Nebylo nás pět u Zacha
Takže tedy, v Zachově pubu nás nebylo pět, nebylo nás tam ani deset. Bylo nás tam dobře sto, ty co seděli ve výčepu a tedy uvnitř nevyjímaje. A krom toho tam s námi bylo Nebylo nás pět. Neříkám, toto tvrzení zní poněkud kostrbatě, ale kdo tam byl, ten ví, a pro ty, kteří to štěstí neměli, nechť jim následující věty pomohou situaci pochopit.
Nebylo nás pět je hudební uskupení. A ne ledajaké! Jde totiž o těleso originální a takových je, zvlášť na nezávislé scéně, pomálu. Možná se ptáte, co že je na symfonickém undergroundu, jak je styl, jímž Nebylo nás hraje, tak originálního? Ono je to poměrné těžké vysvětlit. Zvlášť, když chemie kapely funguje hlavně naživo. A to nepřeháním. Naživo jsou zkrátka mnohem lepší.
Ale zpět k tomu, proč je vlastně považuji za originální. Už sestava je poměrně neobvyklá - kytara, housle, basovka, bubny - byť trumšajty, dudy, niněry a podobné folkoviny byste hledali marně. Hlavní samozřejmě není sestava, ale způsob, jakým jednotliví členové své nástroje krotí. A Nebylo nás je krotí více než zručně. A aby toho nebylo málo, jejich nástroje nejsou jenom krocené, jsou zkrocené, ba i ochočené. Snad proto tak zní. V takovém záběru. Každý sám za sebe (ano, zde určitě jsou vlivy progresivního rocku či jazzu) a přece každý jeden za všechny ostatní. Skutečně, zážitek pro hudební gurmány.
Abych se vrátil ke koncertu - zazněly věci nové, zazněly kusy staré. Bývalý zpěvák se obětoval, vylezl na pódium a zahromoval. Současný bubeník se také obětoval, vyskočil od bubnů, třímaje zobcovou flétnu, a táhle, teskně písknul. S ustupujícím horkem
začal být dav živější a mnozí z těch, kteří poslouchali do té doby v sedě, vstávali (jistě nejen proto, aby doplnili zásobu piva). Někteří si už nesedli.
Prostě ... geniální, výtečně, ojedinělé. A s dojezdem do ranních hodin...
Pokud se chcete nechat unést sami, šup na stránky Nebylo nás pět a neváhejte se mrknout na seznam koncertů!
Shemhaforash
Carlist Rieekan