John Bowie indie-folk / Plzeň

since 2006 nah 2008 playing theese songs... anywhere.. everywhere...

..

other bands:

TARAS BULLBA, @(_1Ü+, THEMPTINESS, KURRVA, PER GYNT, NEXT ONE, DIRIGENT,...

..

feel free to write

story:

"Ještě mě trochu zahřej" řekla Mája a pootočila se ve směru záře slunce do 7 patra paneláku na sídlišti. Ještě se chtěla pobavit a nechat aktivity související s bojem za přežití stranou svých úvah. Doslova spásu přinášela ta peřina, pod kterou ležela, ačkoli nesla si i nepatrně, pokraji, byť sílící výčitky ze zahálky tak malého prostoru volného času přísně vymezeného 12ti hodinovými šichtami v továrně. "Chtěla bych, abys mě tak trochu ošukal - ne nějak dlouho, ale zas bys to moh chvíli vydržet, jestli chceš. "

Bylo 21:13 a měla to zhruba 15 minut na tramvaj která jí v pohodě doveze tam, kam nechce, ale musí. Musí, protože jí život připravil okolností, kterých si sama nevybrala. Stejně jako mě.

Jmenuju se John a jsem Angličan. Do Plzně sem se dostal za okolností, souvisejícími s mou vášní pro hudební underground. Stalo se to prostě tak. V 06tým tu jedna místní kapela prodělávala personální krizi. Jejich zpěvák se oběsil na klice od koupelny a neměli jak hrát dál. Protože ale hrát dál chtěli, podali inzerát, a já si ho náhodou při brouzdání po netu přečet. Neměl jsem se tenkrát moc do čeho vrtnout a tak pro mě nebylo složitý všeho nechat a přiletět.

Letenku sem náhodou viděl hned naráz, co jsem si přečet inzerát na portálu hcworldwide.com a dokonce se slevou., a prostě do toho šel do vobojího najednou. Dneska je tomu 20 let a vlastně mi přijde, že sem se od tý doby nezastavil.

Bydlím v takovym super kumbále v areálu bývalý papírny, kterou komouši v 50. letech postavili nad jednou z 5ti místních řek. Častokrát si jen tak vyjdu na cigáro na balkón, a koukam jak se plavěj kajakáři cvičně spolu s labuťema a je mi fajn.

V tom kumbále vlastně zkouší už hezkejch pár let i moje kapela, takže mam všechno důležitý při sobě a nic moc nepotřebuju. V posledních pár letech na mě ale začali padat jistý chmury odrážející ne zrovna světlé stránky mé povahy, co jsem věděl, že někdy, časem, vyplavou na povrch, protože to byli fakt hnusný věci, co jsem tenkrát udělal.  (to je tajemství). Je pravda, že v posledních pár letech o nich dost intenzivně přemýšlím.

Nemám toho zas až tolik na práci. Rodiče sem nasral ve svých 16ti letech natolik, že mi dali na účet 2 miliony liber a táhni do hajzlu. V podstatě jsem jenom nechal školy a zapálil si brko na rodinnej dovolenej těsně předtim, než sme se chystali sjet v Disneylandu dráhu Indiana Jonese.

Chvíli sem se pak sjížděl tim nejlevnějším speedem, kterej mi kámoši dovalili... No a když už jsem byl tak v prdeli, že to nešlo dál snášet - nezbylo mi než z toho zaběhnutýho kruhu přátel a feťácký rutiny vypadnout někam jinam, změnit prostředí.

Řikam, nežiju zrovna na vysokej noze a holky si vybíram podle toho, jak láska zavelí, takže mít prachy na kontě - dá se s tim v pohodě vyžít, aniž bych musel pracovat. Před pár lty jsem navíc solidně investoval do jednoho manga porno kanálu, takže část se mi znova vytváří tak, abych mohl tímhle svým skromným nicneděláním vydržet ještě třeba takovejch dalších 20 let bez problému.

Dost často dávam pravou nohu přes levou, nevím proč to dělám, ale vlastně mi na tom záleží natolik, že byť ona zásadní popletení - chvíle, kdy přeložím nohu levou přes tu pravou mi způsobí hotová muka. Celý můj systém se rázem zhroutí a já začnu se zaobírat všema možnýma kdyby a proč jenom kvůli tomu, že to neni správně - tedy levou přes pravou. Je jedno proč. Ale je to důležitý. Jen, abyste věděli, bejt autista, tak vám tady z fleku řeknu, že to problém neni, jenže já autista nejsem - jen mi na tom záleží. Vlastně, když tenkrát mi kluci na to kejvli - když sem jim poslal svou verzi jednoho starýho fláku od srdce zapěnýho - měl jsem u toho pravou přes levou - ale to už i dřív.

