Předsevzetí...
Dobře, řeknete si, že si každý idiot před vánoci, nebo po tom, co se na Boží hod natláskne kachnou a o silvestra ožere, slíbí, že bude od ledna umírněný, bude se hezky chovat, jíst zdravě a celkově působit sofostikovaně a především na sebe bude ve všech aspektech společenského života přísný, aby nepadal na prsa sekretářce na večírku, neblil do odpadkového koše v zasedačce, či nemočil za závěsem kulturního domu na plese své dcery.
To je hezké, nicméně by se asi lidé měli zabývat podstatnějšími problémy než třeba sami sebou nebo tím, jak působí na okolí nebo na své kolegy v práci, kterou beztak každý druhý vykonává, protože musí, a protože má hypotéku.
No, prostě jsme si řekli, že na tohle serem. Byly tu jisté ambice "chovat se", ale to už snad pominulo a tak jediné předsevzetí, které nám po seškrtání osobních i kapelních tužeb zbylo, je hrát líp a hrát pořád. Přiznáváme: prošli jsme si letním obdobím lenosti, kdy jsme na všechno kašlali, předcházelo tomu krátké období úpadku, nicméně v současné době jsme zpět a doufáme, že se se všemi uvidíme po novém roce v plné síle, pokud možno v tóninách příjemných, bez jakýchkoliv falešných póz, nálad a not.
tolik tedy k našemu předsevzetí...
