"tahle rádoby kapela má velice, ale velice pohnutou rádoby historii."
profesor klaus
je tomu opravdu tak. tahle rádoby kapela je vlastně projekt, který vznikl díky houbě jménem kombucha. ta pozvala v listopadu ´09 madebythefire do cafe na půl cesty, kde chystala svůj poloakustický set. v minulosti nám to již jednou nevyšlo, rozhodli jsme se tedy postavit se k tomu pro tentokrát jako chlapi, a skutečně vzali do rukou španěly a začali něco zkoušet. nachystaná byla i akustická basa, honzík ale neměl čas, tak zůstalo u akustického dua.
byla to prča, hlavně ale krása dávat skladbám jemnější ráz. hmmmm, a ten nezapomenutelný zvuk strun martin&co, které vždy asi ještě den po natažení zněly jako nové. během poctivého zkoušení jsme v rámci budějovického manifestu využili nabídku na generálku, a na začátku listopadu zahráli v tamní solnici poprvé akusticky.
nicméně tedy nadešel čas, kdy jsme koupili rum do čutory, nacpali spacáky do tlumoku a vyrazili vlakem směr pražský pankrác. brnkli jsme si pěkně v kupé, brnkli jsme si v metru, a ve finále i v osadě na půl cesty.
a ke štěstí tohoto profilu zašel na jedno i pán kulimán, který pomohl k lepšímu ozvučení svými mikrofóny, jimiž ještě ke všemu vše poctivě zaznamenal. tož rum a daleká cesta udělali své, ale i tak nahrávka stojí za to (tedy kromě přídavku, na který ondík uvalil menší embargo a bujarou jamahu tedy neuslyšíme). i následující večírek stál za to, ale to už je jiná histórie.
a třeba se v budoucnu naskytne další příležitost, a zahrajeme akusticky i v plnějším obsazení, ideálně v celé aktuální sestavě.
...jako se téměř povedlo v chodově, kde jsme se pokusili vzdát hold legendě songem happiness