kryber Muž, 82 let / Praha

To se takhle jednou podívate do zrcadla a zjistíte, že jste uplně někdo jiný, než za koho se vydáváte. Vaše oči koukají jinak, vás nos čichá úplně něco jiného a vaše rty pohotově zavibrují pokaždé, když kolem vás projde vaše babička s čerstvě napečenými buchtami.

Po určité době přestane být urgentní pocit si neustále něco dokazovat tím, že kdejakou patnáctku ohromím svými power akordy. Chci ohromovat jiné lidi. Lidi, kteří se o hudbu zajímají, milují ji, znají její vyprávěčské schopnosti a dokážou se do ní vžít. Chci ohromovat lidi, kteří si dokážou poměřit vzájemný počet kontrastů a barev v mé hudbě.

Chci vytvářet příběhy, naučit duhu pít ze studně a nebo vypustit jednorožce do přírody, aniž by byl zpozorován. Podívám-li se do nebe a zahlédnu tam cokoliv, co mě ozáří, pak se teprve dokážu usmát naplno. Poté se opět podívám do zrcadla, usměju se, a s čistým svědomím se zakousnu do té skvělé povidlové buchty, kterou mi s láskou upekla moje babička.