Memoriál svobody
V sobotu 20.8 uspořádal bubeník Honza memoriál u příležitosti odevzdání části osobních svobod do společné ohrádky manželské a tak jsme si zahráli s kapelami Noc... a Žizeň na open air louce Jenišovicích.
Zuíla hrála ve složení asi už neopakovatelném, protože tři až čtyři z osmi muzikantů jsou občasníky, tedy jak jim to vyjde a když se jim chce a tak v závislosti na postavení Venuše k Saturnu a Merkuru. A čtyři až pět ostatních zpravidla nechce.
A tak tedy ve vlahém letním podvečeru, den po prosvištěném hurikánu trhajícím střechy, na nejrozsáhlejší a nejrozmanitější perkuse na světě hrál Honza Chromý, s jemností a přesností sobě vlastní bubnoval Honza Weinert (svatebčan), perkusoval a zpíval sexuální symbol Milan Martínek, zjevující se střídavě na podiu a mezi diváky, na ságo po jedenácti letech bez Zuíly čaroval Míla Buriánek společně s kytarovým kouzelníkem Ivo Hlochem, hrajícím reggae právě jen v Jenišovicích. Jenda Filip na klávesy byl slyšet a laskavými pohledy do publika kontroloval reggae atmosféru, zatímco originální konferenciér, kytarista a zpěvak Lubka zaujal, hlavně zvukaře, svými neotřelými vtípky.
Zuíla hrála v osmi lidech, kteří byli nebo jsou její součástí za čtvrt století existence a na letní louce v Jenišovicích si to užila v letněpodvečerní reggae houpavé atmosféře.
Hajhou
Standa na basu
