Včera - Basinfire fest 2008 - Spálené poříčí - Uwička, Vendy a já :o)
Jako vždy přicházím se svou troškou do mlýna opožděně za ostatními... mno... :o)
Některé věci tady už zazněly, takže jen pro opáčko - byly jsme jedna z nejbarevnějších crew na té veselé metloakci, jinak černá... černá... železo... černá... sem tam potisk. Z Turba revivlu se vyklubalo "to pravé" Turbo (a kdybych byla mrcha, tak bych
vám mohla vyprávět o tom, kdo si to vystoupení nenechal ujít... ;oD). Utíkali před námi malí chlapečci, protože si mysleli, že jim chceme vykoukat pindíky (snad z toho vyrostou... hehe). Atari a Svišti za světla, Fixa a Xavi kralovali.
Akce měla z pohledu nás všech tří sistaz pomalejší rozjezd, zato velmi hutné finále. Jednou musela tvrdě zasáhnout naše módní policie. Po pódiu pobíhal pán v červené kšiltovce a ze vždy vítězné pozice B14 byl skvělý výhled.
Switch: Chválit je nebudu, to je zbytečný, dobrý jsou vždycky a jak by řekla Wes - žádný hihihi, chlapečci! :oD Velmi jsme se těšily na naši rebelii, ale ve finále to bohužel tak nevyniklo, protože většina metlařů nebyla s Akvárkovským jokem
seznámena... Zkrátka za světla toho ani velký exorcista moc nevyčaruje (bo nemá světelný mečík asineasi). Mno ale aby někdo náááhodou neřekl, že jsem pro kluky neměla vlídného slova, tak mě napadla jedna velmi přínosná věc... slyšela jsem, že dělání dřepů
je dobrý na zaražený prdy... ;o)
Post-it: mno, jako vždy... nuda, ze který trčí těch pár pecek, který fakt stojej za to. Bohužel se mi nepodařilo na oficiálním webu dohledat, kdo píše texty, protože především nevyváženost v jejich kvalitě mě zaráží... Ale asi bude vysvětlení
jednoduchý... obávám se, že ty dobrý věci jsou nějaká nehoda... eh, ještě kéž by tak mě taková potkala... mno, ale svoje texty si tady samozřejmě kritizovat nebudu :oDD
Status jsem musela oželet, na BZ festu mě bavili hodně, ale v Poříčí začali pozdě... ano, opět tam kytaristi něco špekulovali... takže jsem vyslechla jednu píseň, a pak huráááá na hlavní stage, kde už začali Oni... respektive On...
Můj největší textařský idol... nejlepší frontman... Márdi... ach :oD Stejně jako Vendy jsem je neslyšela strašlivě dlouho, takže jsem nechápala, jak mi naskakovaly texty... A po dlouhý době jsem si dala svoje nefalšovaný pičipogo (od rána mě bolí za
krkem), hopsala jsem (od rána mě bolej nohy)... ovšem kupodivu jsem si nevyřvala hlasivky :o)
Xavi - posilování bránice... To se nedá vyprávět, kdo zná, ten ví, kdo ne, tak by to vidět měl. Nebo měla.
A pak cesta domů, sdělování zážitků, kličkování mezi kočkami a konečně synchronizované padnutí do postelí v různých částech Prahy a okolí, smsky na dobrou noc a nejspokojenější vytuhnutí.
Ach ano, svět je hned lepší místo, když je léto, máme fesťáky a svůj sistahood :o)
