Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Blue Apple jazz-soul / Olomouc
Členové skupiny
Nástrojové obsazení:
Kytara
Nástrojové obsazení:
Baskytara,
Pozoun
Nástrojové obsazení:
Flétna
Nástrojové obsazení:
Bicí,
Syntezátor / Sampler
Kontakty a odkazy
Z důvodů ochrany proti spamu jsou kontakty skryté a chráněné captchou.
CAPTCHA je většinou různě zdeformovaný obrázek obsahující text, který má ověřit, zda u počítače sedí člověk anebo jde o robota. Robot totiž nedokáže rozpoznat text, který se na obrázku nachází. CAPTCHA slouží k tomu, aby automatizovaní roboti neposílali nevyžádanou poštu (tzv. spam) na uvedené emailové adresy.
Dodatečné info
Nové obsazení:
Kateřina Dostálová - zpěv
Lubomír Pluskal - trubka
Tomáš Višinka - klávesy, synth
Jakub "Indi" Vávra - kytara
Vojtěch Švarc - basa
Roman Mlynýř - bicí
Staré obsazení:
Marie Jihlavcová - flétna
David Jirsa - tenorsaxofon, klarinet (již se vrátil z DE, ale zas odjel do čínské lihové republiky)
Michal Peichl - bicí
Daniel Zezula - klávesy, pady, zpěv
Lucie Vaverová "Vavera"-naše úžasná již ne nová zpěvačka
Tereza Kolečkářová - zpěv (jako host)
Další příležitostné zpěvačky: Terka Gronychová, Verča Černá
Bio a historie
Deník jazz tria Blue Apple
Hvězdné datum 27.1.2012
Inu, povíme si tedy něco z historie čtyřčlenného jazzového tria Blue Apple, hrajícího v současnosti v pěti lidech. A jelikož nejsme velcí fanoušci různých narativních triků (např. anachronie), vezmeme to pěkně od začátku.
Ač jsme kapela olomoucká, naše kořeny sahají až do daleké Litomyšle. Konkrétně do dnes již zaniklé litomyšlské skáčkové kapely Psiskapsy, ve které hrál Dave na saxofon a Indián v ní nikdy nehrál, ačkoliv si všichni mysleli, že v ní hrál. A kdo dnes může říct, že v ní skutečně nehrál, když pamětníci již do jednoho vymřeli a masovým médiím již dnes nikdo nevěří? Každopádně skrze tuto kapelu se oba zakládající členové čtyřčlenného tria poprvé setkali. Následovaly veselé roky na střední škole, plné jamování, undergroundu, punku, jazzu, užívaní lehkých a ještě lehčích drog, vandry, festivaly....když tu náhle přišel šok: nástup na vysokou školu. Šok však chlapci rychle překonali a následovaly veselé roky plné lehkých drog, jamování, příležitostného sexu, vandrů, zkoušek, filozofování, debat o hudbě, punku, akcí v parku...
V prvním ročníku se na katedře muzikologie Dave poprvé setkal s další budoucí členkou kapely, flétnistkou Marií, přáteli přezdívanou Maruška. Nepřátelé jí naopak přezdívají Maruno, Mařeno či dokonce Mařko. Úplným extrémem jsou pak její dvě zlé sestry Goneril a Regan, které má Maruška ráda jako sůl. Ty jí totiž přezdívají "ty čarodějnice zlá, ty zmije jedovatá." Co na to král Lear? A co praví moudrá květena? (dodatek: a pak že nebudu odbíhat od klasických narativních schémat...ať žije postmoderna a ať shnije Viewegh!) Za zmínku stojí, že Maruška jako jedna z mála vyvolených dokázala muzikologii dokončit, zatímco Dave kapituloval po rekordních dvou týdnech. (dodatečná informace: ještě jí chybí bakalářka, ale to je jen otázka času)
Zájem o jazz pak Davida a Indiána celkem logicky zavedl před brány jednoho z mála fungujících olomouckých jazzových těles, big bandu Jakuba Červenky. Členy big bandu byli a jsou také pozounista Vojta Švarc a zpěvačka Tereza Kolečkářová. Nějaký čas tedy naši čtyři hrdinové spokojeně hráli v big bandu, několik měsíců zpátky se však rozhodli, že již dále nebudou snášet aroganci trumpetistů, lenost pozounistů, ironický humor členů rytmické sekce a cosi nedefinovatelného v sekci saxofonové, a rozhodli se, že si založí vlastní jazzové trio.
