bezúčelné zamyšlení nad anonymními škůdci
Ne, že by u mě propukla grafomanie, druhý článek dnes bude proto, že mi hnula žlučí debata, respektive dialog, na fóru u Staropramen hitparády. Ačkoliv já sama nemám ve zvyku se s někým veřejně přít v nějakých žabomyších sporech, tak už jsem byla několikrát jejich svědkem (a jednou i aktérkou).
Ne, že bych předpokládala, že moje chabé zamyšlení vyprodukuje odpovědi na otázky, které hodlám položit, ale stejně… Proč mají někteří lidé potřebu naprosto neopodstatněně jiné urážet? Proč mají potřebu dělat to veřejně? A nakonec proč nemají koule se pod to, co napíšou, podepsat?
Schválně si přečtěte ty s prominutím slovní průjmy, které vyprodukoval pan „anonym“ směrem ke Karbovi. A to jistě každý, kdo zabrousíte na můj profil, víte, že jsme s ním se sistahoodem měly jisté neshody. Na Karbovu obranu musím ovšem říct, že ačkoliv si do nás pěkně zaryl, tak to alespoň bylo v mezích slušnosti. Než se přidal pan Brotha – který je jistě anonymův příbuzný (pokud ne pokrevně, tak duševně minimálně…).
Mno… nemá pointu ten můj článek, nemá… Ale nevadí, ulevila jsem si a seriózní práci zde odvedou jiní, že? :oD