Černá mutace je od roku 2005 citová záležitost zpěvačky a skladatelky - Jaroslavy Mii Habichová, kytaristy Larse Burtona a bubeníka Martina Smolpachola Smolíka.
Jejich hudba v sobě nese silné emoce a při jejím poslechu je snadné zavřít oči a sžít se s touhami obou muzikantů. Altový hlas zpěvačky se mění podle nálady jednotlivých songů, jednou je tichý, jindy melodií zvonící, jindy plačtivý, šeptající nebo křičící, smířený či do nebes volající…
Pokud nechcete zavírat oči, můžete je nechat spočinout na brilantních kouscích Larse, který Vás svými sóly rozhodně nebude nudit. Kytarista, známý svými psychedelickými efekty, dodává Mutaci patřičnou hloubku, kterou můžete zvětšit ještě víc, pokud Vám angličtina není cizí. Textově mají totiž zdánlivě smutné písně hlavu a patu a jistou platnost v nich najdete.
Samozřejmě neopomenutelným článkem této kapely je od roku 2009 Martin Smolík se svými djembe, na které bubnuje, hladí je a bouchá do nich, místy nechává rozeznít činely, které zvyšují určitou napjatost a gradaci písní.
Spolu tvoří písně, které svou rezonancí rozvibrují celé tělo a rozpustí se v duši nejednoho posluchače.
Kapelu můžete občas slyšet ještě s dalšími muzikanty – Mazzy (cajon), Lenka Houslenka (housle), Madlenka Doskočilová (dvanáctistrunka).
Tvorba ČM také na www.cernamutace.com.
TEXTY
mezi 5 zdmi (among 5 walls)
mezi pěti zdmi jsem měla sen
padám dolů
stav beztíže
cítím
dobro
nic nečekám
jen padám jak vodopád
mezi pěti zdmi kdo ví kde to je
lítám mezi
zelenými poli
cítím
dobro
nic nečekám
jen padám jak vodopád
další drink vyndavám z lednice
ty tu nejsi a dítě spí
a myslím že čas odešel
ten čas se sluncem a svobodou
bez strachu
nemůžu nikoho zranit
a je to jen ve mně
je to jen můj pád
je to jen můj svobodný pád za noci
přijďte ke mně
dejte mi znamení
já cítím že jsem svobodná
přijďte ke mně..
nemůžu nikoho zranit
a je to jen ve mně
je to jen můj pád
je to jen můj svobodný pád za noci
přijďte ke mně
dejte mi znamení
já cítím že jsem svobodná
přijďte ke mně
potřebuju znamení
po tom všem
vím co je život
jen vědět
co chci
přijďte ke mně
potřebuju znamení
po tom všem
vím co je život
jen vědět
co chci
co potřebuju..
krysa (a rat)
žiju jak krysa pod zemí
žiju ve tmě celý den, celý noci
mám volbu, je snadný
je snadný stát se člověkem
prosím
změň myšlení
poď se mnou na druhou stranu
malý dveře ven do světla
venku zima, každý den, pořád
do tý doby
než přijde léto
budu bez světla
do tý doby
než přijde léto
nechci být krysou
měla bych řvát
vim
že cesta je správná
do tý doby
než přijde léto
budu bez světla
do tý doby
než přijde léto
mezi paneláky (among the prefabs)
jednou ztratila jsem se v noci
pouliční lampa blikala svůj vzkaz
čtyřikrát každé čtyři sekundy
černý sovy mávaly dlouhými křídly
nad vysokými stromy
viděla jsem svoje město
v chladné noci
jak zhypnotizovaná dívala jsem se nahoru
do oken kde nějací lidé
nezhasli světla
krev mi pulzovala do hlavy
v ruce klíče od bytu
nemohla jsem se pohnout z toho místa
byla chladná noc
nemohla jsem se vrátit
mezi paneláky
v mém městě
nemůžeš vidět můj pláč
nemám pro tohle slzy
když ztratíš svou cestu
smysl svého života
a víš že nemůžeš dát čas zpátky
tvůj svět je uvězněn v tvojí hlavě
mezi paneláky
další den (another day)
další den se stává zítřkem
byl to jen další prázdný nemocný den
myslím, že začíná být šílená
vymalovala další část svýho domova
v kostce z mnoha
další černá nemocná noc
žádný hvězdy v tomhle večeru
raději by chtěla být
uprostřed letní noci
změň roční období…
mít tak otevřený okno
položit nahou hnědou kůži na zem
dát si joint
poslouchat zvuky
plavat vedle ryb
mít šálek lepšího čaje
uprostřed letní noci
další den
zapomenutý sny
únava očí
spousta hodin spánku
jenže ona je jen pasažér
jdoucí kolem tebe
v kostce
v kostce z mnoha
další černá nemocná noc…
nad ránem (at dawn)
padám
padám jako mlha padá nad oceánem
ztratila jsem rozum někde tady
v hlavě mi pořád jedna věta létá
žiju svůj život
žiju svůj život tak dobře jak bych mohla?
