Zima electronica-alternative / Rakovník

pracujeme na nové zimě ..

report z koncertu v chapeau rouge

do reportu z posledního koncertu turné k aktuální desce 3X se mi vůbec nechtělo. což je v maximálně příkrém rozporu s tím, jak strašně se mi cestou na něj chtělo čůrat. pražské chapeau rouge bylo onoho 16. prosince ještě daleko a já už tušil osud tycha brahe.

staré město úlevu zdaleka nevěstilo. kol klubu je totiž nutno se vytrvale ploužit, čekat, než nějaký automobilový vůz zmizí a hbitě ucpat volný flek. při čtvrté obdivné jízdě s panoramatem kostela sv. jakuba většího jsem vyskočil si odskočit.

sotva jsem bral za kliku toalety s panáčkem, chladně mě předběhla jakási starší paní. nebylo na výběr; vklouzl jsem za ní. pisoár volný, uvolnil jsem se též. slyším jen dámu mumlat za zády "jéžišmarjá, to je hrůza, fuj, ty chlapi, to jsou prasata, jáj, to jsem neviděla, ajajaj"...

... a náhle tam byla. ano - přímo pod obloukem. ne obrazně, doslova. k fujtáblové mantře madam pregnantně přidala "já se nekoukám" a v předklonu cosi na zemi kutila dál. později na sále, těsně před koncertem, davidovi sdělila, že má hezký bubny. můj nástroj nechala lady ladem.

paní stihla vše podstatné. byla to totiž jedna z vůbec nejrychlejších štací. stěhování aparatury po schodišti přilehlého činžovního domu a pouliční závějí dělilo sotva 80 minut.

do zkušebny jsme se v zimě, prokřehlí, vrátili jen tři. david s vítkem nám zamávali u státní opery. poslední skladbou tour bylo měním apartmá. v rádiu pak hráli time a here comes the sun. už aby.

» maru

zima vydala 3X v kvalitě XXXL

v pořadí šestý hudební nosič skupiny zima přišel na svět s magickým datem 20.10.2010. od té doby je ke stažení na bandzone.cz. ortodoxní vyznavači cédéček si museli počkat až na 14. prosince, kdy se deska křtila v rakovnickém klubu DDM. ti, co měli již  naposloucháno, museli uznat, že kapela i naživo dokáže zahrát všechno to, co se jí podařilo vytvořit ve studiu. a to tedy klobouk dolů. nahrávka je totiž naprosto brilantní.

zima v poslední době produkuje nahrávky s železnou pravidelností tří let. vyjímkou byla první tři cd. s jazykem v očích z roku 1998, labil z roku 1999 a labil/labilive 2000. pak přislo elektro (2003), 2134 (2007) a vloni třípísňové album 3X. už samotný obal navržený michaelou černou napoví, že žádnou velkou srandu čekat nelze. mladík s monokly a ústa zašitá třemi stehy, které mohou být buď třemi X z názvu desky nebo též mířidly z optiky pušky odstřelovače. deska je prostě od obalu, přes textová sdělení až po samotnou nahrávku nabitá hlavolamy.

po hudební stránce mě nejvíc baví, že z celé té škály zvuků nedokážu úplně jasně identifikovat, co vlastně kdo hraje. samozřejmě kromě vynikajících bicích nástrojů pišvejce (david je v rakovníku asi fakt nejlepší) a spolehlivé basy jana grünwalda. ale odlišit všechny kytarové riffy a vyhrávky marka bradáče a zdeňka kopřivy modulované multiefekty od kláves vítka kučery a počítačových partů je nad moje síly. o to víc mě ale byví celek. kapela pracovala na desce od srpna do října. na tři tracky poměrně dlouhé časové rozpětí. ale z kvality a vyváženosti nahrávky je jasné, že nemohla vzniknout za jeden víkend.

ostatně zima nenechala nic náhodě a natáčela v pražském studiu biotech s producentem ecsonem waldesem. a to je jářku nějaký odborník. jeho rukama prošly mimo jiné i nahrávky anny k, davida kollera, kamila střihavky, sunshine, clou, toxique, monkey bussines, tata bojs nebo ohm square. a teď taky zima, jak se můžete dočíst na stránkách studia.

asi největší pecka ze všech tří X jsou loga. nejsvižnější věc s výborným textem: "...loga, obrázky svatých, a ještě lepších. linie štěstí, kód vyzrazení, brož k vystavení, punc postavení..." texty plynou s ležérní samozřejmostí, ale přesto z nich mrazí v zádech. silné melodické motivy, při závěrečných tónech kláves se mi ježí všechny chlupy.

silná je i druhá věc. univerzální dobro. "ve jménu dobra budiž zlo eliminováno na dobro, všechno se smí čin činy čistí, univerzální dobro." a v kvalitě nezaostávají ani nuly noci. "jedinej model štěstí a prsty do uší. hrdina vydělá majlant, a to něco stojí."

zpěv marka bradáče, který je zároveň autorem hudby a textů, je ve srovnání s minulou nahrávkou o něco drsnější. vokály jsou navíc daleko propracovanější. album si v autě pouštím stále dokola a nemůžu se nabažit. super zážitek. jedinou nevýhodou jsou fakt jenom ty tři kousky. pokračování zase za tři roky? a kdo to má vydržet?

pavel sklenička - www.raport.cz

»hluch(ej)