Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Stridor crossover-hardcore / Brno
Členové skupiny
Nástrojové obsazení:
Baskytara
Nástrojové obsazení:
Kytara,
Doprovodný zpěv,
Scream
Kontakty a odkazy
Z důvodů ochrany proti spamu jsou kontakty skryté a chráněné captchou.
CAPTCHA je většinou různě zdeformovaný obrázek obsahující text, který má ověřit, zda u počítače sedí člověk anebo jde o robota. Robot totiž nedokáže rozpoznat text, který se na obrázku nachází. CAPTCHA slouží k tomu, aby automatizovaní roboti neposílali nevyžádanou poštu (tzv. spam) na uvedené emailové adresy.
Dodatečné info
Stridor znamená doslova ostrý, sípavý zvuk. Je to prostě zvuk, který uslyšíš, když si někdo nenasytně ukousne moc velké sousto a bude ho chtít rychle spolknout. Zaskočí mu v krku a hamoun se skácí k zemi s namodralými líčky. Není snad výstižnějšího jinotaje, který by lépe popsal naši tvorbu. Syrové tóny doprovází zběsilý křik. Křičíme, protože už se nemůžeme dívat na to, jak se bezostyšně nacpávají. Křičíme, protože už je chceme vidět se dusit. Koho?
Politické a kapitalistické elity, které dáví jejich touha po větších a větších kusech moci. Fízly, kteří se dusí svojí arogancí. Nácky, kteří se zalykají populistickou lží o konečném řešení. Mäsiarov, kterým zaskakují kousky mrtvých zvířat v jejich nensasytných držkach. A všechny, kteří se cpou svojí pohodlností a ignoranstvím.
Zní to, jako bychom byli plní nenávisti. A divíš se snad? I přes to všechno ale chcem zůstat pozitivní. Nežereme maso, nefetujeme, nechlastáme a nehulíme. Nechceme se na nikoho povyšovat, ale chceme věřit, že jiný svět je možný a že může být prostě fér. Že se nemusíme sklánět ani schovávat. Věříme, že soucit a solidarita je normální. Věříme. Máme své sny a snažíme se je žít, ale i přesto nemáme stále jinou možnost než křičet...
---------------------------
PODPORA:
----------------------------
TEXTY:
STŘEPY
Jednou, až přelijí,
ucho se utrhne.
Vodu nezastaví,
sucho už nebude.
Střepy!
Sbíráme do dlaní
a zlostí drtíme.
Do krve odření,
historie nekončí.
NEMOC
Nemoc naší kultury, nemoc týhle doby
Z vlastních slabostí děláme si svoje hobby.
Zase další závislost, další blbej návyk
ničí tvoje schopnosti, vlastní zájmy hájit
Další pivní diskuze nevyřešila nic,
další rebel skončil pod stolem, místo aby šel do ulic.
Nemoc naší kultury, nemoc týhle doby
Z vlastních slabostí děláme si svoje hobby
TEMNÁ MRAČNA
Když stahují se mračna
a blíží se bouře,
vždy se najde ten, kdo ve slepé víře
vsadí na mrtvého koně.
Sází vše co má,
jen aby neprohrál.
Všanc život dá,
věří pověrám.
Své vítězství
krví podloží.
Proč také ne,
když je výjimečný.
Své oběti znovu pohřbívá,
páteř se prohýbá
a rozum usíná.
Pod nátlakem!
Ale není jediný,
jsou tací, co špatně nevidí.
Vystřízlivěli a soupeří.
Bez pravidel!
Jestliže zvítězí,
pomníky budují.
Nadšeně jásají.
Oslavují!
Ta doba pomine,
budou milé i nemilé.
Až blesk udeří,
budou zase soupeři.
Oběti války byly pohřbeny, ale nacismus nikoliv. Ožívá pokaždé, když jsou lidé ochotni naslouchat jednoduchým řešením. Řešením, který nikdy nic nevyřeší. Počátek problému pořád zůstává v ekonomické nadvládě. Nadvládě člověka nad člověkem. Nacismus
nezačíná koncentráky, ale kapitalismem.
SNY
Chci vidět hořící parlament, banky v plamenech.
Zažít reality show, která bere dech.
Vidět politiky, bankéře, házet lopatou,
utírat pot z čela drahou kravatou.
Těším se na pád ekonomik, já se budu smát,
až k vašemu zděšení zbankrotuje stát.
Že jsem zlej a plnej mindráků, to vám nežeru.
Celá tahle věc je o úhlu pohledu!
Vaše noční můry jsou naše sny!
Chci vidět pokreslený vlaky, šedivý mosty.
V chátrajících barácích nezvaný hosty.
