Skladby v přehrávači byly nahrány při vystoupení či ve zkušebně na kazeťák a kvalita tomu odpovídá.
Kapela Outsider vznikla v zimě roku 1987. Tenkrát si tři spolužáci Mira Sovadina, Jirka Půček a Jirka Perger řekli, že by brnkání na španělky mohli zkusit společně a po vzoru více či méně známých metalových kapel založit kapelu vlastní. Nástroje si rozdělili následovně. Mira – kytara, Jirka (Perger) baskytara, Jirka (Půček) – kytara zpěv. Scházel hráč na bicí, tak byl osloven kamarád Zdeňa Čabla, který sice na bicí nikdy nehrál, ale o to více chtěl. Po několikerém společném brnkání na španělky si všichni pořizují skutečné nástroje. O aparát se postaral další kamarád Tomáš Fila, jehož brácha stavěl aparáty kapelám z okolí a tak z toho co již nebylo třeba vybavujeme zkušebnu ve sklepení budovy bývalé školy v Přílepích a začínáme zkoušet. Pro začátek skladby od Judas Priest, Citron, Torr. Při poslechu zvenčí to má asi do muziky daleko, ale začátky jsou těžké. Jednoho dne přišel na zkoušku kamarád z Holešova Rosťa Gába, který na další zkoušku přijde se svojí novou kytarou Onyx a přidává se jako řádný člen, kytarista zpěvák. Rosťa jako jediný z nás má klasické hudební vzdělání (LŠU), tak má představu o harmonii a melodii a kapelu po této stránce začíná vést a tím dostává naše dosavadní snažení hudební podobu.
Sestava je kompletní: Mira – kytara, Rosťa – kytara, Jirka – basa, Zdeňa – bicí, Jirka – zpěv.
Ještě zbývá nějak si říkat. V té době proběhl v televizi český film s názvem Outsider. Obsah nebyl nijak strující, nicméně Mira si představil jak asi působí naše začínající kapela na hudební scéně a přednesl návrh ostatním. Všem členům se název líbí a tak je rozhodnuto. Název navíc obsahuje písmeno R a tím zní dostatečně metalově. Náš spolužák Jirka Turek nakreslil nápis, který kapela používala po celou dobu existence.
Ve zkušebně drhneme čtyři skladby pořád dokola. Na jaře dostáváme nabídku předskakovat v Holešovském Sorry klubu známějším kapelám Piran, Krakatit a Insania a tak se poprvé představujeme širší veřejnosti. Brzy na to se stěhujeme v budově školy ze sklepa do větší místnosti (bývalé ředitelny) v patře a začínáme s vlastní tvorbou, o kterou se dělí především Mira a Rosťa. Nějakým textem ale přispěli všichni členové. Texty jsou většinou na aktuální témata, líčí prožité situace či nešťastné lásky. Hudba vzniká tak, že Mira nebo Rosťa přinesou nápad podle šablony předehra - sloka - refrén - mezihra...domluvíme co se kolikrát bude hrát a Rosťa přidává sólo.
Jednoho prázdninového dne se rozhodneme uspořádat veřejnou zkoušku pod širým nebem a opět se tak představit veřejnosti v areállu za přílepskou hospodou. Pravda, moc diváků nepřišlo, ale vznikly alespoň fotky – jediné co zaznamenaly kapelu na pódiu. Ještě před tím se však na jednu zkoušku zastavil Pavel Sovadina – bubeník tvrdší kapely Yperit z Holešova, který nás měl možnost párkrát slyšet. Zdeňa právě není na zkoušce, tak sedá za bicí a zahrajeme si společně. Nadšení je na obou stranách a naše muzika dostává větší švih a dynamiku. Po dalším hraní s Pavlem se dostáváme před nelehký úkol – oznámit Zdeňovi, který s námi začal od nuly, pořídil za nemalý peníz bicí, že chceme nadále hrát s Pavlem. Zdeňa to naštěstí pochopí, zůstává našim kamarádem a v podstatě i členem, který se stará o veškerý servis kolem hraní.