Tak deset minut, víc to nevydržim. Má ve zvyku dělat mi to čim dál složitější vydržet. Já neměl problém vydržet píchat třeba i pár hodin - dokud jsem si nepřečetl tu blbou knihu, ve kterej nám raděj jak máme ovládat svojí sexuální energii. Jasně, že je to pravda a přínosný - jenže to nevysvětlíte holce, která chce aby bylo všechno - teda úplně všechno po jejím. Takže je sice super, že dovednost regulovat svůj orgasmus dovede udržet energii v těle, nicméně její přání je její přání a tak jí po deseti minutách stříkam na břicho sebe, abych schytal slušnou salvu nadávek, co že jsem to právě udělal. To, co mi řekla.

Nedávno mi přišlo psaní až z Madridu, jestli bych nechtěl...  Nechci. Tím to skončilo. Celej příběh. To snad radši relax. Čtu rád noviny, který mi maj co říct. Mám rád svý noviny.

*

Je právě poledne, krásnej slunnej den a já se probouzim u sebe doma s půhodinovym otazníkem na zátylku.

Pocit stresujícího potom mi nedá věnovat se ranní hygieně a tak spěšně hodim jeden cvik z celkově 20ti minutový jóga sestavy a vrhnu se rovnou ke kávovaru.  Na gramec hodim desku starýho anglickýho punku, co jsem vy šmelil v jednom bazaru pro sebe i pro kámoše a začnu vysílat...

Poté, co se mi dostane odezvy v podobě 10 cm3 ubyté energie toho nechám a absolutně mimo sebekontrolu do sebe obrátím 3 hrnky kafe za intenzivního prožívání jinak ne zas tak žhavýho soundu týhle kompilačky.

Otazník nezmizel, a tak vyjdu raději ven brouzdat ulicemi míjet lidi, zdravit je pohledem.

Tisíce mikroválek a vlastní pozornost ze kterejch vždy vyváznu jako poraženej, protože to dělám s pocitem, že tam nemám, co dělat, že ztrácím čas. Jenže nevim, jak bych ho měl využít jinak. Koupím si na benzíně cigára PUEBLO, který jsem viděl poprvně a slastně si zapálím. Vlastně trochu mi to kazí ten dotěrnej pocit, že tím podporuju tabákovej průmysl a stát celkově... Vlastně si ten pocit vrážím do hlavy úmyslně - protože to nechci dělat, jen mi nic jiného nedokáže zabavit.

Vyhulim jedno cígo, s tím, že musim jednou přestat, ale teď si to ještě dopřeju a počnu intenzivně vnímat trávou energetický zdroj, jímž jsem také. Ten základ, ze kterýho není kam a proč. Neboť je odpovědí na všechno a po chvíli se mě zmocní potřeba s tímto nabytým poznáním nějak smysluplně naložit.

Kde by mě potřebovali ?

Kde mohu být prospěšný ??

*

Moje holka pracuje v továrně na želé. Nemá tu práci ráda, ale dělá jí, protože tam našla fajn kamarádky, se kterejma ta dvanácti hodinová směna v pohodě prodrbe, aby pak odešla do víru města naplněná slastným a opojnm pocitem bohyně, jejíž zádost a urgenci nemůže nic nalomit.

Někdy bych si přál, aby to všechno mohla nechat za branou tý továrny a vracela se ke mě s pocitem, že jí někdo obral o životadárnou energii jenom proto, aby někdo moc hloupej vydělal na tom, že si malý děti ničej svoje zuby.

A chci jí brát iluzi, ne protože jí vzali mě, ale protože jsem takovej.

Vlastně tuhle charakterovou vlastnost dost lidí nedává. Měl bych lidem nechat právo na jejich iluze ? Dyg jo, přej jim to, ale nedopusť, aby to ovlivnilo negativně tvuj život a jak by mohlo ?

Komplikace ? Čeho ?

Prázdnoty

travelling folk locally 

2022 right to play ma songs also postponed to BACHI and @(_1Ü+

2020 third album Anxiety on others opinion, let go published

2019  first demo and second C´est La Vey published

2018  recorded 26 songs in demo quality

addition of song WORTH, NARCISSISTIC INJURY and BURN in 2016 or 17

2015  benefit show in Radlická

making songs, at first as a b-sides of TARAS BULLBA band, later then the last songs ( in my mother language were written in 2013)

2009 first acoustic ambitions in rehearsal room of TARAS BULLBA