POZLÁTKO
Pozlátko - umělá koruna na hlavách mrtvých/ pyramidy z písku, vítězné sloupy z prachu/ oslavné brány do pekele, do prázdnoty/ zdobené věnci strachu
Snažíš se mě chytit/ toužíš vlastnit ovládat - živ, mrtvé, věci, tituly, pocty/ z mrtvých těl svých protivníků/ stavíš mírové mosty
Zvyklost podřízenosti - potřeba moci
PAST
Jsi to jenom ty, kdo tvoříš ten svět, ve kterém žiješ!
A v něm je lehké se ztratit a v něm je snadné zůstat!
Sám - tvůj svět!
Další dějství, absurdní divadlo, potlesk svázaných dlaní/ sám sobě divákem/ tvé vlastní představy pečlivě ukyrté, nesplněná přání/ sám v sobě uvězněn
Proudy slz zakrývaj tvůj obzor/ slova význam ztrácejí/ otázky bez odpovědi/ ti spát nedají
Nevydíš a nevnímáš tu past, kterou jsi sám sobě!
A pak jsi se utišil sám, ve jménu blaha. Ve jménu pokory?/ Nevidět, neslyšet, nemluvit, nemyslet.
Sám - tvůj svět!
Ve vlastní cele, svým vlastním otrokem, držíš si bič, od téhle cely zahodils klíč/ Ve jménu blaha? Ve jménu pokory! Ztišils svůj hlas a tak sám sobě stvořil jsi past.
Past, kterou jsi sám sobě.
PŘÍTEL PŘÍTELI? - KATEM...
Tvoje přátelství je jak kudla do zad/ Jenom se otočit, z přítele nepřítel/ Tvoje vlídnost je jen hra na tahu, dobře se postavit a pak - útočit!
Za úsměvem na tváří, skrývá se nenávist a zrada./ Milá slova a maska vlídnosti, za rouškou cennosti jen touha se prodat
Podaná ruka je zároveň oprátkou/ jen podkopnout nohy až nebudu víc vhod/ sbíráš si body, na cestě vzhůru/ a další člověk je jen další schod
Vužít, zahodit, koupit si další/ Lidé jsou artiklem výhodná koupě!/ Až kam? Až nade všechny, kde budeš jen ty a zvířený prach/ Figurky rozbity, pole jen pro tebe /Samota jako vítešzství a kolem strach
NEPTEJ SE A ŽER, CO JE TI SERVÍROVÁNO
Řeky slov plné sraček, kterýma se krmí davy/ Servíruje se jen to, co chutná mocným - zaručeně pravdivé a objektivní zprávy
A dav si žere a žere/ Všechno dobře stráví/ Když se náhodou někdo začne dusit/ Dav se ho zbaví
Pokřivená realita a usměvavé tváře/ V noci město pohltí z oken modrá záře/ V litrech sladké polevy se to důležité ztratí/ Informace ovládá ten, kdo dobře platí/ Nehodící se škrtá, nedozvíš se nic/ Pravda v podání mocných nemá rub a líc!
KOUZLO SLADKÉ NEVĚDOMOSTI
Tak co? Jsi tím, čím jsi chtěl oprvadu být?/ Nebo jen dalším produktem společnosti? Splácíš cizí dluh a jsi šťastným nevědomým/ Šťastný, nevědomí - chycen v otroctví? Chycen v systému ekonomického, politického, náboženského otroctví.
Tak zpřetrhej pouta a rozbij mříže!/ Myšlenka je hybnou silou, přátelství - cesta svobody!
V potané době dnešních dnů dávají ti stavět mříže vlastní klece/ Jednou za čas předhodí zbytky snů, abys nepocítil, že tvůj mozek hladoví/ Jsi morkem v kostech jejich země/ Víno, které hltají/ Nikdy nebudeš tepat do pílířů moci těch, co ti poutíší žilou potají.
Lehce se mluví o lepším světě, ale těžce se bije hlavou do zdi
Těžko se bije do zdi z davu / nepřemýšlejících davů/ Přivezl sis nákupní vozík plný lehce splnitelných snů, ale přemýšlel jsi někdy nad jejich cenou?/ Nad jejich skutečností? Msslíš, že jsoi svobodný, ale tvůj mozek dál
hladoví!
Lehce se mluví o lepším světě, ale těžko se bijde do zdi z davu!
POHÁDKA O NEOMEZENÉM BLAHOBYTU
Lesk a bída - strany obrácení, jedno je druhým, věčné zápolení/ Prsty proti sobě - hladu umlčení, jen pocit malicherný o věčném nasycení/ Sen o blahobytu, tma v mysli a tma v očích/ Chiméra všemožného vždy záhubou končí
Tak kolikrát?
Kolo se znovu roztáčí, štěstěna objímá tě, škodolibé pousmání/ Kolikrát ti ještě říci musí, že věrnost její, je pouhé trapné zdání
Tak kolikrát? Ti mlhu z očí setřít musí, než pochopíš?
STÁLE SE PROPADÁME DO LABYRINTU HISTORIE A SMYČKA? TA SE POŘÁD UTAHUJE!
Myšlenky, co v mysli zvadly./ Vzpomínky, ty dávno zchladly.
S pohledem upřeným na oblohu žíznivě vyhlížíme, kdy příjde déšť/ Černé mraky padají na Hirošimu a my v dobytčácích zavření necháme se vézt./ Upadáme do hlubin bahna vlastní mysli a cítíme, jak se tříští věci minulé a příští.