Z příběhu se poněkud vytratila zmíněná Maruška. Jak říkal Alexandr Sergejevič Puškin, "když už se jednou v příběhu objeví babmitka, někdo z ní později musí vystřelit." Je teď tedy na nás, abychom vystřelili z Marušky. Na začátku loňského prosince již mělo trio asi dvě zkoušky za sebou, když se Dave a Maruška po celkem dlouhé době opět setkali ve slovutném Vertigu. Jak to tak se začínajícími kapelami chodí, po krátkém jamu, dlouhém jointu a sklence tequily následovalo pozvání na zkoušku a tak dále...všichni víme, jak to v těchto případech chodí.
První vystoupení nás čeká za pár chvil, první velký koncert v olomouckém Garchu za necelý měsíc. Jelikož jsem si vždycky chtěl psát deník, ale nikdy jsem to nevydržel déle než dva dny, snad se mi můj sen vyplní pomocí deníku tria Blue Apple. Zůstaňte s námi, poslouchejte jazz, neposlouchejte Selenu Goméz ani neodcházejte do světa hledat sami sebe. A hlavně pamatujte. NIKDO neočekává španělskou inqizici, takže se mějte na pozoru. A ne všichni filozofové začínají na "S."
Hvězdné datum 30.1.2012
- včerejší zkouška ve znamení alterací a volného rytmu
- dva muži sedí v hospodě, jeden kouří dýmku, druhý cigaretu; piva si nevšímají
- nahrávky zní lépe než živé hraní; je to dobře, nebo špatně?
- a co na to Jan Tleskač?
Hvězdné datum 31.2.2012
- všichni dechaři jsou stejní; při poslechu Summertimu si vnímavý posluchač všimne, že v tom jediném taktu, kdy se ozve Em7b5, se flétna i saxofon zbaběle drží akordických tónů; přitom se není čeho bát, mládeži, vzchopte se!
Hvězdné datum 2.2.2012
- Vojta se otrkává; ještě nedávno plachý gymnazista, dnes již sprosťák jak se patří. Vina rozhodně padá na nás starší, situace se nám však vymyká z rukou. Ale můžeme si za to sami, o tom není sporu. Když jsem ho laskavě, skoro až něžně, požádal, aby chvíli držel hubu, velmi hrubě mi odpověděl: "naser si." To máme mládež! Bojím se, aby se za pár let neopakovala stará známá situace (viz např. Hvězdné války):
Vojta: Do své kapely přivedu řád, mír, spravedlnost!
Já: Do TVÉ kapely?
Vojta: Nenuť mě tě zničit. Když nejseš se mnou, jseš proti mně.
Já: Jenom sit...ehm, pozounisti vidí černobíle...(na scéně následuje asi půlhodinová šermovačka...létají jiskry, praskají nástroje, křik, klení, dlouhé ticho...)
To be continued....
Hvězdné datum 3.2.2012
- v hospodě s filharmoniky; rychle stoupáme společenským žebříčkem; Stendhal by z nás měl radost, doufejme však, že nedopadneme jak Julien Sorel...
- asi bych si měl přiznat, že jsem grafoman, že?
Hvězdné datum 8.2.2012
- Tak zlatíčka, dnes je náš velký den; první veřejné vystoupení, konkrétně na vernisáži v Šumperku. Generálka byla tragická, proto očekáváme, že koncert bude úspěšný (to je osvědčené muzikantské pravidlo, pokud jste to nevěděli...)
- Zahrajem si opět ve čtyřech, ovšem překvapivě bez Marušky, kterou nahradí svatý muž přáteli přezdívaný Mazy
- Kdo je tajemný EM.? Inu, je téměř holohlavý (z vlastní vůle), nosí koženou bundu a sympatizuje s kapelou Joy Division. Nezavraždil, opakuji nezavraždil Jana Tleskače (a to není žádné slovíčkaření; neměl ani podíl na jeho smrti). Rád by jednoho dne převzal úlohu velké želvy A´Tuin a nosil na zádech nikoliv jednoho, dva, či tři, nýbrž celé čtyři slony; doufejme, že mu v tomto úmyslu nezabrání Smrť; Mazyho by byla škoda. Kromě svých slononosných aktivit se zajímá o hru na kytaru, nás ovšem doprovodí na darbuku (pro milovníky anglického jazyka "goblet drum," pro milovníky turečtiny "dümbelek")
Hvězdné datum 9.2.2012
- Tak a je to za námi, první vystoupení v Šumperku; ač bez Marušky, zvládli jsme to celkem se ctí: Najedli jsme se česnekových chlebíčků s olivami, vypili většinu vína a pohádali se s protivným průvodčím. Co víc si může muzikant přát?
