Dačice
Tak zase cesta někam, dneska směr Dačice. Tentokrát jsem vyjeli dřív, aby jsme taky někdy na to pozvání hrát, přijeli tak včas a v klidu. Nejdřív jsme tam pod lesy u Peeta naložili věci a připravili zadní sedadlo pro psa a hurá. Jo kdybych byl 90 letej aristokrat a byl obklopen 13 letejma holkama díky svý slavě a prachům, chtěl bych do svý limuzíny Káču jako řidič/ku, protože po pár minutách jsem k jejímu řízení cítil naprostou důvěru, což se u všech ostatních řidičů říct nedá a nějaká desítka jich už byla (sorry kluci).
Já vim, že je zbytečný tohle psát, ale už jsem hold ten kronikář. Cesta do dědiny, kde má Tom chatu byla hladká, když nepočítám víkendový houbaře, kteřá se před nás cpali a mohli nás nervit svojí rychlostí, kdy je i nehybný předměty předjížděli. Jo a taky to Crustyno štěkání, ale bejt pes a nemít možnost honit klacek, běhat nebo si lízat genitálie po dobu víc jak 5 minut, taky bych se trápil. Na chatě jsme si odpočinuli a protože Káča myslela především na naše pohodlí, tak jsme se i najedli a čekali u kafíčka na naše potulný bratry Vojtu s Andym, který vždycky zažívaj nějakej ten Očistej, jenže bez žádnýho Villona, kterej by je provázel.
Jo ptejte se místních na cestu a vyjde to až na druhej nebo třetí pokus, klasika na kterou jsme už dávno zvyklí. Lidí bylo dost, žádný podium, takže zkazit se už nic nemůže. Potkáváme super dvojici z Kolína, vlidný lidi moc. Zase stojim před cizím publikem, lidi viděj malýho, šikmovokýho holobrádka, co si hraje na trve kvlt černokněžníka. Nakonec pařej jak utržení ze řetězů a podle ohlasů jsem jim nepřišel jako kaz na kráse !úl.. Další výbornej pocit z lidí. Asi vás miluju..nebo tak něco.
Zpátky v chaloupce, kerou jako rodilej Pražák Tomovi závidím, každou chvíli svítá, Kačka chce vařit a tak se debata stáčí k jídlu a já slintám. Nakonec se jde spát. Jenže Kačka je holka neposedná a hlavně dobrotivá a tak přes strašlivou kocovinu v 6 ráno vyráží nakoupit, vypulíruje všechno nádobí, obstarává oběd jak od maminky/babičky se vším všudy a s láskou, stíhá u toho i nevolnost a my se flákáme a čekáme jak hladový ptáčata. Takže kromě lidem z Dačic a taky Kolína za jejich podporu, patří velký dík Tobě Káčo. A pak cesta domů viď. Zase jsem kecal o všem, jenom ne o hudbě..
Temnodub
