Ve Francii mají státní svátek...
…a Fifi má tím pádem čas napsat blogísek. Ano, je to tak. Report z Everlasta mám už taky hotový.
V práci jsem se zabydlela vcelku rychle – když nepočítám první měsíc, kdy jsem tam skoro nebyla, haha.
Udělala jsem přijímačky na magistra. Teď ještě docílit toho, aby mě přehodili z denního na kombinované, tj. dálkové studium, protože z Jiren na Smetanovo nábřeží je to krapet daleko, i když se to možná nezdá :o) No a taky si musím vyzvednout ten oficiální dopis o tom, že mě přijali, což bude taky oříšek. Už jsem šla na poštu dvakrát, ale když jsem viděla tu frontu, tak jsem se deset metrů před institucí otočila na podpatku a utekla. Když už jsme u těch podpatků, tak bych ráda nahlásila ztrátu veškerých (dvou párů) žabek. Jedny růžové a jedny černé. Kam se mohly podít, netuším… asi jim bylo vedro, tak to tu zabalily a odletěly do tropů :o)
Byla jsem cca po pěti letech plavat a po půl hodině jsem měla dost. Cestou domů jsem málem neuzvedla půllitrovou lahev s vodou :o)
To je docela vtipné, jak je popis mého života po cenzuře a vynechání hudebních zážitků (které uveřejním zvlášť) nudný, co? :oD
Ba ne, poslední dobou jsem prošvihla spoustu zásadních akcí – buď kvůli práci anebo proto, že se mi nakumulovaly společenské povinnosti… takže v podstatě taky kvůli práci :o)
Ale dámskou jízdu u Wesisty jsem stihla a to je hlavní. Ale pásek jsem jí vzít zapomněla – mám ho od ní půjčený už od black and white party Svišťů s Tatarkama :o) Mimochodem – něco podobného bych zopakovala. Cooo, kapely? Nějakou tématickou párty, ať si můžu vymyslet outfit. Předem děkuji.