Hvězdné datum 20.2.2012
Starý Franta Pozítří
- Hlavní zpravodajství: Nedělní zkouška byla podezřele plodná, doufejme tedy, že generálka nebude stát za nic.
- Počasí: Ve středu má být v Olomouci až 5 stupňů nad nulou! Kuřáci tedy mohou během koncertu chodit ven, aby se nám dechařům lépe dýchalo...
- Kultura: Miloš Forman slaví osmdesátiny. Jaký je váš nejoblíbenější film? Pro mě jsou to Vlasy, ale hádám, že možností jsou desítky
- Sport: Marion Bartoliová vzdala kvůli bolestem v kotníku utkání se Sam Stosurovou, takže finále turnaje v Dauhá se pro Viku Azarenkovou stalo až příliš snadnou záležitostí. (Být ve finále Marion, nedopadlo by to jinak, no...ale aspoň by se na to dalo koukat) A co na to Federer? A Jan Tleskač?
Hvězdné datum 27.2.2012
Ze zbrojnic udělejte biblioték (Jan Ámos Komenský - Křiky Eliášovy)
- tak vystřízlivění po koncertu mi trvalo pouhých 5 dní, takže se směle mohu pustit do pokračování deníku
- souboj s hřebenem jsem vzdal po pouhých 15 minutách, od svého metrosexuálního spolubydlícího Kasakoka jsem si vypůjčil zhruba 2 tuny dezodorantu, abych přebil brutální zápach a vyrazil jsem do školy; léčba elektrošoky není zdaleka tak hrozná, jak to známe z filmů (viz. Přelet nad kukaččím hnízdem); dnes se naštěstí vykonává pod narkózou; při první návštěvě mi přerazili bederní obratel, při druhé mě zapomněli uspat, přesto jsem se na tuto torturu vždy těšil, protože úleva byla obrovská; ostatní pacienti se báli a chtěli to mít co nejrychleji za sebou, takže jsem chodil dobrovolně poslední
- koncert se podle mě celkem vydařil, návštěva byla výborná (no nedivte se, 30 posluchačů, to je pro jazzmana Woodstock); problém je, že hlavní událostí středečního večera nebyl náš koncert, nýbrž konzumace vynikajících muffinů s příměsí oblíbeného povrchu Petry Kvitové (neznalým tenisu napovím, že to nebyla antuka, znalým tenisu se omlouvám, vím, že statisticky se jí daří lépe na umělém povrchu v hale, ale když už jsem vymyslel takovou pěknou metaforu, bylo mi líto ji nevyužít - domyslete si za Petru třeba Marion Bartoliovou nebo Richarda Gasqueta), které dokázaly všechny ostatní dojmy spolehlivě přebít; pokud má někdo trvalé následky, přejeme hodně štěstí při léčbě elektrošoky (jak jsem vysvětlil výše, není se čeho bát - teda až na zpřelámané obratle); z kapely to odnesl/a nejhůře nejmenovaný/á člen/ka (kvůli rodičům CENSORED), nejlépe Vojta, který nás všechny přechytračil a nedal si...mládí vpřed!
