Pro přidání příspěku se prosím přihlašte.
Brzy bude nový Vesmír.
Chleba jedině domácí, máslo z kešu oříšků. Prádelno, kyselina odtéká hnisovodem, mám pocit, že za mnou někdo stojí, něco většího. Probouzím se a cítím hmotu, hmotné majetky, hmotné duhovno. Neopustíme se nikdy, škvarky do hrobu. Brouzdám krajinou a vzhlížím okraje společnosti, ne a ne se na ně dostat. Pořád mě tíží sílu středozemě, chci na východ, chci na jih. Jižní svahy a slunce, to budou peníze sami mizet. Ty smrduté peníze, které nám vzaly fotky z naší databáze. V šuplíku lidskost nezůstalo vůbec nic, jsme mašiny. Budeme se dotýkat ohně, Lucie.
Vyper se! Zbav se kyseliny v tvojí hlavě, která ti vzala život a bude ti odpuštěno a povoleno pokračovat ke chrámu Božímu. Budeme za tebou stát, pozorovat tvoje pokřivená záda a flusat na ně hnis. Dokud se neprobudíš skrze hmotu zanášející tvoje krátké bytí. Celozrnná muka! My! Napravení z prádelny! Již tě neopustíme....!
proste ... super ! At se jeho cloveci schranka zmeni jakkoliv porad ho poznam dle hudby ! Uzasny !
Miluju tě. Tvoje děti jsou i moje děti. Tvoje žena, radosti a dluhy, všechno je od nynějška naše společné. Konečně. Jsi jen ty a já a pak všechno co je kolem.