Začátky (1985)
Historie Hlavy B se začala psát na jaře roku 1985, kdy se kytarista a zpěvák Mário Císař s harmonikářem Jirkou "Kozlem" Bartošem rozhodli založit vlastní kapelu. Původně se jednalo o zcela malé hudební těleso, jež mělo hrát
z praktických důvodů bez bicích. Původní složení tvořili kromě dvou zakládajících členů ještě baskytarista Honza Špička a saxofonista-klarinestyda Vítek Malinovský. V této sestavě začala Hlava B nacvičovat první repertoár ve vokovickém bytě Jirky Bartoše
a také se občas nechala slyšet v legendární hanspaulské hospodě Houtyš. Dvorním textařem Hlavy B, stejně jako řady dalších hanspaulských kapel, se stává Jarda "Tlučhoř" Müller.
Období první (1985-1988)
S postupem času si kapela získávala stále větší pozornost, a proto vedoucí Mário přehodnotil původní koncept a přizval ke spolupráci bubeníka Hynka Schneidera. Zanedlouho přibyla velmi významná posila v osobě zpěváka a kornetisty Gusty Sedelmayera a celou
sestavu nakonec doplnil ještě druhý tenorsaxofonista Jarda Trachta. Jediná změna se tehdy odehrála na postu baskytaristy, kdy Honzu Špičku vystřídal Martin Schneider, bratr bubeníka Hynka. V této sestavě Hlava B zažila svoji zlatou éru završenou oceněním
"Tip Vokalízy 86" a vydáním první EP desky HLAVA B u Pantonu, jejímiž kmotry se stali Honza Spálený s Frantou Havlíčkem. Vznik této desky obsahující čtyři největší hity "Kytara", "Na cestě", "Jedno krásný ráno" a "Vehikl blues" však od začátku provázely
nepříjemnosti způsobené zcela nekompetentním zvukovým režisérem Václavem Zamazalem, odborníkem přes vážnou hudbu, který zcela nepochopil poslání této hudby a prosazuje akademická pravidla, povolal k nahrání dechové sekce hráče Vlachova orchestru, kteří
atmosféru nahrávek necitlivě pohřbili. Přesto se však deska setkala s jednoznačně kladným přijetím a kapela se pilně věnovala koncertní činnosti po celé republice.
Období druhé (1989-2011)
Tak jako v každé kapele se i v Hlavě B začala projevovat názorová nejednotnost, jež vyústila v personální změny. Martina Schneidera vystřídal Tonda "Blues" Smrčka a Vítka Malinovského Jirka "Isan" Novotný. V této sestavě, doplněné navíc trumpetistou
Vojtou Klusáčkem, natáčí roku 1989 Hlava B u Pantonu druhou EP desku s písněmi "Odcházím pryč", "Sedmikrásky", "Blues ve skříni" a "Křovák", v němž hostuje na klarinet bývalý člen Vítek Malinovský. Tato deska odráží vývoj, který kapela za pravidelného
koncertování prodělala a přináší čtveřici kompozičně propracovaných skladeb.
Období třetí (od 2012)
Zhruba v polovině devadesátých let se i na Hlavě B podepisuje dopad společenských změn, uspěchanost doby, potřeba profesionalizace, nedostatek času a řada dalších negativních faktorů a kapela se pomalu a tiše rozpadá. jejích členové se výjimečně scházejí
při zvláštních příležitostech aby si spolu po čase opět zahráli, například v novém hanspaulskému klubu u Rafa nebo při příležitosti festivalu Vlnobití na vltavském parníku Tajemství. Nezlomný duch kapely a její přátelé však na její členy stále naléhali,
aby Hlavu B znovu probudili k činnosti. A tak se se konečně 18. března 2012 při příležitosti Kozlíkových 55. narozenin stalo – při společném vystoupení se spřízněnou kapelou Wooden Shoes provedla Hlava B konečně svůj comeback ve složení: Mário Císař,
Gustav Sedelmayer, Jirka "Kozel" Bartoš, Vítek Malinovský, Jirka "Isan" Novotný, Vojta Klusáček a noví členové – baskytarista Pavel "Chozé" Jurda a bubeník Honza Rotta.