- pokud si někdo z koncertu přece jen něco pamatujete, kritické připomínky i kladné ohlasy pište prosím do názorů, těšíme se na ně...nemusíte se zmiňovat o tom, že občas byly problémy s rytmem, že na pódiu byla až příliš živá komunikace mezi muzikanty během skladem, že saxofon moc řval, že flétna byla moc potichu...to už jsme slyšeli a děláme na tom; mně pak bylo vyčítáno, že jsem nás při uvádění příliš ponižoval...inu, jak můžete vyčíst výše, sebeironie je má jediná obrana před krutým světem, jinak to bohužel neumím
- a teď již zpátky ke skutečné práci; mějte se hezky a neposlouchejte Selenu Gomez ani Justina Biebera; poslouchejte raději ABBU! zvedám se od počítače, pískaje si "I can still recall, our last summer..." a vzpomínaje na své poslední léto v Paříži, kdy jsem poprvé spatřil rodný dům Guillema Apollinaira, pil víno na břehu řeky Seiny a tlačil se v davu turistů před Notre Dame
- čtu si to po sobě a zjistil jsem, že jsem dnes udělal hned dvě pravopisné chyby...jsem to ale bohemista! Kdo je objeví, nechť se o ně podělí s ostatními; získá věcnou cenu bez jakékoliv hodnoty
Hvězdné datum 18.3.2012
Ich bin zu Hause und verloren dazu, ich bin Ahasver
- rozžehnav se dnes ráno v proslulém litomyšlském nonstopáči Hattrick se svoji kariérou plesového a zábavového muzikanta, stal se ze mě po dlouhých pěti letech jazzman na plný úvazek; z toho důvodu mě začalo hryzat svědomí a aktualizuji náš Deník
- na obzoru je nabídka na vystoupení v rámci konference o středoevropské literatuře; nic není jisté, bylo by to však pěkné; máte-li někdo zájem o Vitolda Gombrowicze, Thomase Bernharda či Tomasze Stanka, máte vyhráno a snad se tam uvidíme; je-li pro vás toto téma českým filmem (Poláci chápou!), tak tam radši nelezte, páč to stejně nebudete chápat
- z výše popsaných důvodů dnes nejsem úplně ve své kůži, tak nečekejte žádný zářivý humor, jehož líce zahanbí hvězdy a donutí zpívat ptáky
- za dvě hodiny máme zkoušku, možná připravíme nové věci se zpěvem, protože když vyleze na podium Tereza, jsme úplně jiná kapela...což nás mocinky moc těší a jsme hned úplně veseloučký lidičkové
- na Valentýna mi nikdo neposlal přáníčko, což jsem obrečel
- Indián se chystá na koncert s legendárním Masturbandem, který nás vrací zpět k undergroundovým kořenům
- Vojta se chystá na písemku z fyziky a neustále mi vyčítá, že tu o něm píšu samé lži...možná, ale proč ne; tenhle deník není literatura faktu, nýbrž belétrie, jak jste si už jistě stačili všimnout...a znalí díla Jonathana Cullera mi potvrdí, že nic jako literatura faktu neexistuje...nemluví k vám tedy David Jirsa, nýbrž implikovaný autor, respektive homodiegetický vypravěč, který je lehce nespolehlivý (omlouvám se, že si z našeho deníku dělám poznámkový blok určený k přípravě své diplomky...)
- Tereza se neustále někam chystá, uvšem ve dveřích si vždy uvědomí, že se jí nikam nechce...z toho pramení její velké životní trauma - pocit, že je jakýmsi obráceným Ahasverem; tento pocit však nejde explicitně popsat, to si zkrátka musíte zažít...jo a léčí se to elektrošoky
- Maruška se chystá na výlet do Říše divů, nemůže však nalézt králičí díru...možná jen bere špatné pilulky
- Llodra není rasista, protože rasistická poezie nemá rány cikány, nemá ráda negry, nemá ráda vietnamce...očekávám žalobu ze strany Jana Těsnohlídka mladšího i staršího...i nejstaršího, kterýžto je ovšem mrkev, tak nevím, jak mě chce žalovat...ptáte se, jak tohle všechno souvisí s naší kapelou?...zdálo by se, že nijak, skutečnost je však taková, že nijak
- mezi Chocní a Ústí nad Orlicí se odbývá Bezpráví a proto si myslím, že nemá smysl domáhat se práva na zlevněnou jízdenku ve vlaku společnosti České dráhy...rasistická poezie nemá ráda České dráhy a vyzývá vás, abyste jezdili s Regio Jetem...a to, prosím, velice angažovaně...
- mějte hezký den, pěkně mezi sebou všechno vykomunikujte, nebuďte zbytečně neresponzibilní a nelajkujte na fejsu videa se Selénou Goméz
Hvězdné datum 22.4.2012
Á la fin tu es las de ce monde ancien
- ano ano, je to skutečně tak, byv upomínán z mnoha stran, že deník stojí, přidávám další veselou aktualizaci
- než začnu chrlit další sémě své bezbřehé imaginace, daruji vám několik informací, které se týkají naší kapely...docela překvápko, žejo?
