adonihs Žena, 35 let / Praha

Dneska cestou domů jsem míjela několik obchodů, který už byly vyzdobený srdíčkama, a různejma obměnama napásu, že 14. února je svátek zamilovanejch, ať koupíme ten či onen dárek pro potěšení své drahé polovičky. Ovšem já jsem si vzpoměla na jedinou věc, kterou mám společnou s půlkama...
Tak mě tak napadá, proč ještě neslavíme "Svátek všecj kůlů v plotě" ,"Svátek samotářů" ,... prostě svátek všech , kteří jsou sami. Hm? Jasně, nemusí se to pojmout hned jako páru kluk a holka (popř. holka a holka, kluk a kluk) , ale třeba i jako přátelé, ale to je tak trochu divný, myslim...
Ale abych se vrátila k tomu "Svátku všech osamocených" - ten by byl náhodou  zajímavým  a milým spestřením života všech, kteří patří do tý skupiny. Ať už zaujímá postoj, že mu tak moc vyhovuje, že vlastně od začátku chtěl být sám, a že nikdy netoužil po porozumění, obejmutí a ujištění, že na to nebude sám, různejch něžností, sexu z lásky ( nenapadlo mě, jak jinak to říct, že ne za prachy nebo z donucení), ... Je to stejně jen z 99,9% maska před okolnim světem. A kdyby byl jeden den v tom kolotoči 365 dnů věnovanej nám v kolotoči - sám/ sama doma , sám/ sama usínajímcím, sám/ sama se probouzejícím, sám/ sama se radujícím, sám/ sama si pláčícím, sám/ sama  občasně se radujícím, sám/ sama všechno podnikajícím, ... Nebylo by to milejší? Víc smyslplnějším?
Protože si myslim, že každej, kdo někoho má, s kým se navzájem milujou ( v tom či onom smyslu) slaví svátek pokaždý, když s tou polovičkou může být. A datum čtrnáctýho února kterýhokoliv roku je pro něj jen datumem, který se už v lednu objevuje ve výkladních skříních, spolu s lacinejma kecama o kvalitách určitýho zboží, který vás zaručeně udělá šťastnějšími, než ještě jste. 

Když jsopřed náma ty svátky vánoční nedá mi to, abych k tomu něco nenapsala...

Spostu lidí z mýho okolí, ať to je ve škole nebo v práci, nebo kdekoli jinde, říká, že nemá ráda vánoce. Že by vánoce klidně zrušili, že by se bez nichv klidu obešli. Můj skromnej názor, kterej stejně nikoho nezajímá, je poněkud jinej. Vánoce jsou podle mě svátky pro všechny lidi ( mám teď hlavně na mysli Evropu, Sev. Ameriku, ..)  bez rozdílu věku, vzdělání, sociální skupiny, pohlaví nebo uznávaných hodnot. Vybere si prostě každej !

Tak třeba pro osamělý workoholiky, který snad ani nepostřehnou vánoční výzdobu v ulicích, a v práci jsou i na Štědrý den, i oba Boží hody to má to plus, že tam jsou za třikrát stoprocentní příplatek - a pokud tam sedí 12 hodin, tak to na platu asi bude trochu znát.
Pro rodiče s dětma to jsou určitě taky krásný chvíle, když vidí svýho potomka rozbalovat dárečky od Ježíška. A když rozbalí ten největší, kde je vytoužená panenka/autíčko , a rozzáří se jim oči, tak mylsim, že větší odměny neni.
Nebo třeba nějaká slečna v růžovym taky může tvrdit, že vánoce nemá ráda, ale myslím si, že výprodeje po svátkách ji určitě nenechaj, aby seděla doma, ale spíš vyrazila do obchodů.
Kdejakej školák, kterej zaujímá postoj drsnýho hocha/slečny taky určitě ocení těch pár dnů volna. Protože do školy určitě rád a pravidelně s nadšením nechodí...
V neposlední řadě jsou vánoce pro nás milovníky hudby časem předvánočních a vánočních koncertů. Na ty se já osobně těším mnohem víc, než na letní open air - pokud nepřijde nějaká moc velká sněhová kalamita, že by zastavili MHD - což letos určitě nehrozí- se člověk nemusí zajímat o počasí, a o to, jestli se vybavit dost penězma na tekutiny, nebo si spíš zablit deštník. Možná si ohlídat venkovní mrazy a opileckej spánek, ale jinak není co řešit.
Je ještě spoustu věcí, kladů, a vlastností, který se na vánočních svátcích nechaj najít, ale to bych tu proseděla sepisováním celou dobu až do těch vánoc příštích....

A abych to teda shrnula -

kdo říká, že nemá rád vánoce - ten lže !  

Tak jsem se rozhodla, že si tu budu psát blog. Bylo to strašně jednoduchý rozhodnutí, vzhledem k tomu, že jsem teď doma, nudim se, a nemám co dělat. Napadlo mě jít do kina, když je to tenhle týden za pade, ale copak sama v kině? Jo, jasně, koukat na film, ale stejně ...
Příští  týden, jo, to bude snad něco jinýho! V pátek do Akráče, v sobotu do RockCafé, ... snad se to povede, a všechno klapne. Když jsem minulý týden pracně oběhávala Národní třídu a Ticketpro, abych koupila lístky.
Teď jen sehnat ještě někoho, kdo by byl ochotnej jít se mnou na Incubus. O pár lidech bych věděla,jenže někdo na to nemá peníze, někdo nechce ani založit, a někdo si při svym platu navymýšlel tolik věcí, že si na to snad bude muset vzít hypotéku. Ale budiž, to je věc tý dotyčný osoby, že?
Já si teď krásně škudlim na vysněnou kytarku, a pokud to  tak půjde dál, tak do března příštího roku ( to jest 2007) mi bude říkat pane ( nebo paní ? ) =)
tak nějak mě teď napadlo, že se přeci jen zvednu a vypadnu z bytu. Celej den mezi čtyřma stěnama je tak trochu o ničem, a myslim, že by mi to brzo začalo líst na mozek. Tudíž .. ave