Krásná mladá balerína, bez života¨- z porcelánu/ Vojáček, co místo války, do spánku si vstřelil ránu/ Žena, která rodí dítě, přadlena, co spřádá sítě/ není vítěz, poražený - jen bezejmenný
A pořád dokola.
JÁ JSEM JÁ! A KDO JE VÍC?
Já jsem já! A kdo je víc?
Ve jménu rovnosti - vykořisťujem se navzájem čím dál víc.
Ve jménu vyšší lidskosti - jen jednu pravdu znát a jinak dál už nic....
Ve jménu svobody si nové, lepší pravidla stvoříme!
A jako důkaz možnosti volby si každý jiný obojek koupíme...
Já jsem já! A kdo je víc?
MALÉ MODELY NA PŘÁNÍ
Bezstarostný smích nezní z míst, kde jsou/ panenky na hraní s živou podobou/ tak neskutečně skutečné - kdo je živý a kdo ne?/ není lehké uhádnout, duše obou bezvládné
Silná podoba TV hrdinů/ malý genius - ten všechno zná/ malí dospělí, vzorné chování/ poslechne na slovo, vlastní volba neznámá
Hračky svých rodičů, co splní každé přání/ nechtěná zodpovědnost - být obrazem/ v mysli rodičů/ je nejhezčí, je nejchytřejší, je nejlepší/ je moje, je můj - jsem to já!
Desítky dětí oběťmi touhy/ desítky dětí oběťmi představ/ umlčená těla, umlčené duše/ modely v rukách dospělých
DISKOGRAFIE (Kliknutím na název alba album stáhneš):
Vznikli jsme na jaře roku 2004 jako EXTRUDOVANÝ VÝROBEK. Na začátku jsme byli tři. Winyl na bicí, Ježek na basu a Dan kytara a zpěv. V pár válech nám hostovali Blanka(vokál) s Michalem(kytara, vokál), kteří se k nám potom přidali natrvalo. V tomto složení jsme na zkušebně nahráli pár věcí, z nichž jedna (Kytky) se objevila na benefiční kompilační kazetě pro Food Not Bombs. To se psal rok 2005. Potom od nás odešel Ježek a my jsme na basu přibrali Jumpera, který obstarával i řevy. Po několika koncertech odchází Michal a místo něj nastupuje na druhou kytaru Brdy. V tomhle složení jsme vydrželi přibližně rok. Pak z Výrobku odchází Jumper a místo něj se k nám přidává Čuně. Po tolika personálních změnách, a také proto, že už hrajeme něco jiného, než kdysi, jsme se rozhodli změnit si název na TUPAK AMARU. Po nějakém čase odchází i Brdy a místo něj bere do ruky kytaru Kuba. Nemáme nic společného s marxistickou guerillou působící v Jižní Americe! Tupak Amaru II. (1742 - 1781) vedl největší indiánské povstání v dějinách Ameriky. Byl přímým potomkem posledního inky Tupaka Amarua, nešlo mu však o obnovení zašlé říše. Povstání, které vedl bylo povstáním všech utlačovaných proti všem utlačovatelům. Ve vzpouře proti španělským kolonizátorům a těm, kteří se s nimi podíleli na vykořisťování domorodého obyvatelstva mu po boku stáli nejen indiáni, mestici, kreolové, běloši, kteří byli proti španělské koloniální vládě, ale také černošští otroci - Tupak Amaru totiž vyhlásil za jeden ze svých hlavních požadavků okamžité osvobození černých otroků. Chtěl budovat prakticky rovnostářskou společnost. Ve městech, která osvobodil, rušil většinu daní, reparto (nucený prodej evropských výrobků indiánům), ale hlavně mita, nenáviděné nucené práce, při kterých zahynuli milióny lidí. Veškerou kořist, poklady bohatých gobernadorů apod. rozdával chudým. Pro potřeby své armády si ponechal jen střelné zbraně. Povstáni, přestože se v něm podařilo sjednotit Indiány tak úplně, tak masově, jako nikdy předtím a už ani nikdy potom, bylo poraženo. Tupak Amaru byl odsouzen k trestu smrti. Byl mučen a poté roztržen koňmi. ... Hlásíme se k myšlenkám anarchismu, hodně důležité je pro nás také DIY. Pokud nás budete chtít pozvat, hrajeme za cesťák, pokud se jedná o benefit na nějakou smysluplnou aktivitu, tak cesťák nechceme, pokud to samozřejmě nebude hodně daleko a bude to v naších finančních možnostech. Samozřejmě ale nebudeme hrát na akcích nebo společně s kapelami, které hlásají xenofóbní a podobné sračky! Všechny věci, co nahrajeme dáváme volně k stažení na tyto stránky, hudba by se měla šířit a sdílet! Byli bysme strašně rádi, kdyby někdo na koncertě za námi přišel a třeba si s námi pokecal o našich textech apod. Nechceme lidem vnucovat své myšlenky, jen bysme byli rádi, kdyby nad nimi začali alespoň trošku uvažovat.
TOTAL DIY FOREVER - ROVNOST - SVOBODA - LÁSKA - MÍR - ANARCHIE
Blanka - zpěv
Kuba - kytara, zpěv
Winyl - bicí
Dan - kytara, zpěv
Čuně - basa
Bývalí členové: Jumper - basa, Michal - kytara, Ježek - basa, Brdy - kytara