nad ránem sedím na tvých schodech, přemýšlím
přemýšlím o správných slovech pro své myšlenky
žiju svůj život tak dobře jak bych mohla?
smiluj se nade mnou
bože nebo jak ti mám říkat
smiluj se nade mnou
až přijde den kdy budu muset rozhodnout o svém osudu
v noci ležím v tmavém pokoji, miluji se
miluji se s tvými slovy
žiju svůj život tak dobře jak bych mohla?
smiluj se nade mnou
smiluj se nade mnou
smiluj se nade mnou
za dveřmi (behind the door)
amorův strop
velký bílý dveře
ze třicátých let
co je za nimi
na mapě na stěně
kdopak tam žije
za dveřmi
tak veliké dveře
mistr svobodnýho umění
orel v týhle místnosti
kde jsou džentlemeni
černobílý obleky
co je za nimi
zvědavost, přetvářky
čisté tváře, urážky
čtyři mušketýři za dveřmi
v kanceláři světelný rok
právě teď
růžový přehoz
přes židli
hlasy moc nahlas
hluchý mám uši
držte huby
neslyším
amorův strop
příliš veliké dveře
kdo tam žije
kde jsou ti džentlemeni
černobílý obleky
co je za nimi
mezi prsty (between the fingers)
omluvy a různý story
cigarety a piva
řekni mi
cítíš mě
dneska
mokré oči mi musí pomoct
abych ti dala dlouhé objetí
cítíš mě
dneska
kouř z našich slov
potápí se v našich tužbách
když zpomalíš
popojdi dál a zastav se
a ciť mě, zkus mě cítit
nemluv, nemysli
jen mě dnes ciť
nemluv, nemysli
jen mě dnes ciť
mezi prsty
zahřej mi ruce
poslechni mé srdce
bije dvakrát a dvakrát
je jednoduchý se zastavit
je jednoduchý číst
mezi prsty
mezi prsty
modrá planeta (blue planet)
moje díky jsou modrý planetě
archanděli, slyším tě
vítr před nosem
jako když jsem byla dítě
žádný problémy
a tak velký celý svět
žádná stará žena nesedí za svým oknem
muži nejsou smutní tak dlouho
víc starší, víc intenzivní
víc intenzivní, víc věrohodný
barevný stromy malovaný nebe
červený kolena
moje
křičí
BĚŽ!
a malá holka běžela podél tratě mezi kmeny stromů
a doufala že si běží pro vítězství kola
na silnici ne
jenom v parku
to byl celý vesmír na jejím tajným plácku
mohla jsem vidět
její první pád
a první prohraný slzy
můžu teď cítit
to samý
hořkost soli na tvářích
můžu teď cítit to samý
hořkost soli na nártech
jak se můžeš smát
když se cítíš jak zraněný zvíře v blátě
starosti musí uhynout
archanděli, slyším tě
slunce tak třpytivé tak teplé tak chladné
pokus se vyletět výš
a výš
dotkni se slunce polib oblaka
život je teď
je teď
bossanova (bossanova)
je tomu už rok
a já zjistila
že pořád čekám
je to už dlouho
a pořád sedím na tý samý židli
co včera jsem seděla
tak prosím . nenech mě čekat
řekl jsi . buď jako dítě
večer bez nebe
sním sen
opravdu sním
jak může člověk počítat čas
jsi vševědoucí
ano jsi
tak prosím . nenech mě čekat
řekl jsi . buď jako dítě
ale to není jednoduchý
a tak občas piju
z bezedný sklenice
a pořád čekám
tak na co čekám . tak na co čekám . tak na co čekám
je tomu už rok
a já zjistila
že pořád čekám
je to už dlouho
a pořád sedím na tý samý židli
co včera jsem seděla
tak prosím . nenech mě čekat
řekl jsi . buď jako dítě
tak to zkouším..
