Blue Blood Blues - O kapele | Bandzone.cz

Blue Blood Blues garage-rock'n'roll / Liberec

Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • Devils Game // LIVE EUROCENTRUM
    Nezařazeno
  • Spread Your Love // LIVE EUROCENTRUM
    Nezařazeno
  • Love Burns (BRMC Cover)
    Nezařazeno
  • Little spider acoustic
    Nezařazeno

Členové skupiny

Nástrojové obsazení: Baskytara, Doprovodný zpěv
Nástrojové obsazení: Bicí
Nástrojové obsazení: Kytara, Zpěv

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

Liberecká kapela Blue Blood Blues ti naservíruje pořádnou flákotu syrovýho rokenrollu. Ve svém tříčlenném šlechtickém složení, osvíceni a všemi mastmi pomazáni, formují tóny do nezměrných siluet, aby je vzápětí vychlili skrze reproduktory. Mužeš se těšit na anglické texty zpívané skrze sluchátko Macha a Šebestové, basu hutnou že by sis do ní sedl a kytaru nechvalně známou jako White Rabbit. Skupina vystupuje nejen na poli hudebním, ale fušuje i do kytarového prumyslu a designu.

Bio a historie

    Budeme-li hloubavě a dloubavě šťourat do kapelní historie, nejspíše dospějeme v dobu, kdy basista drbal struny v jisté nechvalně známé kapele, odkud byl sprostě vyhozen, a bicman, netušíc, že kdy bude svírat paličky, trhal jednu strunu za druhou v místní metalové bandě. Guitarman disponuje historií tajenmou, ale pravděpodobně byste ho nalezli zalezlého v nějakém vlhkém sklepě jak v příšerném šklebu škrtí krk kytary, smějíc se ďábleským hlasem. Teda pokud zrovna nelítal někde na běžkách.
    Onen bass-tard, vyhoštěn z oné kapely v záchvatu agónie a za hřmotu hromů stvořil příšernou bestii s názvem Blue Blood Blues. A hrálo se, leč zatím jen v dvojčlenném složení. Po prvních rádoby-coverech emérických skupin se zjistilo že "takhle by to asi nešlo". Zoufalství bylo na místě. Bodejť by to hrálo když v kapele chyběl někdo, kdo umí hrát. A tak se schrastil Kráca a prvotní praplány hrát grunge vzaly za své. Jely se ejsíčka. A potilo se maggi v kostkách. A nešlo to a nešlo, ačkoli kdosi konstatoval že určitě velký posun. Nejsilnější bedna v kapele měla patnáct wattů a hrálo se v pokoji 3x2 metry. Absenci bubnu a vokálu nikdo nehrotil, neboť byly plné ruce práce (a mozolů) s hraním.
    Jedno krásné slunné odpoledne Kráca dotáh škopky Amati. Škopky téměř doslova. Elipsovitý kopák s jednou blánou poslepovanou modrou kobercovkou doplněn dvěma tomy, z nichž jeden vlastnil vlastně jedinou nelepenou blánu na celých bicích. To kotel na ttom nebyl tak dobře. Zvukově připomínal spíše dno plastového kýble. Hajtka Amati a dva prasklé crashe zaručovaly řádný garážový sound. Virbl nebyl a nikoho to netrápilo. Co však všem kanulo na mysli bylo: "Kde sehnat někoho kdo si za to dobrovolně sedne?" Ententýky a padlo to na chudáka Joe. Nakonec se ale přišlo na to, že paličky mu do rukou sedí lépe než krk kytary. A hrálo se o sto šest a někdy i víc. A sousedi remcali. A omítka padala. A sousedi furt ječeli. Ale hrálo to, hurá ono to hrálo!
    V zápětí se zjistilo že 15W je přeci jen málo. Tak se koupilo kombíčko Bugera a hned po něm bass-kombíčko Fender a hrálo se nejmíň o sto dvacet, což opět pocítili nejvíce naši milí sousedé. Páteční Jam Sessions dostávaly koule a spád, rytmiku a takový ty věci až Kráca vypotil PRVNÍ SONG. Hergot to byla paráda. Sousedi už brali vidle a kolemjdoucí plivali na dveře garáže ale v kostech bylo cejtit něco velkýho! Co se týče žárnu, zařadili jsme nás někam mezi indie/garage/rock'n'roll.
    První koncert byl v zimě v Sokolovně v Železným Brodě na maturitním plese místní sklářské školy kde bassman pilně študoval. Z původní půl osmé byli Blue Blood Blues nakonec šoupnuti až na druhou ranní, ale aj tak to bylo hustý.Mezitím, a vlastně docela dlouhou dobu, vznikala postupně nová kytara. Nakonec natřena na bílo a nalakována prvně zahrála v Praze na Studentském Majálesu, kam si na nás přišli zapařit vodvázaný studenti a podpořeni alkoholem to někteří i slušně rozbalili. Člověk by neřekl že kytara poslepovaná z kusů palet může tak fajnově hrát.
    Další koncerty jsou v blízkém dohlednu a zkušebna prochází rekonstrukcí, vznikaj nový pecky a sousedi už si zvykaj na páteční kravály. Kdo ví, třeba budou jednou vyprávět jak hrdě poslouchali naše prvopočátky.