- tak tedy: kde začít? Docela hodně vody uteklo od posledního záznamu...za nejvýznamnější událost pokládám naše vystoupení na večírku po konferenci o pojetí moderny ve středoevropské literatuře...nemůžu se tu moc rozepisovat, protože se obávám, že někdo z mých učitelů by mohl na tyto stránky narazit, omezím se tedy pouze na chválu; docent Med, autor vynikající knihy Literární život ve stínu Mnichova, která ukazuje, že Jaroslav Durych byl pěkná svině, byl nadšený (což je hlavní pro mě), dostali jsme parádní výslužku (což je hlavní pro Vojtu), (jiho)korejský Professor Kyuchin Kim (žádné vazby na poněkud proslulejší rodinu Kimů) nás pozval na turné po Jižní Koreji (což je hlavní pro Indiána) a víno bylo zdarma (což je hlavní pro Marušku)...věděli jste, že se dá v Koreji studovat bohemistika? Já třeba jo
- bohužel nám byl vyhrazen prostor metr krát dva metry, takže jsme to museli dát bez Terezy...každopádně to, že máme tříhodinový repertoár, jsme netušili...dojezd ve Vertigu byl pěkný
- poslední dobou jsme toho moc nenahráli, neboť na nás začalo doléhat jaro...mě trápila ouška, Marušku ručičky, Idniána krček, Terezu dochvilnostička a Vojtu ocásek (to není žádná pubertální metafora, skutečně mu raší ocas...a kopýtko); zdá se však, že kromě dvou deadlinů odevzdání bakalářek nás teď nic závažného netrápí
- druhého května nás uslyšíte v galerii U Mloka, kde nás svými básničkami doprovodí Jonáš Hájek, takže rozhodně doporučuju
- tolik tedy vážně míněné informace, teď už přichází moje oblíbenější část deníku: výlevy...takže důrazně radím, pokud nechcete dostat padoucnici, přestaňte číst...dále již čtete NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ!!!!
- tak vy nedáte pokoj? Dobrá tedy...Alweyra by mě nazvala heretikem, ovšem začínám věřit, že dvě města nejsou dost, že měst jsou skutečně tisíce a přiblížíme-li se ke středu jednoho města, začneme hledat město další a dostáváme se tím do nekonečného bludného kruhu
- Indián nedávno nasedl do zelené tramvaje....už nikdy nebude tím, kým býval dříve
Faust: Und was soll ich dagegen dir erfüllen?
Mephisto: Dazu hast du noch eine lange Frist.
Faust: Nein, nein! Der Teufel ist ein Egoist
und tut nicht leicht um Gottes Willen,
was einem andern nützlich ist
- ano, nezbývá mi než souhlasit, ďábel je egoista, stačí se podívat na Václava Klause (tímto se dostávám do hledáčku tajných služeb...)
- Mistr měl svoji Markétku, Romeo Julii, Pavlík Morozov měl svého tatínka, Odysseus Penelopu a Agamemnón Klytaimnéstru...zdá se to být ironií dějin, ovšem youtube má paralelně Selenu Goméz a Justin Bieber Hannu Montanu
- Psiskapsi neměli nic společného se psy ani s kapsami, stejně tak neměl Masturband nic společného s...i když...tahle myšlenka asi zůstane nedokončená jak Smetanova Viola a Těsnohlídkova Kocovina
- nedávno jsem si v Albertu koupil hnilobně zapáchající lilek, cuketa byla lepší, ovšem díky tomu jsem si uvědomil, že je to právě vaječná rostlina, kdo lépe vystihuje charakter dnešní doby...slečno, myslel jsem, že vás budu muset zapíchnout, inu vyvinulo se to trochu jinak, než jsme asi oba čekali...Jaroslav Durych: Služebníci neužiteční...se Shakespearem to nemá výjimečně nic společného
- nakonec nezbytné zpravodajství ze světa vrcholového tenisu: Schiavoneové nepomohl ani jednoruční backhand, Erraniové špičatý nos a dokonale tvarovaná postava, do finále Fed cupu postupuje Republica Cecha...Berdych v krásném Monte Carlu porazil Skoťáka Murraye a po tuhém boji ho zastavil až dědečka ztrativší Srb Djokovič...melou něco o modré antuce, doufám, že si dělají prdel
- a bylo toho dosti, jdu brát koupel...uvidíme se u Mloka
Hvězdné datum 29.9.2013
Není dobrého Boha, jest jen Dave a ten se vám přišel vysmát
