if it fíls lajk lov it mast bi mor den džast a fílin for ju
Musim napsat novej blog, aby to nevypadalo, ze se utapim v depresich a trpim. Resp. nemusim, ale chci, za prve je treba vice popsat parbicky, ktery probehly, nebot za popsani stoji a za druhe vam musim rict vtipek, ktery se povedl Vendy.
Zacnemez.
Minuly pondeli (ano ano, minuly, ne tohle, ale to minuly, uz tak dlouho jsem nepopisovala sve uza zazitky.. ) jsme se s pinalankou zastavily v pekle na jedno, po tom, co jsme jich par daly v huste huse.. = v jednu doma jako na koni... o to nic. Ovsem kdyz jsme rano jely do prace a smaly jsme se vsem soupitnicim a soupinicim, bavily jsme se taky o koralkach (koralcich?).. a kdyz jsem nevedela, kde se kupuji, tak Vendy rekla - prece v koralkarne...s vypetim vsech sil jsem to slovo zopakovala, po mne ho zopakovala znovu Vendy.. nicmene rekla KOLARKARNE... a nez jsem ji stihla opravit v domneni, ze si spletla pismenka, zaglosovala: no, tam nakupuje Stepan. Nacez jsem se zhroutila v krecich smichu. Protoze pokud takovy obchod existuje, tak tam zajiste nakupuje jedine on.
Uterni pracovni nasazeni tedy nestalo za moc, nicmene pracovat je treba, protoze zaverka na krku, konec fiskalu na krku a nova pozice, o ktery jsem uz neco prohodila, ta taky. Neni to povyseni, abyste si nemysleli, jenom mi proste pribude jeste jeden ukol, hehe.. a bude to velky. Nicmene radost mam, to zas jo. Zbytek tydne tudiz utekl jako voda a prestoze mi do patku neprisly objednany saty, boa, rukavice, spicka a perlovy nahrdelnik, neztratila jsem optimismus, najela na internet a nasla si podobnej obchod s ptakovinama i v Praze. Takze jsem tam po praci v patek skakla, bohuzel jenom pro saty a spicku, protoze boa meli jenom ruzovy (ne, ze by mi to vadilo) a hrozne drahy a rukavice nemeli vubec. I tak jsem s troskou predstavivosti a spravnym mejkapem (fight for your make-up!) vypadala jako luxusni deva z 20. let, coz bylo spravne, nebot jsem mirila na akci s nazvem Chicago. Skoda, ze celenka s perem na me vypadala pekne debilne, pac se mi moc libila a hrozne ten outfit doplnovala.. nest. Party byla bozi, hral se poker, vsichni vypadali naramne elegantne, gangstersky a slusne, resp. vsichni ne, ale vetsina. Soutez o nejlepsi kostym vyhrala slecna v uza puntikovanych cervenych satech, kterou bych rovnou zasadila do Kmotra. Mam takovej pocit, ze jsem ty ceny dokonce vyhlasovala ja nekdy po druhe hodine, nez jsem zacla hrat. Rikam pocit, protoze uz jsem v sobe mela znacny pocet ginu s tonicem. Vendelin s kapickou to tam slusne rozjeli, a z toho jsem mela radost, nebot jedine, co jsem potrebovala, byla prave tahle prirozenost. Taky tam byla Lilly Allen a Mike Patton. Do Studia uz jsme se domatozili z poslednich sil, bylo tam totalne narvano, nebot bylo po Testovi, takze jsem to trosku rozhejbala, i kdyz se ze zacatku vzpirali. Odjezd tagem domu, dlouha sprcha, tousty a rychlej spanek, jako vzdy. Vzbudila jsem se nekdy kolem treti, ale po tom, co jsem si dala dalsi jidlo a pustila film, jsem opet usla a kdybych nebyla v sedm probuzena, tak spim snad do rana. Takhle jsem se na devitku domluvila na odjezd do Kladna a sla se probouzet a matlat si oblicej na xicht.
Do Kladna je cesta kratka, takze jsme tam byli co by dup (nevim, jestli se to nahodou nepise dohromady) a ackoli jsem byla naprosto neskutecne unavena, stejne jsem zasla, protoze takovy klub jsem v zivote nevidela. Myslim jako takhle resenej. Nehlede k tomu, ze v ty kosmicky kabine pro DJ jsem objevila naprosto silene seskupeni ruznych pristroju.. to jsem taky nikde nevidela. Byly tam gramofony, cd playery, playery na final scratch, asi 4 ruzny udelatka na efekty, mixak, tri - ctyri monitory.. parada neskutecna! Tuto sobotu tam jedu znovu, protoze tam bude Chicago, tak se klidne nekdo pridejte, ovsem v kostymu. Takze jsme se se Zerem trosku prostridali, trosku popili a jeli zase domu, tudiz jsem byla ve ctyri v posteli. A spat spat spat spat spat! Naprosto bozi. A naky filmy taky padly.
Tejdenni sichticky v praci sileny, pac, jak uz jsem rikala, zaverka. Ale chodim spat hodne brzo, nejpozdeji do deviti, s vyjimkou utery, kdy jsem byla na prijemne prochazce. Tudiz jsem vyspinkana do ruzova a pripravena opet pomalu na vikend, patecni zachodky na karlaku a sobotni bpm. Aspon, ze je v pondeli volnooooo! V utery jsem taky potkala Wes v metru, ale vubec me asi nepoznala, pac jsem mela brejle, haha.
Jinak si jedu porad na Good Charlotte, s obcasnou vyjimkou v podobe Strepu, protoze je podzim, taky na Mini Viva, Switch, Skinny Puppy, Gwen Stefani a Supermanovi. Taky me ba pisen I left my heart in Tokyo. A fotky z dovoleny. A Bubak, samozrejme, s tim jdu dneska k doktorovi, nebot si rve chlupy i s kuzi, asi zoufalstvim, protoze se kazdej vecer musi koukat, jak jeho panicka cvici a zpiva si u toho. Coz chapu, ze je hruzny zazitek. A malem bych zapomnela na novyho Kinga, kteryho jsem vcera docetla a ktery byl opet a zase uzasny. Nejvic me tam dostala jedna veta: "Možná všichni podobné nebe vídáme ve snech a naše probouzející se mysl je nikdy nedokáže převést do barev, pro které máme jméno." Ha! Je bozi a miluji ho. I kdyz jsem se vcera pri docitani malem nedostala na zachod, jak jsem se bala. Proste jsem dosla tak daleko, ze ackoli malem nemame s Bubakem za co jist, stejne jsem si musela koupit knihu jeho novych povidek, za coz dekuji Kurzovi, ze mi o ni rek, pac do knihkupectvi radsi nelezu. O povidkach tedy priste. A o nadchazejicim vikendu. Rekla bych. I need a hug!
