Pro přidání příspěku se prosím přihlašte.
.....sedí tady se mnou,
zvony s hudbou temnou,
zpívá v nich bolest, prokletí i prázdnota,
ten tichý jas střídá šedočerná temnota.
Bolí mě stín co za mnou se plíží,
přišel zas a opět tíží,
křičí a řve, prohání se tmou
ta krutá šelma, co pro ni jsem jen hrou,
jak tupá břitva sluch mě to drásá,
bestie z temnoty slaví a jásá.........
Vsak se rovnam s tim byt jen na provaze souveti..byt jen pohled co tvym zajmem se proleti..byt necim jako rasa v trave,byt necim jako je jen slanka ke kave...
Hodne horke..kave..
Jsem tu abych pretvarel se v sebeklam a vraskam v mzitku se zas v ranni mlze zdal..jsem tu abych pred tvou vuni zvedl se a v duchu jen modlitbou se kal..
Zas a znovu..kal..
Je to blbost..
Asi vsechno..
Jsem filosof bez znalosti souveti..jsem vrabec co bez peri..sotva kam doleti..
Kava je horka uz z podstaty...panove,co nosi kravaty a veri v Boha, neb veri, ze tak nejdal doleti...a vubec netusi, jak vzacna je duse. Ten pojem jim naprosto usel a ted se nedokazou branit dojeti...coze? O tolik ze jsem prisel?
Myšlenky jak vrány proletí.... krákají někdy až suše... A kdo že je slyšel? Možná Ty, co věříš v prokletí svý černý duše... Význam Ti už dávno ušel, protože v tomhle století jsme jen my... já, Ty a naše duše, co nalezly se v prokletí...
Zas probudil se krutý hlas.......
Něžný a jemný jak ostnatý drát,
ničí a kouše-začíná řvát.
Odcházím půlnoční ulicí stínů-nevím kam,
do temna prázdnoty pomalu se propadám.
Noc houstne,nebe mlčí,
jen vítr s prachem se na chodníku točí.
Mraky jsou černější než nejčernější tuš,
myšlenky ostřejší než nejostřejší nůž.
Vteřina zas trvá roky,
útěk střídám pomalými kroky.......