Seru vám na všechny kamery, fízly v ulicích
že pomáhaj a chrání, to vzbuzuje smích!
Možná mám opravdu radši zvířata než lidi,
ale nehodlám předstírat, že se za to stydím.
Seru na váš značkovej svět, chci žrát z popelnic.
Nemám s váma společnýho asi vůbec nic!
Vaše noční můry jsou naše sny!
ANI PO MEČI, ANI PO PŘESLICI
Ani po meči, ani po přeslici,
dnes vymíráme po pravici!
PRASATA
Prasata u koryta, co denně se nám smějí,
ukažme těm sviním, na čích zádech stojí!
Už ve škole tě učí, co je legální, co zločin,
ale co je správné, po tom neštěk pes.
Právo nad zdravým rozumem, nad morálkou i svědomím,
zkus překročit svůj stín, zkus to ještě dnes!
Prasata u koryta co denně se nám smějí,
ukažme těm sviním, na čích zádech stojí!
Jednou za čtyři roky jdeš do urny hodit papír,
proč dělat něco víc, chtít měnit tenhle svět?
Uvědomělý občane, jsi přesně, kde tě chtějí,
čtrnáct dní po volbách a hlavně týden před!
Prasata u koryta co denně se nám smějí,
ukažme těm sviním, na čích zádech stojí!
Prej si nemám stěžovat, když u voleb jsem nebyl,
mám podporovat hajzly, kteří kradou každej den.
Že prý naše názory, ti nedávají smysl.
To se mi snad zdá! To musí být zlej sen!
Prasata u koryta co denně se nám smějí,
ukažme těm sviním, na čích zádech stojí!
POHÁDKA
V den, kdy se narodíš, u kolíbky tvojí,
svině, co si říkaj sudičky, bez pozvání stojí.
Rozhodují o životech, kdo je nahoře a dole,
že holky nosí růžovou a kluci říkaj vole.
Děj je předem danej, šťastnej konec nečekej.
Hloupýho Honzu vojebou a králům bude hej.
Říkají, že budeš lidský zdroj,
pracovní síla a nic víc.
Říkají, že tvým údělem je,
držet hubu, nechtít nic.
Říkají, že cesta ke štěstí
je žít tak, jak očekávají.
Někomu je do vínku dáno
bohatství moc a sláva.
Za to ty před těmi nahoře
musíš ohýbat záda.
Musíš ctít ty symboly moci,
za kterými se schovávají.
Nevěřím, že není cesty ven,
chci život ve svých rukách.
Nevěřím na osud předem daný,
my nejsme předurčení.
Nevěř jim, že cesta ke štěstí
je žít tak, jak očekávají.
Sudičkám zvoní hrana, pohádce zvonec,
až je dostaneme pod ruce, to bude jejich konec.
Bio a historie
O tom, že bychom se sami zapojili do naší hudební scény a přispěli svým dílem do hardcore-punkového ghetta začali někteří z naší kapely uvažovat již koncem roku 2010. Sehnali jsme si tedy od známých pokoutně aparát a začli s nesmělými hudebními pokusy. Začátky byly samozřejmě dost krušné, někteří z nás drželi paličky poprvé v životě. Avšak nadšení rozhodně nechybělo. Malý sklep rodiného domu, první bicí, kytarové kombíčko, na kterém hrajete, abyste nenaštvali babičku a veselé covery. Tak vypadaly naše první zkoušky.
Až skoro o rok později, na konci léta 2011 jsme se usnesli na tom, že to zkusíme brát trochu vážně. Začaly tak vznikat první skladby. Sestavu, kterou čítala pouze kytara a bicí rozšířila později druhá punková kytara. A hned bylo o mnoho veseleji. O další rok později, tedy v létě 2012, jsme přibrali radikální vokál a začali získávat ambice na vystoupení či první nahrávky.
Slibné vyhlídky, které se začaly objevovat, však ohrozil odchod našeho punkového kamaráda na rodičovskou dovolenou. Naštěstí se vše uklidnilo a již v únoru 2013 jsme hráli opět ve čtyřech, tentokrát už posíleni o pořádné basy. První koncert proběhl v půlce března téhož roku. Pár tancovaček přibylo a ještě v prosinci jsme přemluvili dalšího rozlíceného edgera plného nenávisti, aby se ujmul druhé kytary!
Začátkem roku 2014 se z pětičlenné úderky stalo opět kvarteto. Tentokrát jsme se rozloučili s radikálním vokálem, který se dnes věnuje především své solové dráze na dvou kolech.
Verbální šíření zloby tak mají nastarosti oba kytaristé. Instrumentálně posíleni pokračujeme dál.
Na podzim roku 2014 vychází první demo shrnující většinu naší tvorby.
Vykopejte válečnou sekeru!