Markova recenze na vystoupení v klubu Ponorka
zima - 3. 11. 2006, klub ponorka, kralupy nad vltavou (15/11/2006,
11:18)
v kralupské ponorce jsme hráli před nějakými pátky s rakovnickými norman bates. klub prošel rekonstrukcí, ale podivnosti - majestátného sloupu uprostřed pódia - se ze stavebně technických důvodů zbavit nemohl. show byla s promotérem klubu, jímž je bubeník
kapely lety mimo, domluvena tak, že budeme mít místní předkapelu a zakapelu. obě stály za to; bubeník té první nabídl našemu bubeníkovi, zda chce na miniaturním pódiu využít jeho obří rezavý sud na zapření kopáku. polonahý bubeník té druhé, jakési komické
vesnické thrash-deathové skupiny, měl taková prsa rozměrů, co se nedělají na žádné plastické chirurgii. asi čtyři občané (oděvem, myslí i hudebním vkusem zastydlí hluboko v minulém století) na něho pod pódiem hrozili. nám nehrozil nikdo; za to nás většina
z asi 20 lidí v klubu (asi) poslouchala. například viktor, který přivezl cameru obscuru a hulení obscuru. a též tajemného black otta, jehož jsme spatřili rádi po dlouhých chvílích odloučení. ukuli jsme s ním plán na příští fest podviní, jehož letošní
ročník jsme byli nuceni odmítnout kvůli nedostatku repertoiru. náš kralupský repertoár byl od počátku šodó tour, odstartované 23. září v rozpadlém mlýně v byšici u mělníka, beze změny. čili sedm písní, tři nové ("břichem vzhůru, vedví", "čůrkem" a "výroba
ženy"), čtyři staré ("výluka těla", "píď", "měním apartmá" a "co poslouchat"). milým zpestřením byl příjemný výkon řidiče boba redla, violoncellisty hradního dua, i příjemný tranzit ládi boušky, zvukaře kulturního centra, který nám na tento večírek
zapůjčil. cesta bez potíží, vítek jel vlakem do ústí. marek měl smutek, že nám nikdo nerozumí. dostali jsme málo peněz, náklady koncertu jsme každý musel dolepit několika stokorunami.
