Mno zajímavé to bylo… mám nové přítelkyně, což je nejzásadnější zážitek z celého fesťáku ;o) Bylo to zábavné, emocemi nabité (až možná přebité… :oD) a jednoduše skvělé.
Bandzone měl tu čest, že se na jeho půdě, konkrétně na Zelené Dece u Main stage stala v sobotu událost, která vejde do dějin… ano ano… Vznikla Antigulash sistahood against machos… (již jste se mohli dočíst u sista Vendy). Ráda bych tímto poprosila Majkláče, aby to zapsal do análů… :oD
Pátku jednoznačně vládli Crashpoint… škoda, že jsou tak zdaleka, takže si jich moc neužiju, ale i tak to vypadá na vztah na celý život :o) A Severus Snape Jr. s copánkama a
kloboučkem… ach… *IN LOVE*
No a pak Charlie Straight. Naštěstí se s předchozí kapelou vzhledem k žánru nedají srovnávat, takže jsem tenhle nadlidský úkol mohla vypustit a jen civět s přiblblým výrazem v obličeji na Alfréda – a
do toho jsem samozřejmě usilovně myslela na Adlet a snažila jsem jí telepaticky celý koncert přeposlat… doufám, že dorazil :oDD
Další na řadě byl Ten, na něhož všichni čekali… a který nepřicházel a nepřicházel… ano, to bylo od Bandzone boys kruté… se sistaz jsme si řekly, že je naší povinností důrazně nepochválit tenhle podlý až machistický
úskok…
Svič – mno, nemám ráda skupinové hry… jako například dělat na koncertě dřepy… to vám nezapomenu. A bylo to naposledy. A vůbec se tímto zdržuji komentáře (obzvlášť co se neexistujících trenek týče… :oP).
Sobota aneb Věnujem se velkým věcem na zelené dece…
Kombuchu mám moc ráda. Bylo to veselé a hravé jako vždy, ovšem do oblíbených si ji nedám z principu, neboť nesnáším Pepka. Tak a máte to, teď plačte! :o))
K Hubertům tak nějak ani nevím, co říct… jednak skvělá muzika, tradičně skvělý pódiový výkon a v neposlední řadě LV’s, velký oblíbenec celého sistahoodu… ;o*
Většinu Xindla jsem proseděla na vydatném obědě s Veverkou a Vendinkou – ano, přesně tak, měly jsme kafe a cigára :o) Ale osud mi dopřál to potěšení, že Anděla dali přesně ve chvíli, kdy jsem se vracela... tu věc poslouchám
několikrát denně a naživo byla ještě lepší… vlastně úplně nejlepší song celýho festivalu.
Pak deka… podrobnosti opět u Vendy… každopádně kapely nově přidané do oblíbených, sluníčko, pohoda a fesťáková nálada.
Atari – koncert standardní. Ovšem ráda bych vypíchla Kurzovu tradičně bravurní improvizaci ve chvíli, kdy se těm nýmandům s kytarama zase něco podělalo – i v tak vypjaté chvíli zvládnul udržet obecenstvo nadšené
svým přirozeným talentem rozeného frontmana (uff, doufám, že jsem se od minula zlepšila ;oD).
Pak přišla chvíle CH… velké zúčtování… a... Veverka má v kapse Sviště!!!!!!!! Jůůů, zavládlo veliké nadšení – jen bych navrhla, aby si dala sista podmínku, že musí Štěpán uvést koncert větou – „Ahoj, já jsem Štěpán a jsem macho.“
:oDD
Na sto stupňů jsem seděla v hospostanu mezi narkomany… asi jsem měla štěstí, že se mi nic nestalo, protože jsem slyšela, že lidi, co si do žíly píchají tu marihuanu můžou být i nebezpeční…
Nakonec zima, WWW a ještě větší zima, takže zavrtání do pelíšku v apartních pruhovaných teplých ponožkách.
A ráno melancholická cesta domů… no a zpět do reality... konkrétně tím myslím večerní pivko s Wes :oDD
Fotky u Qwertyho!!!
