ARACHNE Death metal Tábor (CZ).V případě zájmu o naše vystoupení volejte a nebo pište,nebojte se,žádný pavouk vám hlavu neutrhne.Přijedeme kamkoliv a kdykoliv,pokud to bude v našich silách a zrovna nebudeme zamotaní v pavučinách.Výměnné akce hrajeme,pořádáme Arachne fest Crystal Purity(můžete se klidně ozvat).Jezdíme za cestovní náklady a podle domluvy.
Vznik ARACHNE se datuje na říjen 1998
Veškeré foto naleznete na www.arachne.rajce.net
http://arachne666.rajce.idnes.cz/
Sestava ARACHNE: Honza-kytara,zpěv
Zbyndis-bicí
Jak vznikl název
ARACHNÉ
Arachné byla dcera prostého řemeslníka,barvíře látek v Kolofónu.Ale třebaže pocházela z nízkého rodu,její umění ji proslavilo nejen ve městě Hypaipě,kde bydlela,nýbrž po celé Lydii.I nymfy na hoře Tmólos častokrát opouštěly vinohrady,i nymfy Paktólu opouštěly říční vlny,aby ji navštívily a pokochali se v její mistrovské príci.A mohly se kochat nejen v hotových šatech,líbezný pohled skýtala i sama Arachné,jak předla,tkala nebo vyšívala.Na každé její práci,na každém jejím pohybu bylo patrno,že se svému řemeslu naučila přímo u Pallas Athény.
Avšak Arachné to nebrala na vědomí a zpupně odmítala,nazval-li ji někdo žákyní bohyně.
,,Vždyť bych v jakékoli ruční práci mohla soutěžit i s ní,“odpovídala hluboce dotčena.
Athéna vzala na sebe podobu stařeny,vlasy si přikryla bílou parukou a do ruky vzala hůl,jako by se jí podlamovaly nohy,a tak přišla k Arachné.
,,Stáří nepřináší jen samé zlo,” řekla, ,,dlouhý život člověka lecčemu naučí.Neodmítej tedy moji dobrou radu.V předení a tkaní můžeš být ze všech smrtelnic nejslavnější,ale s bohyní se nechtěl měřit,zaslepená,a pokorně ji odpros za svou domýšlivost,jistě ti odpustí,usmíříš-li ji svou modlitbou.”
Děvče však přijalo její slova s nevolí,pustilo vlákno z ruky-ve svém hněvu div nevztáhlo ruku na stařenu,v níž nepoznala bohyni-a vztekle jí ukázalo dveře.
,,Bábo hloupá,své rozumy si vykládej doma,já se bez nich obejdu.A nemysli si,že mi tvoje varování v nejmenším vzalo chuť!Proč nepřijde ta tvá bohyně sama?Proč se bojí se mnou soutěžit,když si je svou věcí tak jista!“
,,Tady ji máš,” pravila bohyně,shodila ze sebe své přestrojení a před Arachné stanula sama Pallas Athéna.
Nymfy a lidské ženy,které se právě kochaly v práci Arachné,jaly se vzývat přítomnou bohyni,jenom Arachné nepoklekla .Přesto však vyskočila a tvář se jí náhle zalila mechem; vzápětí však zbledla,jako když se obloha za ranních červánků potáhne purpurem a po chvíli se bělostně zaleskne v záři vycházejícího slunce.Ale trvala na svém,a ve své pošetilé ctižádosti se řítila do záhuby.
Diova dcera již neplýtvala varovnými slovy,aniž odkládala soutěž s Arachné.Obě si sedli za tkalcovský stav,hbitě pracovaly jejich ruce a ve své horlivosti si neuvědomovaly únavu.Vetkaly do látky purpurová vlákna a odstíny jemné jako tisíce barev duhy,přechody byly neznatelné,dvě sousední barvy jako by splývaly v jednu a touž,a přece se kraje ostře odlišily.Do vláken vplétaly též zlato a vzorek na látce zobrazoval staré výjevy.
Athéna vetkala do látky dvanáct bohů,jak jí ve sporu s Poseidonem právě přisuzují město Athény.A do čtyř cípů vetkala ještě čtyři obrazy,aby svou soupeřku poučila,co čeká na toho,kdo chce soutěžit s božstvem.Do prvního Rhodopé a Haimos,nyní ztuhlé hory v Thrákii,kdysi však to byla živá těla manželů,kteří se dopustili stejného hříchu jako Alkyóne a Kéýx,navzájem se oslovovali jmény nejvyšších bohů.Druhý cíp představoval smutný osud matky Pygmaiů,kterou Héra,když ji v závodech přemohla,proměnila v jestřába,a v této podobě musila pak matka rok co rok svádět ničivou válku proti vlastním dětem,pidimužíkům.
V třetím cípu proměnila-rovněž Héra-Antigonu,dceru trojského krále Láomedonta,v čápa,ve čtvrtém kněz Afrodíty na ostrově Kypru Kinyras s pláčem objímá chrámové schody,zkamenělé údy vlastních dcer.Své dílo zakončila Athéna vlastním posvátným stromem,okraje ozdobila olivovými ratolestmi.
Arachné vetkala do látky milostná dobrodružství bohů:Európu,kterou svedl Zeus v podobě býka,a Lédu,kterou svedl v podobě labutě,příběh Poseidóna a Ífmedeie,Dionýsa a Érigony a jiné podobné příběhy.Lem tvořily květiny vpletené do břečťanu.
Tkanina Arachné byla rovněž krásná a Athéna nenašla nic,co by jí mohla vytknout,a neměla co jí vytknout ani sama závist.Athénu rozzlobilo,že vedle její práce mohla obstát i práce smrtelných rukou,a roztrhala,co Arachné utkala;a protože tkanina zobrazovala bohy neuctivě,udeřila dívku tkalcovským člunkem.
Arachné se ve svém rozhořčení oběsila.Ale tu se jí Athéně zželelo,vyprostila jí krk ze smyčky a takto k ní promluvila:
,,Můžeš žít dál,ale budeš vyset ve vzduchu,a tento trest ponese i veškeré tvé potomstvo.”
Tu se Arachné proměnila v pavouka(řecky:Arachné) a ten dodnes provozuje někdejší řemeslo dívky Arachné předením a tkaním.
Ovidius,Metamorphoses VI.verš 1-145.