- dámy a pánové, slovy tasovského génia, největšího z popudlivého plémě básníků, vás opět po roce zdraví z nenucených prací se navrátivší ezotericko-materialistický kouč, saxofonista, deníkář, světový řečník, trojnásobný zaměstnanec měsíce firmy Beck, osobní přítel Jakuba Cvokáče Piňdíka a člen světového Společenství společnosti mírně nebezpečných psychopatů a spousty dalších věhlasných praštěných, ujetých a uznávaných psychopatologickoalternativně orientovaných organizací, spisovatel, recenzent a pro život nepoužitelný žvanil a společenský parazit, Dave...tak teda ahoj
- v první řadě vás musím upozornit, že teď tu nastanou nová pravidla a vy, milí čtenáři, si začnete kupovat naše ještě nevydaná cédéčka; ale vy nebudete přemýšlet o tom, proč si ta cédéčka nekoupit, co si tak jako vymyslet za výmluvu, abyste si je nemuseli koupit, vy si totiž musíte uvědomit, že my nejsme vaši nepřátelé, my se totiž jen snažíme odblokovat váš plazí mozek a zapojit do akce vašeho Nea, abyste dokázali vzdorovat Matrixu, a toho docílíte právě tím, že si vezmete modrou pilulku a koupíte si naše cédéčko; to cédéčko je bohužel dost drahé, stojí 84 000 Kč, ale protože my vás máme rádi, rozhodli jsme se, že vám uděláme speciální nabídku; ten, kdo zavolá po zveřejnění nové části deníku v nejbližších osmi letech, dostane to CD za úžasnou zvýhodněnou cenu - 8 500Kč!!!!! Škoda jen, že nikdo z vás není členem Klubu přátel modrého jablka, tento spolek funguje pouze v Maroku a v Baden-Würtenbergu-Heßensku, a jeho členové mají slevu až 98%...ale to je pro vás bohužel nedostupné...počkejte, zvoní mi telefon...(crrrrrrr, crrrrrrr....); no teda, já tomu ani nemůžu uvěřit, já jsem úplně v šoku, ale právě mi volal můj nadřízený Jakub Vávra z firmy Beck-Indians and Friends a sdělil mi, že pěti nejrychlejším z vás můžu člentví v klubu nabídnout za pouhých 4 800 Kč a k tomu všemu ještě demo-verzi našeho nevydaného CD zcela ZDARMA!!!!! No to byste byli fakt zmrdi, kdybyste si to nekoupili, a to bych vám pak musel naplácat na zadeček a zakázat vám večeři....
- tak jo, tahle pasáž už mě nebaví, tak vám radši povím něco o tom, co se děje v naší kapele; prdlačky, prdlačky se dějou, co jsem odjel, nic se nezměnilo, až na to, že nám přibyl další imaginární člen, tentokrát klávesák, takže v tuto chvíli už má naše kapela osm členů (imaginární klávesák, imaginární bubeník a dvě imaginární zpěvačky inclusive)....a to všechno zcela ZDARMA!!!!!!
- pak nám také přibyla nová zkušebna, kde Vojta na dveře přibil Ježíška na krucifixu, což bohužel jako ochrana nestačilo a zkušebnu nám vykradli, takže zároveň i něco ubylo; naše statečná policie nasadila snímače otisků prstů, policejního psa Kokeše a krevního specialistu Praváka Námořníka (to asi nejde pochopit, žejo? je to překlad původních staroanglických významů jména Dexter Morgan), ale po dvou měsících pátrání nám objasnila, že ty věci se asi fakt ztratily, a že (soudě podle té díry ve zdi) je s největší pravděpodobností skutečně někdo ukradl; preventivně ale zatkli Indiána pro podezření z pojistného podvodu (nepřesvědčil je ani fakt, že ty věci nebyly pojištěné) a Vojtu propustili až na kauci, kterou za něj složila jeho přítelkyně, čerstvá wimbledonská vítězka Marion Bartoliová
- Maruška se mnou sice v létě strávila tři týdny v Německu, bohužel však pořád chodí na zkoušky pozdě a za poslední měsíc se jí nepodařilo prodat jediný papiňák značky Beck...schrecklich! so was sollte die berühmte deutsche Pünktlichtkeit sein? Ist ja eine Schande, ja eine riesige SCHANDE....Schmutzige Schlamblüterin ist unsere Maruška; tfuj, eine giftige Schlange!!!! und das alles, UMSONST!!!!
- pokud jste dočetli až sem, dokázali jste, že je s vámi něco v nepořádku a získáváte nárok na certifikát v hodnotě 55 970Kč, který pak můžete použít k nákupu našich CD v ceně 45 970Kč s přirážkou 11% z celkové hodnoty na vylisování, nahrání a ditribuci zmíněného CD, ovšem pouze za překladu, že se stanete členy Klubu přátel modrého jablka (dále jen KPMJ), a to všechno zcela ZDARMA!!!!! (pokud ovšem žijete v Heßensku či v Thüringenu, pro občany dalších spolkových zemí platí 7% sleva na nákup přívěšků a triček s našim dosud nenamalovaným logem)