poďte ke mně (come to me)
poď ke mně
vidím ti kolena
za stromem
poď ke mně
vidím tvá kolena
za stromem
podivná noc
prázdný pokoj
strop se snižuje
poď ke mně
vidím ti kolena
za stromem
všechny mý trable
jeden po druhým
řekněte mi co potřebujete
aby bylo uděláno
mý rty hoří
ruce jsou studený
poďte ke mně
jsem hladová
poďte ke mně
vidím vám kolena
za stromem
souvislosti (connections)
vim, že to bylo dobře
říct ti, jak se cítim svobodná
včera je pryč a já tě miluju
víc
sním si v našem obýváku
o tobě
spousta lidí naproti mně
si hledaj svý sny
a žijou film o lásce
v jiných podobách
oni ví
já vim
že dveře mezi souvislostmi jsou otevřené
otevři oči – otevři je
užívám si života mám se s tebou hezky
děláš různý překvapení
věř mi
když ti říkám něco špatnýho
ty mi odpustíš
jsem ráda, že mi věříš
že dveře mezi souvislostmi
jsou otevřené
otevři svý oči – otevři je
snílek (dreamer )
nechci tě slyšet
protože nevstáváš brzo ráno
nechci tě slyšet
protože se na mě neumíš dívat upřímnýma očima
nechci tě slyšet
protože já potřebuju chlapa
který zachrání můj život
když mi kláda spadne do týla
já jsem snílek
ty jsi racionalista
já věřím ve spoustu nebí
jsem snílek
a to ty nejsi
ráda bych ti dala pusu
kdykoli chci
jenže ty nemáš rád kouř
jako já špinavý pánve
ráda bych se spolehla na tvoje ruce
když se cítím sama
zbavil ses mých slov pro své vlastní
já jsem snílek
ty racionalista
věřím v novuzrození
a v mnoho sluncí
jsem snílek
a to ty nejsi
daleko (far, far away)
žiju svůj sen
daleko odsud
přes milion hvězd
blonďatí a hnědovlasí
pro ně se můžu smát
vrátím se brzy
nehodlám čekat
vrátím se brzy
to je můj život
vy jste můj pohon
počítej do pěti
dětské oči
dávaj mi zbraň
v ráji jsem nůž
uvidíte
však uvidíte
pravda a láska
začíná pomalu vyhrávat
nevěříš
neříkej lži
je to tu jen návštěva
svůj sen si žiju
daleko odsud
není tam rozřešení
žádní černí
žádní bílí
to je můj život
pravda a láska
začíná pomalu vyhrávat
nevěříš
neříkej lži
je to tu jen návštěva..
fontána (fountaine)
už je to dlouho, co jsem byla ve Florencii
ale pořád si pamatuju tu kašnu
když tě poslouchám
jsem tak blízko letní vodě v brouzdališti
za noci můžu se odrazit od břehu do oceánských vod
sny se stávají skutečností
ale ty tu stojíš uprostřed
jako návnada žralokům…
blízko sochy v bílé sukýnce
malá holka povídá si se starým mužem
jako jsi ty se mnou včera večer mluvil
když se usměješ, ztrácím rozum
když se mračíš a krčíš čelo
letím
jako hejno holubů co naráží
do dveří
ta tvoje hudba
mě přivádí k šílenství
nemůžu zastavit tolik pocitů
ta tvoje hudba
mě přivádí k šílenství
chci plakat, chci se smát
chci vždycky slyšet
už je to dlouho, co jsem byla naposled ve Florencii
ale pořád si pamatuju tu kašnu
když tě poslouchám
jsem tak blízko letní vodě v brouzdališti
za noci můžu se odrazit od břehu do oceánských vod
a ta tvoje hudba
mě přivádí k šílenství
nemůžu zastavit tolik pocitů
ta tvoje hudba
mě přivádí k šílenství
chci plakat, chci se smát,
chci vždycky slyšet.. vždycky…
brána (gate)
je tu brána
je jen pro tebe
doufám že víš
kde je od ní klíč
protože myslím
že jsem se zamilovala
dvě malá znamínka
pod tvým okem
buď trpělivá
nehroť to
buď trpělivá
neseď u telefonu
velká místnost
velké okno
krátká noc
krátký čas
pro to chtít vše
protože myslím
že jsem se zamilovala
dvě malá znamínka
pod tvým okem
není žádný břeh
kolem řeky
je tu jen silný svit
z hvězdy
buď trpělivá
nehroť to
buď trpělivá
neseď u telefonu
buď trpělivá
a uč se z chyb
buď trpělivá
nechtěj hned vše
vánoční (christmas song)
na zemi purpurové svíce
plamen dělal tolik stínů
bez záclon
bez sněhu
bez rámů
moje sny samotné
malé sladké kapky tónů
v myšlenkách teď můžu být s tebou
chybíš mi, můj příteli, moje vězení
musela jsem se dívat na tvé vybledlé modré oči…
všude kolem mě je podivný smutek
a přitom jsem doma, v mojí houpačce
beze slov
bez jídla
bez dveří
myšlenky mé jsou samotné
koho teď budu potkávat a jak často…
my se neměníme
možná jen oči trochu ztmavnou…
protože jsem si zvykla vidět tě každý den
