Fifi, princezna mečů Žena

To to letí…

Už zase jsem skoro dva týdny neudělala zápis :o) Ten poslední výkřik se samozřejmě nepočítá – to byly v podstatě jen takové poznámky, od kterých jsem se hodlala odrazit… ale neodrazila :o)

Mmnt, vezmi si k ruce diář a podívám se, co že jsem to poslední týden vyváděla. Ano, je to smutné, ale skutečně to musím udělat, chcete-li o něčem vypovídající informace. Vy o ně možná nestojíte, ale to je jiná věc.

A vůbec – co mi lezete do blogu, když vás to nezajímá? :oD

Od minulého úterka hlídám Pepíka, to je dle mého názoru nejsilnější zážitek. Pepík je korela. Pepík je občas tak annoying, že musím opustit místnost, abych ho nenapadla. Ale má své světlé momenty. Když si vykračuje po zemi, tak je možná dokonce roztomilejší, než já. Ne, to přeháním. Rozhodně ne. A moc pěkně zpívá. Už jsme vystřihli i solidní dvojhlas. Ale pak si začal nějaké svoje sólíčko a to jsem teda nestíhala :o) A když je deprivovaný, tak dělá mikrovlnku, popřípadě telefon. Předpokládám, že i při jiných příležitostech, ale když je smutný, tak je to obzvlášť dojemné. Takovým tím stylem, že se prostě musíte smát, ale zakrýváte si pusu, aby to neviděl, protože vysmívat se cizímu neštěstí není hezké, takže vám je trapně. Už jsem se zmínila, že je Pepík korela? :oD

Minulý čtvrtek jsem byla na koncertě Argies, Queens of everything a Unholy preachers, což byl velmi příjemný rokenrolový dýchánek v Crossu. Na můj vkus příliš lidí, ale dobrá nálada z hudebního zážitku utlumila i klaustrofobii. Venku se tančilo, z čehož jsem byla velmi okouzlená – musím si retro tanečky zařadit na svůj taneční to-do-list. Pěkně jsem tam spojila příjemné s užitečným, neb jedním z účelů bylo navazování kontaktů za účelem pozdějšího využití/zneužití. Chicht :o)

• obložený bagel je dobrota, ale tuňáková pomazánky se moc nehodí, neb propadává dírou
• s jinými pomazánkami by to asi nebylo lepší 
• v obchodě s obuví mi dali levou botu č.38 a pravou č.37... alespoň, že ta pravá je správně...
• příští dva týdny budu trávit večery konverzací s korelou
• přečtení bodů výše mi způsobuje menší obavy... 

Tak jsem zase jednou byla na koncertě na sedmičce... Stejně, jako Black bomb A minule, i Firewater včera byli neskutečně skvělí. Tančila jsem jako zběsilá, propotila jsem tričko hned po třetí skladbě a prostě.... uáááááá :o)

Superbeatový report zde. Neofiko bych ráda složila hold tamním pořadatelům, protože zvát si zahraniční kapely, které nejsou mainstreemové nebo těžce profláknuté, to není žádná sranda. Doufám, že na tom neprodělali gatě. Pro pobavení bych vám ráda předložila opis scénky s názvem "Kterak se Fifi se zpěvákem fotila".

To bylo tak: šly jsme už s Lydu směrem východ a Tod A se zrovna fotil s nějakým chlapíkem a podepisoval mu playlist (haha, teď jsem si vzpomněla, kterak se kamarádka Moby jednou spletla a u vstupu do klubu tvrdila vyhazovači, že vstupné platit nebude, protože je rozhodně na playlistu napsaná...). A Lydu mě přes veškeré mé vzpouzení přesvědčila, že když je mám tak ráda, tak se s ním musím vyfotit. Nedala na mé prosby, aby mi to zařídila, takže jsem nasadila Bambi face nejvyšší intenzity a se svěšenýma ušima jsem se k němu ploužila. Teď si představte můj hlas tak o oktávu vyšší a o polovinu tišší, než obvykle. Ne, radši pětkrát tišší, ať nedojde k nedorozumění. Uvědomuji si, že za normálních okolností jsem jako strýček Pepin.

"Hááááááj. Mej áj hef e foutou tú plííííííííííís?"

"Of course"

"Ajm sory tu bádr júúú"

"That's ok" (ano, ten pán je velmi komunikativní)

Tak jsem ho objala kolem opoceného trička, zatvářila se normálně, Lydu to cvakla a... samozřejmě v tu chvíli procházel nějaký pán. Fotku jsem viděla, Tod je na ní kompletní, zato místo fifi svítící flek.

"Thank you, man" prohlásil Tod suše.

Druhý pokus vyšel. Samozřejmě se tam tvářím jako debílek a očíčka mi rudě září. Tod vypadá nachlup stejně, jako na předchozí fotce - evidentně si ten okamžik velmi užíval...

"Tenk jú very mááááááč! The gik vos óóóóósm!"

"Thank you for comin'" Jistě chápete, jak mi bylo líto, že už jsem na odchodu, zrovna, když se tak rozpovídal.

A to je celá moje historka. Asi z toho udělám tradici. Jistě si tak najdu spoustu opravdových přátel.

Píseň pro dnešní den je jasná. Bohužel jiný klip nemají, mám radši jiné pecky. Ale "my mother thinks I'm crazy and my sister thinks I'm queer" je taky dobré :o) Jo a Tod se naživo tváří stejně, jako v tom klipu.