Na prahu podzimu vstříc novým výzvám a nadějím
Podzim už klepe na dveře, léto je dávno to tam, a tak se i naše hudební trio pozvolna začalo probírat z prázdninového kómatu (a postprázdninového traumatu) a vrhá se k novým výzvám, vytyčuje si další cíle a dotahuje staré resty do zdárného konce.
Počátkem září jsme vystoupili na prvním ročníku Falcon Festu v Dolní Rovni, na nějž nás pozvali pořádající Na rovinu, za což jim zpětně patří náš vřelý dík. Akce to byla zvlášť vydařená, užili jsme si hraní a převážnou většinu dalších kapel a já s Montym jsme se samou radostí vyšťavili do tak nadoblačných sfér, že realita následujícího dne se podobala putování peklem a očistcem (no jistě, ráj jsme si užili večer), tedy kocovina makabrózní… Ale my s Montym nikdy nelitujem a zůstáváme věrni nepoučitelnosti.
Příjemným zpestřením našeho zájmového sdružení se stala tvorba hudby k připravovanému filmu Stíny maloměsta, v němž zazáří coby ostřílení filmoví matadoři kytarista Tomáš a bicmajstr a kapelník Monty. Rádi jsme se této práce ujali a na poslední zkoušce, která proběhla poslední zářijovou neděli, jsme ve víru nadšení začali komponovat. Ač samochvála smrdí, první výsledky nás všechny mile překvapily. Tedy jen houšť!
Zároveň se nám pomalu začíná nastřádávat nový materiál, vidina jeho zaznamenání je tedy reálná, patrně si to však dáme jako novoroční předsevzetí až do příštího roku. Záměrně neuvádím ani přibližnou dobu, kdy by tato nahrávka mohla spatřit světlo světa, neboť nedodržováním termínů, jež si sami stanovujeme, je naše těleso pověstné.
Svědčí o tom i vydání našeho aktuálního alba, které mělo vyjít do konce loňského roku, leč máme na krku říjen roku letošního a placka stále není na světě. Nezoufejte, naše letargie pozvolna opadává, dokončovací práce se již pomalu rozbíhají, takže pevně doufáme, že letos pod stromeček bysme to mohli stihnout. Pokud ne, vyhrazujem si na to příští pětiletku.
Za ZS
Viktor