protože jsem si zvykla snídat s tebou v jedné místnosti
protože jsem si zvykla povídat ti o mým rozbitým autě…
…chybíš mi, můj příteli, moje vězení
musela jsem se dívat na tvé vybledlé modré oči
když jsem tě zapomněla na rozloučení políbit
našla jsem svůj most (i found my bridge)
minulý víkend našla jsem svůj most
s sebou jsem měla kafe v papírovym kelímku
nechala jsem velkou temnou divokou vodu
vpít se mi do tváře
nechala jsem vplést si stuhu do vlasů
nechala jsem je najít svou sílu
můžu odtud poslat své neviditelno do vesmíru
a pak
se už nemusím hrbit…
mám tvůj plášť do deště
a vím
že zítřek bude zase náš
z toho mostu to můžu vidět…
jak děti rostou do dospělosti
můžu vidět tolik objetí lží…
ale jsem ráda
že jsem našla svůj most
jsem ráda
že jsem minulý týden zpomalila
abych našla svůj most
napnu plachtu (i set a sail)
stejný věci můžeš mít stejně jako já
já nikdy nezastavím tvou sprchu krásných vět
na má ramena
dno oceánu čeká na novou vlnu
já
napnu plachtu
ty budeš navigovat
naši vesmírnou stanici
mezi tebou a mnou
má všechno co si lze představit
naše nejsladší hvězda neumírá nikdy
vodní kurs špatných pohledů
není schopen přežít
v zelených a hnědých současnosti očích
pojď se mnou přes hory mých snů
já
napnu plachtu
ty budeš navigovat
naši vesmírnou stanici
mezi tebou a mnou
má všechno co si lze představit
naše nejsladší hvězda neumírá nikdy
jsem tu (i’m here)
má kytara není rozbitá
mí ruce nejsou neposlušný
v jejich očích jsme neúspěšní
v naší mysli jsme svobodní
nestarám se o jiný lidi
nebudu v jejich vězení
jsme tady a já jsem tady
mám život ve svých rukách
nebudu nikoho urážet
nebudu nikoho soudit
před mým prahem je čisto
budu hrát otevřenou hru
kvůli sobě
kvůli tomu, že jsem tu
teď žiju
protože jsem tady
teď žiju
protože jsem tady
tady jsem tady
v mojí posteli (in my bed)
řekl mi, že slyší, jak má krev protéká žilou
mou tepnou…
v mojí posteli, v mojí posteli
když jsem stonala, slíbil mi, že mi snese všechno
a já mu uvěřila…
v mojí posteli, v mojí posteli
chtěl se mnou zůstat, stačil jeden pocit
jedna věta, jedno obětí…
v mojí posteli, v mojí posteli
můj studený pot, jeho teplé ruce, svolila jsem k předehře
na mých bocích, s jeho sevřením…
v mojí posteli, v mojí posteli
odešel
tisíc mil daleko
jsem sama
tisíc mil daleko
tolik si přál být se mnou až jaro přijde k vrcholu
a ptáci budou zpívat…
v mojí posteli, v mojí posteli
chci vrátit čas, kdy mě myl vlasy ve vaně
položit mě na záda…
v mojí posteli, v mojí posteli
odešel
tisíc mil daleko
jsem sama
tisíc mil daleko
ve městě písku (in the city of the sand)
ve městě písku - v noci
někdo za rohem - pláče
myslím že je to žena
myslím že snad musí umřít - teď
pomalým krokem přišla jsem ke zdi
z červených starých cihel - otočila jsem se
a ve tmě mezi budovami
seděla ona na studené černé špinavé ulici
klečela a držela něco v ruce
nikdy předtím jsem tohle necítila
musím tam jít
podívat se na ní
uvidět její tvář
vidět její slzy
vidět ji celou
všimla si mě brzo - přistoupila jsem blíž
klečela u mých nohou
a když se na mě podívala řekla -
právě jsem ztratila svoje dítě - co teď budu dělat
byl mi všechno co jsem bezmezně milovala
vzala jsem obrázek z jejích prstů
podívala se na něj a nebyla schopná slova
záviděla jsem jí tu lásku
kterou já nikdy nepoznala
a zastyděla se
styděla jsem se za svoje city co jsem měla
vrátila jsem jí zpátky fotku jejího syna
a začala jsem plakat
nikdy předtím jsem tohle necítila
musím opustit tohle místo
přestat se na ní dívat
přestat se dívat na její obličej
nevidět její oči
nevidět jí celou
řekla jsem - promiňte, nevím co říct
a musela jsem odejít
opustila jsem to místo
s deštnými slzami na kabátě
nechala jsem jí tam samotnou
napospas osudu
hluboko (in the depth)
hluboko v srdci
cítím se pyšná, jenže víš
jsem smutná
něco zvláštního se stalo v mým bytě
není to tvoje vina, ani moje
ale chybí mi ty mý květináče
dal mi zelený listy
který jsem milovala
jaká škoda…
hluboko v srdci
jsem prázdná
slyším zvony, není to naše melodie?
