Adletová Žena, 42 let / Praha

Tak. Ackoli moje zvasty zacinaji pripominat 1000 veci, co me serou, nejak nemuzu jinak. Nevim, jestli za moji zaprdlou naladu muze to pocasi (dost pravdepodobne = ceka me 5 mesicu znechuceneho ksichtu v zrcadle?), nedostatek cinnosti, ktere vyvolavaji naladu dobrou, prehrsel hormonu, ktery jsem do sebe ted cpala, nebo ta cerna kocka, ktera mi kazde rano prebiha pres cestu, ovsem s jistotou vim, ze kazdy den zazivam okamziky, kdy bych z kabelky s chuti vytahla kalasnikova, a s nepricetnym vyrazem za brutalniho rvani bych kosila kazdyho, kdo mi vleze do cesty. Jeste me napadlo, ze bych mela prestat cist toho Koprivu, ale nejsem sestnactilety americky/norsky pubertak, abych byla tak snadno ovlivnitelna.

Nicmene k veci.

Rada bych poprosila vsechny obcany Prahy, kteri jezdi mestskou hromadnou dopravou, aby do prostredku mestske hromadne dopravy vstupovali co nejpomaleji a s co nejvetsim klidem. Prece je jedno, ze za vami obslapuje dalsich pet lidi, kteri by taky radi nastoupili. Yes, this IS a sarcasm.
Po ranu pul bidy, to jede za dve minuty dalsi spoj; ale takhle k veceru, kdyz promrzli lezete do metra a vidite, jak uz na dverich sviti svetlo, ktere znaci, ze se dvere o malou chvili pozdeji zavrou, a pridate silne do kroku, ZROVINKA pred vami dobiha ke dverim pan, ktery je tak stastny, ze to stihl, ze se tesne za dvermi zastavi a oddechujic se v klidu rozmysli, zda se vyda vpravo, vlevo nebo zda proste bude jen stat jako kreten, abych do neho mohla zezadu vrazit, anzto jsem doufala, ze jeste trosku popojde.
Druhy pripad nastava, kdyz cekate poctive, az lidi uvnitr vystoupi, a zezadu do vas narazi nejaka prisna pani, ktera se dere skrz vychazejici vlnu do vozu, aby nahodou neprisla o to jedine misto, ktere skrz okno vidi (a vzapeti vystoupi na dalsi zastavce). Zbytek cekajicich se vdere za dvere, ovsem misto toho, co by postupoval DAAAALE DO VOZU (!!!), stoupne si k prvni tyci, kterou potka a stoji jak beran. Hrozne me bavi jim rikat pardon, a neomalene se skrz jejich batohy cpat tam, kde je naprosto dychatelno a volno. Abych to shrnula. Lide prazsky, hrozne me stves! Pritom by stacila troska soudnosti a uvazovani na to, aby ty prestupy nevypadaly jak arena s byky. Ovsem chapu, ze takhle tesne po/pred snidani a v tomhle pocasi je kazdej rad, ze si muze do nekoho zduchnout.
Ja bych to strilela.

Abych nebyla jen Bruca (pamatujete si vsechny Gumidky? Ja jo!), musim rict, ze vecerni skola neni zadna prdel, ale bavi me to. Chodit sice dvakrat v tydnu domu v pul desaty uplne vyplivnuta, s hlavou jako patraci balon neni pro cloveka, ktery dosahl takove urovne lenosti, ze se vam o tom muze jenom zdat, to prave orechove, ale dozvidam se nove a prakticke veci, coz o tom by to melo byt, neni-liz pravda.
Bohuzel mi jeste nikdo neposlal papirek s napisem "Sejdeme se na hrbitove". Ale treba to prijde.

Jo a pokud byste nekdo chtel pres Vanoce hlidat uzasnou kocicku, dejte vedet. Jinak ji teda zarezervuju ten kocici hotel, damicce.

PS: v patek prijede Le Babar, tak kdo mate rad jackin´ house, doporucuji Pekelnej bar!

Dnes budu zla. Po delsi dobe uz jsem vysumela a musim to nekam vyblit, protoze tema dnesniho blogisku tady jeste nejakou dobu bude. Tak nez mi bude 35.

Clovek si prej zvykne uplne na vsechno.

Davno jsem si zvykla na to, ze musim chodit do prace, kdyz chci mit kde bydlet a mit co jist. Zvykla jsem si na to, ze se mnou zadnej chlap nevydrzi. Na stridani rocnich obdobi (ac, pravda, dost trpim). Rozhodne jsem si zvykla zatahovat zavesy, kdyz vecer doma rozsvitim (v detstvi jsem k tomu mela mensi odpor - mami, opravdu na me celej protejsi barak necumel!). Taky jsem si zvykla na to, ze nemuzu vypadnout jen tak na tejden pryc, protoze mam doma par zivocichu, kterym nejdriv musim sehnat hlidani. Zvykam si na to, ze se nevyspim tolik hodin denne, kolik bych potrebovala, protoze proste clovek ma urcite spolecenske povinnosti (i kdyz - jaky si to udelas..od pristiho tydne sedim zase doma na prdeli!). Sakra, zvykla bych si i na to, ze mi kazdych pet minut uderi do hlavy perlik. Ale na co si rozhodne nikdy nezvyknu, jsou debilni, vsetecne, blahosklonne a nadrazene dotazy a pripominky typu - a kdy najdes cas na miminko pri tom vsem pareni?

