RfP - pátek
Přilepilo se mi na paty prazvláštní volňáskové štěstí... jsem velice vděčná a doufám, že se mě bude ještě chvíli držet. To jen tak na úvod.
Jak jste se mohli dočíst v minulém článku, ráno jsem si pěkně doplula do práce... a po práci jsem odšupajdila rovnou na Florenc a hurá do Hradce. Byla jsem tentokrát samostatnou cestovatelkou. Na místě jsme se s výborným načasováním srazili s Qwertym (Wes... asi bychom se od něj měly nechat poučit... :oD) a hurá do víru festivalu.
Byla jsem v Hradci poprvé a dost jsem se tam ztrácela. Je to tam na můj vkus moc velké... fesťák je přelidněný, pořád se čeká ve frontě... Ale vzhledem k tomu, že jsem přivezla sluníčko, tak bylo fajn počasí, čekalo mě pár prima kapel a hlavně Offspringové... Měla jsem v plánu doběhnout někde Dextera, skočit mu na hlavu a ječet - jú ár máj týnejdž hýýýýrou! Pak jsem si to rozmyslela. Kdybyste Dextera někde potkali, tak mu to prosím neříkejte, mohlo by mu být líto, že jsem to neudělala.
Dorazila jsem na konec Xaviho.Tentokrát to byl Xavi s Hnědými smyčci, tj. s uskupením muzikantů, z nichž někteří měli obličeje obarvené na hnědo...a jiní ne... Nerozumím tomu a asi ani nemá smysl nijak pátrat... Jistě vědí, proč to dělají. Jak už jsem zmínila, zažila jsem jen pár posledních věcí. Na jednu stranu skvělé oživení, na druhou tím Xavi přišel o část svojí bezprostřednosti… logicky, když najednou nebyl jeden, ale asi deset… eh… omlouvám se, mozek mi dneska nějak pomalu bootuje.
Fixa – mno hned druhá kapela po sobě, kterou vidím podruhé za krátkou dobu (viz. report z Basinu). Potěšilo mě, že obměňují playlist. A jinak prostě Fixa. Ovšem hráli na hlavní stagi a byly tam na ně mraky lidí a to prostě neni nic pro mě... oproti Basinu jsem si je skoro neužila.
Status Praesents – mno a toto pro mě byl ovšem výkon dne. A beze srandy. A Wes patrně právě omdlela… :o) Mně se prostě líbí od každého poslechu víc a víc a proč to neříct – jsou to moji oblíbení machomani. Mají prostě koule, kucí jedni střapatí :o)
Po nich hráli Temperamento… a teď ani nevim, jestli není zbytečný pokračovat. Ale jóó, já jsem pořád tak hodná, nikdy nikoho opravdu nekritizuju, tak s chutí do toho. Otázka: co je horší, než drsňácký macho? Odpověď: Vyměklý macho… A ještě horší je vyměklý rozjuchaný macho v rádobyveselém kloboučku, který zpívá rádobyveselé písně... po prvních dvou jsem utekla. Takový texty by měly být trestný... a vůbec by se na provozování takové hudby měly vydávat zbrojní průkazy, vždyť taková věc se dá použít jako nástroj psychického teroru! Ale zvuk měli dobrej, hehe :o)
Skyline – na ty jsem byla velmi zvědavá… zpráva o tom, že se na postu zpěvačky (zatím externě) objevila Marka Rybin, mě ohromila. No co vám budu povídat, všichni víme, že zpívat umí, energie má zásoby a nebojí se do toho opřít. Vokály si po svojí předchůdkyni nijak slyšitelně neupravila a nezasvěcený posluchač by si ty dvě mohl i zaměnit. Ovšem vizuálně by si je nespletl nikdo... :o) Marka je pro mě nejlepší mladá česká zpěvačka, ale mám trošku problém si ji s jejím pódiovým projevem přeřadit k taneční muzice. Ale stejně se to bude dát posoudit teprve, až vytasej nové věci, na kterých se bude sama podílet. A na to se každopádně nemálo těším. Těším se hodně. Hodně moc. Jo.
United tradičně boží. Víc nemám co dodat, jsou vždycky úplně stejně boží.
A jdu na malinovku. Report z Offspring a z prima cesty domů dopíšu později.
Píseň pro dnešní den věnuji sama sobě, hihi. Protože jsem :oP