neumím mluvit
umím zpívat
vyslechni mě
jen mě vyslechni
jsem prázdná a ty songy
nejsou tak smutný
jako já jsem prázdná
a ty songy
nejsou tak smutný
jako já
jsem prázdná
je to na tobě (it’s up to you)
právě jsem slyšela
tolik slov lásky
právě jsem slyšela
tolik slov lásky
jenže jsem zmatená
jestli je to pravda
kdepak je má mysl
studené rty
studené ruce
za oknem
prosincový ráj
tak krásné..
můžeš se smát
jestli chceš
a můžeš být mrzutý
to je na tobě
je to na tobě
kuchyně (kitchen)
dívám se každý den
na západ slunce
u bílýho stolu
v kuchyni
zpívám píseň
sním si
skorosvatí
téměř ztracená věc
zaznamenali můj vzkaz
v noci
jen vydržet
dívám se každý den
na západ slunce
za oknem
u svíčky
jen se dívám ven
nebe je vždycky tak krásný
jen se dívám
do nikam
někdo se někde
taky dívá
každý den jako já
u bílýho stolu v kuchyni
u bílýho stolu ve svý kuchyni
vzpomínky (memories)
střípky vzpomínek
kdo sestrojil tenhle plán
slzy zaplavují tu část mého mozku
kterou tak nenávidím
nemít výčitky
necítit vinu
socha bez citu
na mě se dívá
přede mnou
ze zrcadla..
příště (next time)
a když někdo není potrestán
odpusť mu
protože já věřím v druhý život
a tak, když někdo není potrestán
bude mít o trochu těžší život
příští čas
neprosím se o to
nedívej se na den, když nemáš dobrou náladu
neprosím se o mír pro celý svět
oni budou potrestáni
příští čas
tomu věřím
tak napni šíp ve svojí duši
a střílej
láska je všude kolem
jestli můžeš odpustit
já věřím
příští čas
v dalším životě
uvidíme
uč se
jak odpouštět
já věřím
láska je
hlavně v tobě
v tobě
blízko ohně (next to the fire)
nechala jsem ležet knihu
blízko u ohně
čekám velevážené hosty
černá skříňka
uvnitř kytara
čeká na mě
chladný podzim
jen vítr se mnou dýchá
člověk by měl
některé věci udržet
v tajemství
znáš to trapný
ticho
a chtěl bys křičet
jenže nemůžeš
podívej se na mě
na sebe
za naše záda..
pozorovatel (observor)
nedělej ty samý chyby
cos dělal předtím
něco se opakuje
ty to víš moc dobře
víš to
třetí rok
ta samá bolest v srdci
stát v pozadí
a jen pozorovat
o co tu jde
nic neřešit
být pozorovatelem
nic si nevymýšlet
být pozorovatelem
vědět
co chceš
je jednodušší nechat běžet čas
je to jednodušší ale ne tak lehký
nechat to být
nemůžu být slabá
když bych chtěla být silná
třpyt v zelené duhovce
víš to moc dobře, víš to
někde
někdo
hledá tu samou
píseň
tu stejnou
harmonii
nic neřešit
být pozorovatelem
nic si nevymýšlet
být pozorovatelem
vědět
co chceš
je jednodušší nechat běžet čas
je to jednodušší ale ne tak lehký
nechat to být..