Tohle me po zhruba peti letech dotazovani, rejpani, zkoumani, argumentovani, zjistovani a zovialniho "to prijde" dostava spolehlive do varu. Mrzi me, ze nezaziju dobu, kdy lidi nejenom, ze se nebudou ptat na takovou soukromou a intimni vec, ale taky pokud se na ni zeptaji a dostanou odpoved "Nikdy dite mit nebudu/Dite nechci", uz se v tom nebudou dal rejpat. Bohuzel k tomu je jeste dlouha cesta a tak ted s trpelivosti (kdyz jde o pratele, kteri to jeste nevi, nebo je to proste zajima z jinych duvodu (treba se to snazi pochopit)) nebo duraznou netrpelivosti (kdyz jde o lidi, i) kterym do toho nic neni; ii) kteri se te snazi presvedcit, ze tvuj "nazor" je spatny) snazim vysvetlovat tisickrat stejne duvody a zduvodnovat tisici stejnymi, nemennymi argumenty (zbytecnost!), ze dite opravdu nechci a ze se nebojim, ze zustanu ve stari sama, a ze se taky nebojim, ze nebudu mit na duchod a ze opravdu, ale opravdu nebudu ve 40 litovat sveho rozhodnuti nemit ten zlatej uzlicek stesti, po kterym KAZDA zena touzi, at uz vedome, nebo podvedome.

Neco vam povim. Nejsem KAZDA zena. A znam spoustu dalsich zen (i muzu), kteri vidi smysl zivota v necem jinem, nez v mnozeni se. Diky bohu za ne, jsou jedni z mala, kteri me drzi nad urovni zblazneni se. Nicmene. Aby to zase neznelo nejak moc tvrde...holky, mnozte se ve velkym, ja vam to preju. Ale prosim vas, netvrdte, ze vite nejlepe, co je pro me dobre. Nemate sanci znat me tak, jak se znam sama. Ovsem abych rekla taky neco pozitivniho - dost me bavi obliceje vsech premlouvacu ve chvili, kdy zjisti, ze jim dosly argumenty. To si pak natahnu nohy, oddechnu si, a s pocitem dobre odvedene prace odpocivam az do dalsiho - a kdy ty do toho prastis?

Podzim strikes again! Ani vam nedovedu poradne vylicit, jak jsem nestastna z toho, ze je leto pryc a ve vzduchu jdou citit puch tlejiciho listi, prizemni mraziky (jesteze bydlim v prvnim patre) a brzke stmivani! Jedina pozitivni vec na tomto depresivnim obdobi je moznost noseni svych uzasnych podzimne-zimnich kabatu. Tuhle jsem si jeden poridila v sekaci. Mimo to mam pocit, ze po dovolene muj socialni zivot lehce hibernuje, sestava se z fanatickeho vareni, zavarovani, zvelebovani bytu, nakupu hunatych dek, cicmani se s kockou a plavani. A cteni MNOHA knih (televizi jsem nezapnula jarku dva mesice). Taky jsem presla z vinneho striku s ledem na svarenou hrusku se slivovici.

Nicmene. Zacala klubova sezona. Povim vam, jedna party za druhou, az se cloveku nechce verit! Diar mam popsany odshora dolu a kdyby nebylo podzimniho pocasi, byla bych dost nastvana, ze kazdou denni vikendovou dobu prospim (aspon k necemu to je). Probehla skvela Cinda, vytecnej Impress, luxusni Metro Sound System (ano, tekno inside), taky senzacni Czech House Paradise, spousta Studovani, fajn parnik, par turnaju ve volejbale a bezvadny hrani s uzasnym francouzskym DJem The Phantom's Revenge. Takova spousta akci mi rozhodne dost pomohla v planovanem hubnuti, takze mission accomplished, vaha srazena na cifru, ktera se na vaze ukazovala naposledy pred deseti lety. Yay. Dietku tudiz rusim a zacinam si talire zase nakladat, at mam v zime cim topit, hehe.

Rovnez zacala sezona serialova. HIMYM, TBBT, 2 Broke Girls, Glee, to vsechno se pekne rozjizdi, pridala jsem si k 18 sledovanym jeste dalsi dva (Pretty little liars & Sherlock) a zacinam trosku nestihat. Ale dny se krati a brzy zacnu mit pocit, ze tesne po prichodu z prace uz mam jit zase spat, takze myslim, ze si cas najdu.

Narozeni sveho synovce Tonika uz jsem oslavovala tolikrat, ze bude naprosto zdravy cely zivot, rekla bych. Tento vikend se na nej konecne jedu podivat, doufam, ze averze, kterou citim vuci miminum, se neprojevi. Ovsem vzhledem k tomu, jak se rozplyvam uz jen nad tim, jak uzasne vypada na fotkach se moc nebojim. Prece jen je to rodina, ze?
Navsteva Liberce bude nasledovana vyletem na houby, anzto jsem se na ne cele leto nedostala. Trosku se proto modlim, aby jeste nejake rostly, ale podle toho, co mi pisi kamaradi, to vypada, ze nebudu mit dost mista v mrazaku.

Ovsem ted, jelikoz jsem mirne znechucena sama sebou, jdu zase pekne pracovat. Vecer to bude divoky, jako vzdy s tataracema, takze je treba napracovat ten zitrejsi den, ze?

Youtube Video o5p-uspcgRY

:))) ♥ 2 Broke Girls

Max: "Actually I need two..one for me and one for my friend...Zoey Deschanel........what? you look like her!"
Caroline: "Everybody does! It´s the least expensive look you can do and still get laid!" 

...woman, breastfeeding her 5 year old boy in the buffet...
Max: "I´ll go...I can´t affort an HBO, so this is the closest that i can get to Game of Thrones!" :D