světle nažloutlou barvu, je vláčný s vyšší viskozitou. Ejakulát slouží jako přenášející člen spermií během rozmnožování, které se uvolňuje během zvýšené sexuální aktivity. Poskytuje ideální prostředí pro spermie, které v něm jsou schopné po jistý čas přežít a tedy umožnit oplodnění vajíčka.

Egoismus (z lat. ego, já) je moderní označení pro sobectví, obvykle ale s méně pejorativním významem. Znamená (přílišné) soustředění na vlastní zájmy a prospěch, chce víc a víc, vyvyšování sebe sama a své vlastní důležitosti, apatie až antipatie vůči druhým. Takový člověk se nazývá egoista, sobec. Opakem egoismu je altruismus.

Existuje také pojem egocentrismus, což je zdůrazňování a (ješitné, až chronické) prosazování vlastního já a vlastní vůle.[1]

Štefan je mužské křestní jméno řeckého původu, obdoba jména Štěpán, která je populárnější spíše na Slovensku než v České republice. Podle českého kalendáře má svátek 9. října ale může mít jmeniny i 28. prosince.

Následující tabulka uvádí četnost jména v ČR a pořadí mezi mužskými jmény ve srovnání dvou roků, pro které jsou dostupné údaje MV ČR - lze z ní tedy vysledovat trend v užívání tohoto jména:
Rok Četnost Pořadí
1999 12554 58.
2002 12188 59.
Porovnání o 366 méně o 1 hůře
2006 12029 63.

Změna procentního zastoupení tohoto jména mezi žijícími muži v ČR (tj. procentní změna se započítáním celkového úbytku mužů v ČR za sledované tři roky 1999-2002) je -2,2%.
Známí nositelé jména

Štefan Füle – ministr bez portfeje, pro evropské záležitosti
Štefan Luby - slovenský právník
Štefan Margita - operní pěvec
Štefan Kvietik - slovenský herec
Štefan Kaleta - velitel pozemních sil

[editovat] Štefan jako příjmení

Jan Štefan - český duchovní a teolog

Řitní nebo též anální otvor (lat. anus, též kruh,[zdroj?] řiť, vulg. anál) je vyústění konečného oddílu trávicí soustavy (konečníku) na povrch těla. Jeho uzavírání je ovládáno kruhovým svalem (řitním svěračem). Řitním otvorem se při defekaci dostávají z těla výkaly, což je jeho primárním účelem. Většina zvířat — od jednoduchých červů až po slony — mají trubicovitou trávicí soustavu, která začíná ústním otvorem na jednom konci a končí řití na druhém. Společné označení pro konečník a řiť je anorectum.
Řiť je často tabuizovaná část těla. Existuje mnoho slangových výrazů spojených s řití, které jsou obecně považovány za vulgární a nejsou používány při zdvořilé konverzaci.

Klokanovití (Macropodidae) jsou druhá největší čeleď vačnatců (po vačicovitých) s 54 druhy v 11 rodech. Nezahrnuje však klokánkovité, kteří mají samostatnou čeleď, přestože se velmi klokanovitým podobají.Klokani se vyskytují v Austrálii a Tasmánii, Nové Guineji a na přilehlých ostrovech. (Klokan rudokrký je uměle vysazený i v severní a střední Evropě.[1] Na přelomu 19. a 20. století byl chován i v Česku v oboře u Poděbrad.) Jsou to endemiti. Obývají nejrůznější biomy, od pouště po deštný prales.Klokani mají dlouhou a úzkou lebku, většinou protáhlý čenich a hlavu, která vypadá drobná vzhledem k velikosti zbývajícího těla. Jejich vzrůst je střední až velký. Některé druhy dorůstají až do výšky dvou metrů. Váhy dosahují od 0,5 kg do 90 kg. Klokanovití jsou ploskochodci, mají dlouhou úzkou zadní tlapu a velmi silné zadní končetiny.

Klitoris, nebo také poštěváček, je součást pohlavních orgánů v samičím těle savců. Viditelná část připomínající knoflík je umístěna ve vulvě blízko zevního spojení malých stydkých pysků, nad poševním vchodem. Jeho speciálním úkolem je navození pohlavního vzrušení a orgasmu.
Vývin a vývoj
Ženský klitoris je vývojově shodný s mužským penisem, to znamená, že v embryonálním stavu pochází ze stejné tkáně, která by vytvořila penis. Spouštěč pro vytvoření penisu namísto klitorisu je hormon testosteron
Orgán je tvořen topořivými tělísky, tkání bohatou na krevní vlásečnice, zajišťující prokrvení, bohatou na nervová zakončení. Velmi dobře se proto hodí pro sexuální dráždění.
Vnější část klitorisu, takzvaná špička klitorisu latinsky glans, je zcela nebo částečně překryta předkožkou, podobně jako penis. U lidí vede tělo klitorisu nejprve několik centimetrů vzhůru vpřed (směrem k podbřišku), potom se ohýbá v podstatě opačným směrem.

BDSM je pojem obecně užívaný pro širokou škálu sexuálních praktik a orientací založených na představě, že je jeden z partnerů nadřazen druhému. Patří sem zejména erotický sadismus, masochismus a různé formy fetišismu.

Orgasmus neboli vyvrcholení je výsledkem fáze plató (plateau) sexuálního reakčního cyklu. Orgasmus se vyznačuje intenzivní fyzickou rozkoší, kontrolovanou autonomním nervovým systémem. Je doprovázen rychlými cykly svalových kontrakcí (stahy) v dolních pánevních svalech, které obklopují primární pohlavní orgány a anus (řitní otvor). Orgasmy u mužů i žen jsou často spojeny s jinými mimovolnými reakcemi, např. se svalovými křečemi v jiných částech těla a s vydáváním zvuků. Při mužském orgasmu většinou dojde k výronu semene ejakulace, ale ejakulace není podmínku k dosažení orgasmu. Orgasmus též zpravidla provází euforické vnímání.
Následně orgasmus obvykle způsobuje znatelnou únavu a muži i ženy si po něm potřebují odpočinout. To se obvykle připisuje uvolnění prolaktinu. Prolaktin je typickou odezvou endokrinního systému při depresivní náladě nebo podráždění.

Syfilis, rovněž příjice či lues, je pohlavně přenosná polysystémová infekce, jejímž původcem je baktérie Treponema pallidum, pocházející z kmene spirochét. Nositelem je obvykle osoba v raném stádiu choroby, která jej přenáší pohlavním stykem. Poměrně častá je i infekce plodu během těhotenství nebo při kojení; přenos krví a dotykem je výjimečný, nicméně možný. Syfilis je onemocnění rozvíjející se velmi pomalu, intermitentně, a klinický obraz je tedy chronický. Prvotní, vstupní stádium se vyznačuje tvorbou vředovité ztvrdliny, zpravidla v oblasti genitálií, rovněž zduřením spádových uzlin. Ve druhém vývojovém stádiu diseminace se dostavuje bakteriémie, následovaná rozsáhlými kožními vyrážkami, lézemi sliznic a celkovou slabostí. Infekce posléze přechází ve svoji latentní asymptomatickou formu, přičemž, zhruba u třetiny nemocných může dojít k rozvoji třetího pozdního stádia.