raz dva tři (one two three)
nejdu ven bez mýho sešitu
někdy ho ani nevyndám
ale někdy přijdou andělé
něco mi říct
poslouchám jejich hlasy
neslyšitelné
píšu jen
co cítím
pro lepší dech
raz dva tři
pomalu a hluboko
dýchej
čtyři pět šest
bez dechu
teď
vidět znamení
možná tenhle list nespadl
náhodou uvidět svý boty z nejtěsnější blízkosti
věřím v dva životy
je jednoduchý žít
když vidím život zevnitř
pro lepší dech
raz dva tři
pomalu a hluboko
dýchej
čtyři pět šest
bez dechu
teď
partner (partner)
chci být tvůj partner
chci být tvůj přítel
chci být jedinou ženou
v celým tvým vesmíru
chci být medem
který si dáváš do kafe
chci být tvým
snem
křičím tvý jméno
ale ne dost nahlas
nestačí to
ale slyším tvůj smích
křičím tvý jméno
tváře mám horký
nestačí to
ale slyším tvůj smích
chci být tvůj partner
chci být tvůj paprsek
chci být voda
co necháš dolů padat
provence (provence)
viděla jsem hodně cest
potkala hodně lidí
zamilovala jsem se
je t´aime provence
hledala jsem cestu
který můžu věřit
není nikde ve světě
není nikde kolem nás
poslouchej svý srdce
poslouchej svý srdce
lítala jsem s mnoha křídly
mluvila se spoustou dětí
nejlepší místo je tady
v mojí provence
podívej se
kde stojíš
vykouzli krásný úsměv
náhody neexistují
vše jedním je
poslouchej svý srdce
poslouchej svý srdce
poslouchej svý srdce
vše jedním je
vše jedním je
vše jedním je
strávila jsem hodně času
hodně dní a hodně nocí
zamilovala jsem se
je t´aime
být jako řeka (to be like a river)
být jako řeka
jít dál a nikdy se nezastavit
být jako voda
odrážet hvězdy uprostřed noci
přeju si být řekou
jít vpřed a nikdy se nestydět
být vodou
držet se při zemi a být silnou
jak jen voda může být
být jako řeka
mlčet a nechat ptáky ze mě pít
jako voda
laskavá a nelítostná k lehkomyslnosti
přeju si být řekou
teplou a studenou osvěžující tvé slzy
být jako voda
zůstat na nebi a čekat na čas
kdy budu moct sestoupit na zem
neztratit nad sebou kontrolu
jen nechat plynout čas
jako lodě co seřizují své plachty
být jako voda
zavrtat se pod vlnami
jako zmije
být jako voda
kapky nechat padat
přeju si být řekou
s otevřenýma rukama
a být nevyzpytatelná
být jako voda
která ví kam teče
spousta lidí má svou loď
chtějí vydržet a snaží se doplout
přímo k té deltě..
zpomal (slow down)
zpomal čas
zpomal ho (má lásko)
svět se kolem mě točí
sundej mi mraky
z nebe (má lásko)
vítr fouká kolem mě každý den
každý den budu tu stát
namaluj život
pro mě (má lásko)
s červenou a žlutou a zelenou
spi mý sny
probouzej oči (má lásko)
slovy, co umíš jen ty
každý den
budu tu stát
každý den
budu tu stát
ze stromu v horách déšť padá na zem
zastav se na chvilku, zpomal
za něčím běžíš co jen v tvojí hlavě je
nepřemýšlej (jen zpomal)
sněž (snow)
ty
rozbils propršený den
pár nocí zpátky
a pořád prší
nemohla jsem zapomenout
deštivý kapky na mý tváři
mokrý vlasy
studený nehty
stříbrný dar blízko mých rtů
líbám vítr jsem spojená
ty
rozbils propršený den
pár nocí zpátky
a pořád prší
nezapomněla jsem
záři z kytar
mokrý slova studený dech
stříbrný dar blízko mých rtů
líbám vítr jsem spojená
dlouhý povídky jsou jako blesk v bouřce
kolik mých myšlenek ještě znáš
dlouhý povídky jsou jako blesk v bouřce
kolik mých myšlenek ještě znáš
a teď
ty jsi sníh
s čistým krystalem uvnitř
a teď
ty jsi sníh
s čistým krystalem uvnitř
sněž sněž sněž sněž
pomalu pomalu pomalu pomalu
moje srdce bije pomalu
ale silně silně silně silně
děkuju ti za všechen
ten déšť..
