Vážení a přátelé, během prodlouženého víkendu jsme nelenili a opět jsme postoupili v nahrávání o notný kus kupředu. Vězte, že kytary jsou zaznamenány a že náš kytarový mág TePe odvedl po čertech dobrou práci! Musím ho pochválit, protože nikdo jinej to za mě neudělá. :)))
Po včerejším heroickém výkonu konzumačně alkoholovém jsem se dnes přemluvil k tomu, abych zaznamenal basový part. Lilo ze mě jako před týdnem z Montyho, ale povedlo se! Na řadě jsou kytary, tak snad se k jejich nahrání brzy dokopem. Tom už se jistě těší jako malej kluk! :) Já též... :)))
Vážení a milí, tak jsme se konečně rozhoupali a včerejší suchopárná neděle nás zahnala do příjemného chladu zkušebny, v níž se náš slovutný mistr paličkářský Monty usadil za svou cingrlátkově nabušenou bicí soupravou a namlátil během šesti hodin rytmickej (a mnohdy i rytmizovanej!) základ 14 věcí naší již dříve avizovaný nahrávky. Dlužno podotknout, že ke konci se mu už sice na čele perlily krůpěje znoje velký jak hrachy, nicméně jeho výkon byl úctyhodný: téměř vše dal na první dobrou, takže nepřivedl hudebního režiséra (zosobněného mou maličkostí) za celou dobu k nižádným záchvatům cholerickým, natožpak k propuknutí regulérního a nekontrolovatelného šílenství...
Vše proběhlo v naprostém poklidu, z míry nás nevyvedly ani nevyzpytatelné úchylky a škodolibosti techniky (zejména nekompatibilita samplovací frekvence zvukové karty a editačního softwaru), ostatně při nahrávání již tradiční, jak správně podotkl Monty, neboť kdo někdy podstoupil tohle sebemrskačský martyrium na vlastní kůži, mi dá dozajista za pravdu, že celej nahrávací proces je svým způsobem tak trochu alchymie vyššího řádu, v níž si nejste nikdy jistý téměř ničím.
Na úkor těchto stinných stránek je však třeba také vyzdvihnout nefalšované zapálení pro danou věc, které přivádí jedince seskupené v hudební těleso k výkonům takřka nadlidským: tak kupříkladu my jsme konečně po půlroce vyměnili prasklé těsnění u mikrofonního stojanu, bez nějž je tento jinak zcela nefunkční, a tudíž k nepotřebě. Od včerejška se však již opět hrdě tyčí a je s to udržet i mikrofon! (Nevídané!!!)
Našlápnuto tedy, jak jistě uznáte, máme výtečně. Radost mi však zároveň kalí ta okolnost, že nyní je zcela evidentně žádoucí zaznamenat baskytaru, takže se mi nabízejí dvě možnosti: buďto emigruju na Měsíc, nebo ji budu muset skutečně nahrát... Boha jeho!!!
P. S. Jinak je taky skvělej hudební zážitek, jak jsme se s klucima shodli, poslouchat jen samotný bicí! K tomu se zhulit, tak skončim na psychiatrii... :)))