Pokračujeme ve tvorbě a zkoušení vlastních skladeb a naše hraní dostává konečně hudební podobu - melodický, zpěvný metal. V roce 1989 – 90 se dostáváme pravidelně na pódia, kdy nám dává na svých zábavách prostor Holešovská kapela Pres a tak občas odehrajeme jednu, dvě série a dostáváme se tak do podvědomí širší veřejnosti. Za to patří Presákům velký dík! V témže roce obsazujeme druhé místo na krajské soutěžní přehlídce středoškolských kapel v Brně. Přichází sametová revoluce, která se na našem působení podepíše nejvíce tím, že v Přílepích je opět zřízena škola a my přicházíme o zkušebnu. Díky kamarádovi z Tučap získáváme možnost přestěhovat zkušebnu do tamního KD, kde zkoušíme a tvoříme naplno. Taky naše působení na Presáckých zábavách se stává pravidelným. Ale hrajeme i na jiných společných akcích. Členové kapely spolu tráví většinu času - ve škole, na zkouškách či hraní, na zábavách a u piva v pivnici hotelu Slavia, kde s námi pravidelně sedávají také naši skalní fanoušci.
Outsider má zdá se našlápnuto, přichází však přelomové léto roku 1990. Mira, Jirka a Pavel dostávají povolávací rozkaz na 18 měsíční vojenskou službu. Jirka a Rosťa jsou od vojny osvobozeni. Vyklízíme tak zkušebnu v Tučapech a připravujeme poslední společné hraní v Přílepích. Po počátečních problémech s aparátem nakonec odehrajeme slušný koncert (zkrátka hrajeme jak naposled), který je zaznamenán na kazeťák Condor a díky tomu vzniká jediný ucelený záznam naší tvorby, Skladby jsou k poslechu v přehrávači výše.
Tomáš chce pokračovat ve zvukařčině, byť i s jinou kapelou a tak kupuje vrak autobusu RTO k převážení aparátu, pronajímá si starou stodolu v Přílepích kde autobus opravuje. Stodola se stává zároveň další zkušebnou Outsideru, kde za členy co narukovali sloužit vlasti zaskakují Mira Houšť – kytara, Kuba Adamec – bicí a Rosťa se staví krom kytary také plně za mikrofon. Při opuštění vojenské posádky se účastní zkoušek taky řádní členové Mira, Pavel a Jirka. Vize je taková, že za rok a půl se vrátí vše do starých kolejí. Půl roku na to odchází na vojnu taky Tomáš, který tím opouští stodolu a Outsider vzhledem k těmto okolnostem nastupuje nucenou tvůrčí pauzu.
Rosťa dostává nabídku od kapely The Apple Underground, hrající muziku inspirovanou Beatles apod., kterou příjmá, Mira potkává v kasárnách další dva nadšence a společně tvoří a hrají v kapele punkového ražení, spontánně nazvané Pičí hlava, která přirozeně končí odchodem do civilu...Po roce a půl je nakonec vše jinak a vize pokračování Outsideru se jaksi nekoná. Rosťa je v Applu spokojen a nemá důvod odejít, Pavel dostává nabídku na post bubeníka kapely Crash, kterou při představě Outsideru bez Rosti přijímá a jeho první kroky po návratu do civilu vedou rovnou do jejich zkušebny. Mira, Jirka a Jirka v takovém oslabení nedokážou pokračovat, tak Outsider fakticky končí. Jirka a Jirka se navíc brzy žení a mají jiné starosti než hraní…zlrátka jde si každý svojí cestou.Rozpadá se nejen kapela, ale hlavně skvělá parta kamarádů, a o tom byl vlastně Outsider především!
V roce 2000 Mira přepisuje zachovalé skladby na "komunitní" CD s názvem "To co zbylo" a svolává akci "10. výročí rozpadu". Byť bez hraní, pouze u piva se po mnoha letech od roku 1990 poprvé a prozatím naposled v kompletní sestavě setkáváme na kultovní "Slávce" v Holešově, včetně skalních fanoušků. Rozdáme si samizdatové CD ať jsou zpomínky konkrétnější a konstatujeme, že žádný comaback se konat nebude...nakonec, dnes už ani ta "Slávka" neexistuje...