něco (something)
je tu něco
co ti potřebuju vysvětlit
ale nemám k tomu sílu
cítím
že bych měla
měla bych s tebou mluvit
o čase co teď přichází
je tu něco
co potřebuju udělat
a to není můj styl
ale myslím
že to tak má být
je tu něco
co ti potřebuju povědět
jenže pro to nemám pochopení
ani v sobě
cítím
že se tu něco stalo
opravdu chci vědět co
znáš mojí kůži
víš
že teď studí
neschovávej si oči
jen uzavři ten čas
je tu něco
co ti potřebuju říct
jenže pro to nemám pochopení
ani v sobě
cítím
že se tu něco stalo
chci to vědět
jak můžem žít
v našem světě
strun a pián
jak můžem
v tom světě pospolu žít
pořád je chladno (still cold)
ochlazuje se
nohy mám studený
prší . zase
jsi v práci
podivný karty
na stole
za jeho zády
láká mě
nevypadá tak staře
rám je černý
svíčky
pořád hoří
aby se učily
jak číst
mezi kapkami
a teď
je mi pořádná zima
cítím . že to jde z kopce
zase
přeju si . abych mohla číst
nebuď mrzout
odlep se od země
nebuď mrzout
karty
tě znaj
déšť pořád padá
zase
jsi v práci
ve tvý hlavě mezi šuplíky
s falešnými věcmi
co jsou nepotřebný
nevypadáš
že jsi starý
a mě je pořád zima
nebuď mrzout
odlep se od země
nebuď mrzout
nebuď mrzout
odlep se od země
nebuď mrzout
bouřka (storm)
to je tobě
moje lásko, co nenávidím
s tebou je tak krásný ticho
a nevadí, jestli je právě zima nebo léto
nejsem cestující
jsem sedící žena
za plotem
to je tobě
moje lásko, co nenávidím
dáváš mi něco
co nemá jméno
to není důležitý
spíš to, že jsem
za plotem
nejsem cestující
jsem sedící žena
za plotem
nejsem cestující
jsem sedící žena
za bílým plotem
ukaž mi světlo
tak silné jak jen bouřka může být
otevři mou mysl
víc, já prosím o víc
to je tobě
má lásko, co nenávidím
nemůžu dobře spát
odpovědi jsou zapomenuty
jsem ztracená
nejsem
za plotem
nejsem cestující
jsem sedící žena
za plotem
nejsem cestující
jsem sedící žena
za plotem
ukaž mi světlo
tak silné jak jen bouřka může být
otevři mou mysl víc
já prosím o víc, prosím o víc
to je tobě
má lásko, co nenávidím
to je tobě
má lásko, co nenávidím
ukaž mi světlo
tak silné jak jen bouřka může být
otevři mou mysl víc
já prosím o víc, prosím o víc
For you my babe My love I hate For you my babe My love I hate
struna mýho života (string of better life)
dneska jsem si uvědomila
čistá láska je nejlepší
zrcadlo se na tebe dívá
a ty se díváš na sebe
nedívej se na mě
vidíš
jak jsi
nerozhodná
budu se snažit . být potichu
a mít všechny věci v pořádku
budu se snažit být zticha
protože ty nikdy nezměníš svou mysl
dneska a dalších pár dnů
to bude lepší a lepší
být uspokojená
mít hlavu zvednutou
být silná
a bláznivá
a učit se . jak naslouchat našemu vědomí
být silná
a učit se
budu se snažit . být potichu
a mít všechny věci v pořádku
budu se snažit být zticha
protože ty nikdy nezměníš svou mysl
ty nikdy nebudeš volný
a já potřebuju lítat
místo toho
jsem ustřihla
strunu lepšího života
trpět a třást se (suffer and shiver)
nevěříš tomu o co mi jde
tolikrát jsi sliboval
možná nesouhlasíš
jsi pořád tak trpělivý
jenže myslím
že pravá láska by měla přijít
když tě poprvé uvidím
a budu vědět
že to jsi ty
že to jsi ty
že jsi to ty
ale možná se pletu
znám tě už hodně let
jen se zamilovat
stačí se jen zamilovat
hraju karty ve strážní věži
snížený hodnoty
trpět a třást se
to je ta píseň
to je ta píseň pro tebe
nemůžu říct
že tě miluju
vítr co maluje náš čas
je úplně jiný
já budu čekat
na pravou lásku
do tý doby než
si budu jistá
že jsi to ty
že jsi to ty
že to jsi ty
tak krásně vypadáš (such a beautiful you look)
tak krásně vypadáš
když se usmíváš
zimní kůže
na mých ramenech
víš jak jsem smutná
a přesto bolíš víc a víc
zkouším ti něco říct
ale ty nic neříkáš
a pořád se usmíváš
a přitom víš
že jsem brečela
brečela jsem pro tebe..
