Beer nation
Tak tohle asi žádný dlouhý komentář nepotřebuje... Snad jen ... na zdraví!
Fanoušek Carlist Rieekan si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.
Tak tohle asi žádný dlouhý komentář nepotřebuje... Snad jen ... na zdraví!
Takže tedy, v Zachově pubu nás nebylo pět, nebylo nás tam ani deset. Bylo nás tam dobře sto, ty co seděli ve výčepu a tedy uvnitř nevyjímaje. A krom toho tam s námi bylo Nebylo nás pět. Neříkám, toto tvrzení zní poněkud kostrbatě, ale kdo tam byl, ten ví, a pro ty, kteří to štěstí neměli, nechť jim následující věty pomohou situaci pochopit.
Nebylo nás pět je hudební uskupení. A ne ledajaké! Jde totiž o těleso originální a takových je, zvlášť na nezávislé scéně, pomálu. Možná se ptáte, co že je na symfonickém undergroundu, jak je styl, jímž Nebylo nás hraje, tak originálního? Ono je to poměrné těžké vysvětlit. Zvlášť, když chemie kapely funguje hlavně naživo. A to nepřeháním. Naživo jsou zkrátka mnohem lepší.
Ale zpět k tomu, proč je vlastně považuji za originální. Už sestava je poměrně neobvyklá - kytara, housle, basovka, bubny - byť trumšajty, dudy, niněry a podobné folkoviny byste hledali marně. Hlavní samozřejmě není sestava, ale způsob, jakým jednotliví členové své nástroje krotí. A Nebylo nás je krotí více než zručně. A aby toho nebylo málo, jejich nástroje nejsou jenom krocené, jsou zkrocené, ba i ochočené. Snad proto tak zní. V takovém záběru. Každý sám za sebe (ano, zde určitě jsou vlivy progresivního rocku či jazzu) a přece každý jeden za všechny ostatní. Skutečně, zážitek pro hudební gurmány.
Abych se vrátil ke koncertu - zazněly věci nové, zazněly kusy staré. Bývalý zpěvák se obětoval, vylezl na pódium a zahromoval. Současný bubeník se také obětoval, vyskočil od bubnů, třímaje zobcovou flétnu, a táhle, teskně písknul. S ustupujícím horkem
začal být dav živější a mnozí z těch, kteří poslouchali do té doby v sedě, vstávali (jistě nejen proto, aby doplnili zásobu piva). Někteří si už nesedli.
Prostě ... geniální, výtečně, ojedinělé. A s dojezdem do ranních hodin...
Pokud se chcete nechat unést sami, šup na stránky Nebylo nás pět a neváhejte se mrknout na seznam koncertů!
Shemhaforash
Carlist Rieekan
Nevím.
Dobrá, slovo "nevím" je poněkud zvláštní začátek, ale faktem je, že zkrátka nevím a bylo by dobré, abyste to věděli. Jistě mnohé z Vás napadne, že nevím, kam se ten svět řítí, ale já rozhodně nejsem žádný moralista a co se směru ubírání světa týče, svůj názor mám.
Jen nevím, proč svého času (respektive dubnového nečasu) byl tak malý zájem o metalové kolo plzeňské Múzy, což je taková soutěž nezávislých a ještě nezávislejších kapel. Skoro by se dalo říct, že některé jsou tak nezávislé (pozor, to neznamená, že jsou špatné!), že i underground je pro ně moc vysoko. I přes toto omezení si však Múza drží jisté kvality a čím více kapel a hlavně lidí, co si je přijdou poslechnout, přijde, tím je večer lepší.
Jak už jsem naznačil, nejsem žádný moralista a nechci někomu mluvit do toho, co má dělat. Zvlášť když onoho dubnového večera nebylo zrovna hezky a z šesti kapel přijely jen čtyři. I tak mne však počáteční (ne)zájem publika a hlavně jeho početnost poněkud zklamaly. Kdeže loňské časy jsou... A hádám, že první dvě kapely si ani vystoupení nemohly užít, když Divadlo Pod Lampou, kde se akce konala, má kapacitu plus mínus tři sta lidí (ano, opravdu se tam tolik lidí narve, veřte nebo ne) a bylo nás tam sotva třicet. Ale to jistě bylo tím počasím... (Alespoň, že i přesd počáteční nepřízeň osudu se Divadlo plnilo a na další dva sety přišla slušná řádka lidí, byť loňskou Múzu asi netrhli.)
Berte to jako takový malý povzdech nad lidskou lenností...
Shemhamforash
Carlist