Asstma
Ahoj dvojče!
...víc asi není potřeba psát, co...
Co za to stojí
Rozhodla jsem se být vybíravá. Ostatně muzika je záležitost, u které nejvíc selhává mé sociální cítění a jsem nejméně ochotná dělat kompromisy. A tak zavírám oči i svědomí a hledám čistě ušima. Krev sice není voda, ale když mě nebaví, nemá cenu se tvářit obdivně. Bolí mě ten zahozený potenciál, to ano.
Jeden kompromis jsem si tedy povolila. Ale ten de facto není hudební. Jakkoliv se mi ušiska kroutí do ruliček, když slyší mizerné sykavky, to ostatní to vynahradí.
Dál si budu hledat to svý. To, co mi dokáže znít v hlavě i v noci, když usínám.
