Doo je Trio:
+ hosté
Hudbu chápeme jako svobodné vyjádření. Pracujeme na hluboké intuiici a komunikaci při hraní. Naše skladby jsou do jisté míry již připravené, ale veliký je podíl improvizace, kdy jsme často i my sami překvapeni, co to vlastně hrajeme. Jinými slovy, by se dalo říci, že se nesnažíme hrát nějaký styl, ale hudba plyne přímo z nás všech, to znamená i z posluchačů, reagujeme na ně.
Hudba (zvuk) je velice zajímavé medium, je jen v přítomnosti a neustále se mění…. Doo
Jednoho úplňkového rána ke mně přišla, bytostně jsem ji cítil, je taky stále. S hlavou plnou vzpomínek na sny z předešlé noci, jsem ji uslyšel a řekl „Doo“ . Jako mantru jsem ji převaloval na jazyku a nechal její vybraci projít celým svým tělem. A vše je hned jasné, ona je tu stále, prodlévající v přítomnosti, energetická bytost zvuku. Ačkoli „stará“ jako vesmír, řádná a spořádaná na pohled, nosí pod tím vším stále sexy prádélko. Ví proč… Často totiž chodí s Můzou do mezičasoprostorové kavárny, kde koketně srká světlo z křišťálového pohárku a klábosí o čemsi, jen aby se s ní poté mohla nekonečně dlouho milovat ve vesmírné ložnici na posteli ze světélkujícího hvězdného prachu.
Když k nám poté roztouženě příjde aby nám předala inspiraci a informace, děkujeme jí naladěností a láskou. Učí nás žít v přítomnosti, být zvukem, tím nekonečným proudem energie, být prostředníkem, být posluchačem. Umí se pohybovat rychlostí ticha, je všude zároveň, je to to ticho, které jakoby synkopicky „rozděluje“ zvuk, je jeho součástí.
Je velice přítulná, stačí vyslovit Doo a ona je rázem u tebe, spojí se s tebou, jen aby ti ukázala jak je možné prodlévat v přítomnosti, dávat i přijímat zvuk. Učí jak se naladit na posluchače a skrze ně svítit zvukem.
Když skrze nás promlouvá k publiku, děkujeme.
Když chodí na zkoušky, děkujeme.
Děkujeme… DOO…