mám hlad
a jídlo mi nechutná
jsi v mém srdci
a já tě proklínám
čas od času mi pošleš jednu větu
přivádíš mě k šílenství
nezodpovězené otázky
co je pravda
a kde jsou lži
jsem unavená
prosím tě
mé vědomí
nemysli na něj
nemysli na něj
nemysli na něj
mám hlad
a jídlo mi nechutná
jsi v mém srdci
a já tě proklínám
východ slunce (sunrise)
nový čas starému je konec
pociťuješ chlad kolem nás
napětí . nový den . noc skončila . buď rozumný
slunce vychází každý den
jsi si jistý . že jo
i za mraky svítí slunce
vydrž
svůj smutek a zklamání
netvrď mi že jsi sám
neříkej že jsi sám
někdy prostě slzy padaj . otevři oči
nemůžeš zastavit svoje obavy a strach
někdy ty věci zůstanou
nepochopeny
ale jdi dál
ty věci
zůstanou nepochopeny
a ty jdi dál
swing (swing)
řekni mi víc o čemkoli
vítej v nebezpečnym území
jsme uvnitř
žádná cesta zpět
řekni mi víc o čemkoli
mluv
potřebuju tvůj hlas
všechno jsem musel vyhodit
už tu nemám nic
co mi připomíná – tebe
jsi malý kousek života
a nemůžu na tebe přestat myslet
nemůžu
nevim jestli chci
je ta tak daleké
nevidím jak jsou daleko
lampiony lásky
jsme dnes v noci zabili
neříkej
že lžu
jsou to moje lži
chci moje lži
chci tebe
spolu jsme silní
jsme silní
co je důležitý
řekni mi
řekni mi
uč mne (teach me)
uč mne
od téhle chvíle
jsem připravená se učit
budu se snažit být víc pokorná
více a ještě víc
jako spousta věcí
co jsem udělala
nebylo dobrých
tak některý
špatný nebyly
uč mne
jsem připravená se učit
máš oči co dokážou
mé myšlenky zahlédnout
tak chudé
jako nečisté jsou
před tebou
se nestydím
dneska jsem jela autem
za tou mojí holkou a tím klukem
viděla jsem měsíc na nebi
a letadlo
které právě protínalo jeho srp
a vpravo na nebi
dalších pět
vypadali jak vesmírný komety
uč mne
jsem připravená se učit
máš oči co dokážou
mé myšlenky zahlédnout
tak chudé
jako nečisté jsou
před tebou
se nestydím
čekání (waiting)
čekám . kouřím . piju . čekám
čekám . kouřím . sedím . čekám
poslouchám . nic . kouřím . piju
zpívám jednoduchý nápěv
jen v mojí hlavě
zmrzlý prsty na jaře
voda je klidná . ptáci zpívaj
kachny dávaj dobrou noc
ty spíš
čekám . kouřím . piju . čekám
čekám . kouřím . sedím . čekám
poslouchám . nic . kouřím . piju
zpívám jednoduchý nápěv
jen v mojí hlavě
malý kousek v duších
nic nejde špatnou cestou
labutě schovali svý krky
zahoď pouta nesvobody
vyrovnej se s tím . že je někdo blbej
smiř se s tím
vymaž stud
já jsem
ty jsi
já jsem
ty jsi
jaký že pravidla (what kind of the rules)
jednou mi máma mluvila do duše
a já do dneška její slova nezapomněla
a neumím je nechat zmizet
poslat je odsud pryč
v noci
den za dnem
se pokouším porozumět
jaký že jsou to pravidla hry
který mám každý den hrát
jaký že jsou to pravidla
který mám pořád hrát
vrba (willow)
nakresli mi obraz tohoto místa
most přes řeku
nakresli mi ostrov
s vrbou vpředu
nakresli mi ten obraz modrou a zelenou
a přidej trochu hnědé
u jezu budu tančit
poslouchat jeho zvuk
budu poslouchat tebe
nakresli mi obraz tohoto místa
s labutí, jež čeká
nakresli mi slunce za mraky
tam nahoře
nakresli mi obraz
s tvýma očima a s tvojí duší
budu tančit pokaždé
když se na něj podívám
budu poslouchat zvuku slunce
tam nahoře
budu poslouchat tebe
ty nejsi ve mně (you are not in me)
ty nejsi ve mně
když ti říkám, že bych mohla být
slunce
měsíc
hvězda
soumrak
svítání
ty nejsi ve mně
když zpívám, že bych mohla být
kytka
moře
slzy z nebe
kouř ve vánku
žádný plány dělaj mý dny barevnější
žádný oběti za noci
zvláštní slova protínaj neviditelný zvuky
odněkud nade mnou
odněkud kolem mě
odněkud ze mě
ty nejsi ve mně
když šeptám, že bys mohl být
tráva za deště
tma při zatmění
srdce když miluje
strom když jaro přichází
žádný plány dělaj mý dny barevnější
žádný oběti za noci
zvláštní slova protínaj neviditelný zvuky
odněkud nade mnou
odněkud kolem mě
odněkud ze mě
odněkud nade mnou
odněkud kolem mě
odněkud ze mě