"Básničky zkouším psát od základní školy. Nikdy to nebylo ono. V 16 letech jsem se rychle naučil 4 akordy a hned začal psát svoje písně. V r. 2004 jsem napsal píseň Louže a myslel při tom na sportovce na olympiádě v Aténách. Jestli to smí dělat
před výkonem a nebo nesmí. Podle mě ...v noci pak nesmí. Okouzlen svou první velkou láskou jsem jí chtěl vyjádřit, co všechno Postrádám, když je daleko. Ony jantarové písky, to je moje láska k pískovcovým skalám v Tisé na Děčínsku. Nedávno jsem si
vzpomněl na mládí strávené na chalupě, kde jsme museli pokaždé větrat peřiny. S Yfčou. A při tom vzpomínání se objevila všechna zapadlá snítka a Stará Olešná přišla v cukuletu. Ač pětatřicet, stále ovlivňován múzami. Pro tu poslední zpívám o tom,
kolik minut máme a co s nimi můžeme dělat. A stejně si pořád myslím, že láska je blbej rým, co se nehodí nikde. Láska - páska - praská. Jinak nic."
Alš 2015