Bohužel, žánr, který my hrajeme, tady na bandzone nějak neznají. Folklór, s tím se tady vůbec nepočítá!
Ale ten náš folklór není takový ten krásný uslzený kýčovitý, náš má mrd a lidový je v tom původním slova smyslu.
Název Umělci z Prahy je pak přímý výsměch velkým Umělcům... a těm namyšleným z Prahy zvláště!
Jsme také krapet střiženi českou Novou vlnou a vším možným vlastně. To se teprve uvidí!
Kdysi, dávno tomu, ještě za vlády Hlupců a Tupců, se nebojácný Petr Prokop přihlásil na inzerát za baskytaristu podivného projektu Chaprál Crazy - Plesk! Tak se stalo, že se seznámil s dalším hrdinou našeho příběhu, který se zove Kakaxa Koszuszhlehlebleshotár. Jsou tam nějací maďarští předkové, ale to je zase jiný příběh, příběh Pleskáčství...
To důležité pro Umělce z Prahy je, že mladý Petřík Prokopů Kakaxovi hrdě pustil domácí demo svých písniček, byly to takové novovlné vtipné kousky, jako MInieidam, Záclony, Franta někam běží atd. A zase, co nás na tom zajímá, je, že v těch písničkách se několikrát objevilo neuvěřitelně mimózní a osvěžující vrzavé folklórní sólo na housličky. A to byly housličky mistra Davida Krpaty.
Sluníčko mnohokrát zapadlo za hory, uplynulo plno vody v řece, Petřík Prokopů už dávno v Chaprálu nehrál, zato Kakaxa, když hrál v undergroundovém Klistýru, přizval tam Krpatu, aby také zavrzal. Zavrzal, zavrzal, hezké to bylo v podzemí. Pak ale Klistýr skončil - a zde se konečně počíná zrození uskupení Umělců z Prahy.
Kakaxa a Krpata, bicí a housle, strašlivé bouchání a vrzání. Celé hodiny improvizovali, nahrávali to, pak to dávali dohromady. Vznikly tak neskutečně složité skladby, složené z nejlepších míst improvizací, slepené a ještě pro jistotu pěkně zesložitěné. Dlouho si chlapíci mysleli, že být v kapele jen dva je nejlepší a že hrůzná neposlouchatelnost tohoto spojení je právě to, co je na nich úžasné.
Jak se ale čas táhnul, Krpatovi přišly děti, Kakaxa se utopil v práci ve studiu, mezi zkouškami někdy uplynulo i pár let... A pak, přesně po 20 letech, se 3 mušketýři sešli znovu: Petřík Prokopů vzal opět basu, tentokrát v Umělcích z Prahy. A to je zatím konec naší pohádky, dobrou noc, milé děti...